True Blood: Pravá krev

Alan Ball hodně ví, o tom během sledování jeho ukázkově postmoderního galimatyáše netřeba spekulovat, ale jedno neví – jak dát svým myšlenkám konzistentní tvar. Prvních pár epizod slouží jako síto. Proleze jím minimum diváků žíznivých upířiny s jasně vymezenými žánrovými pravidly. Ale kdo by měl dle očekávání tvůrců zůstat? Vážený průměr množin „všichni“ a „nikdo“? Seriál plýtvá erotikou, možná směrodatným motivem jednání většiny postav, možná pouhopouhým provokativním elementem. Rozmanité naplňování perverzních fantazií žádá znalce psychoanalýzy. Sociologa by pro změnu mohly nalákat spletité vztahy mezi různorodými etniky (národnostní menšiny, upíři, černoši – s důrazem na přetrvávající šamanské rituály), vykreslení jejich kulturních specifik taktéž zabírá nemalý prostor. Někteří dozajista přijmou coby sobě určený objekt zevrubnější analýzy Billovu účast v Americké občanské válce. Tématická rozpínavost seriálu na druhé straně znemožňuje věnovat větší péči v širším rámci nejspíše irelevantnímu, pro dramatickou funkčnost ovšem zásadnímu chování postav. Zrovna Sookie, první větší role mimořádně půvabné Anny Paquin, ze všech nejvíce připomíná pouhé plátno, na nějž jsou nanášeny zrovna potřebné barvy. V (beznadějné) honbě za vyššími pravdami Pravé krvi bohužel unikají pravdy naprosto elementární, což její sledování činí poněkud otravným. Odvaha ani originalita absenci věrohodného a jinou nežli čistě intelektuální slast zajišťujícího jádra nevyváží. 70% Zajímavé komentáře: Jeanne, M.a.t.t., k212, Fr, DavidS. (16.04.2009)

Slibný začátek True Blood vypadá jako zvrácenější romance upír-blonďatá dlouhonová naivka, ozvláštněná rasismem amerického jihu a trochou country. To, co fungovalo i v Interview s upírem (zaostalost, horko, černoši a jejich rituály + upíři a jejich rituály), na jedničku pracuje i tady. Postupně se ale přidávají další a další témata (upírský rasismus, fangbangeři atd.). True Blood nabízí kopu zajímavých postav a jako většina velkorozpočtových seriálů HBO si nebere servítky co se týče sexu, násilí, nadávek a politické korektnosti. Osobně se mi moc líbí ten nadhled, s jakým tvůrci přistupují k upírské problematice, a to jejich míchání klasických klišé s novinkami. Ve výsledku vzniká zábavný, trochu zvrhlý a přesto kvalitní sériál, u kterého hrozí závislost. Škoda . Druhá série je o stupínek lepší. Máme tu dvě dějové linie (Maryanne a Dallas), z nichž hlavně ta upíří je napínavá, dekadentní a velmi uspokojivá. Tvůrci tu konečně pořádně zabřednou do upířího světa a představí (nebo prohloubí) postavy, které si oblíbíte i přes jejich zálibu v krvi a vyšší věk - Godrik a jeho hloubání o upírské evoluci patří k nejchytřejším částem série a z Erica se díky charismatu a herectví Alexe Skarsgarda vyklube přesně ten pomilováníhodný parchant, kterého si musíte zamilovat (fandím mu - vy víte v čem :-). Třetí série rozhodně kvalitou dolů nejde. Má skvělého záporáka a vlkodlaky (!), kteří jsou cool. Netrpělivě čekám na čtvrtý upíří nášup a la HBO. (14.04.2009)

Bon Temps. To je městečko, kde chlast a všeljaké tělní tekutiny tečou proudem. Je to místo, kde všichni mluví přízvukem, který ubírá aspoň 30 IQ bodů. Je to rodiště spousty ujetých charakterů. Je tu telepatka a hlavní hrdinka Sookie Stackhouse (výtečná Anna Paquin), její BFF, holka od rány Tara, nebo Lafayette, svalnatý zženštilý kuchař Merlotte´s, který hází jednu úžasnou hlášku za druhou. Vedle nich jsou tu taky upíři. Áno, Bon Temps je kdesi v paralelním vesmíru jen pár let po upířím coming outu. Upíři, černoši, gayové, je to jedno, vždycky jde o menšinu proti většině. Diskriminace, rasismus, náboženství, fanatismus, šílenství, tohle všechno v Bon Temps víří pod pokličkou dlouhých zápletek kopírujících systém seriálů jako je Nip/Tuck, Zoufalé manželky či Dexter. Všechno je tak nabité, že by se z toho mohl velice snadno stát odporně překořeněný brakový guláš. Naštěstí ale vařečku v ruce třímá Alan Ball, jeden z nejzkušenějších scénáristů a tvůrce seriálového svatého grálu Six Feet Under. Kdo Six Feet Under zná, toho v True Blood nepřekvapí vybroušené dialogy a černý humor. Ne na takové úrovni jako v SFU, protože True Blood není SFU. Ale ani se jím nesnaží být. Což je dobře. Moc dobře. První čtyři řady bez problémů na 4*, potom to jde dolů, ale který seriál ne, že. (21.10.2009)

Celkem povedený seriál. Já teda seriály nějak moc nemusím, ale musím uznat, že nad tímhle jsem strávil hodně času. Přes všechny nadpřirozené bytosti to mělo alespoň děj, který mě jako diváka oslovil. Místy to sice vypadalo jako kdyby se jednalo o Stmívaní. S tím rozdílem, že zde se skutečně něco dělo. Tvůrci si vážně mohly odpustit některé ty nechutné a perverzní scény, které raději nebudu komentovat. To z mého hlediska to degradovalo můj zájem na nižší úroveň. Jinak jsem byl celkem spokojen. (08.02.2011)

Začalo to s opravdovou vervou, to se TB musí nechat. První řada zásadně otřásla mým žebříčkem oblíbených seriálů, ale bohužel to dlouho nevydrželo. 1. série - 100%, 2. série - 60%. U druhé řady nastal skutečně úpadek, tvůrci se vydali dost špatným směrem a polovina série je úplně o ničem. 3. série - 50%. Kvalita nepádá už takovou rychlostí, ale padá. Chování postav je stavěno na hlavu, atmosféra se z velké části vytratila a kouzlo první řady je fuč. 4. série - 65%. Ha, tak tvůrci se z toho rozhodli udělat komedii. No, to by šlo, ale jedna věc je parodovat Twilight a druhou je se jím pomalu stávat(viz. Sookie a ti její 3 amanti). Mohlo by to být opravdu dobré, jenže to by tvůrci museli vyvraždit polovinu zbytečných postav a to se jim zjevně nechce. Aspoň, že je tu ten Jason a Jessica. 5. série - 70%. Konečně jsem zjistila, že TB je seriál, nad kterým člověk nesmí přemýšlet. Vůbec. Dementní zápletky Lafayetta, Terryho a Alcida jsem s radostí přetáčela, díky čemuž mě ty díly docela i bavily. Na příští řadu se budu dívat už je proto, abych viděla, jak se tam Bill prochází obalený červeným barvivem. (21.08.2009)