Bronson

Čekal jsem cosi jako variaci Aronofského Wrestlera, ale Bronson je spíše něco mezi britskou sociální komedií a stylizací v duchu ulítlé poetiky Tristrama Shandyho, dokonce s animací jako z Monty Pythonů... Charles Bronson jako člověk byl skutečný magor a ani Bronson coby film nepostrádá tento přídomek. Životopisný film to příliš není, i když přesto je, a o vězeňské drama v pravém slova smyslu se také nejedná. Bronson je skutečným originálem, i když cesta se k němu hledá docela těžko... Fyzické herectví Toma Hardyho ovšem rozhodně za vidění stojí... (19.07.2009)

Smrdí to britskou produkciou a o mini vtáka Toma Hardyho som naozaj nestál, ale ono to bola zábavná akcia. Prepojenie umení je v Bronsonovi kľúčové. Divadlo, výtvarné umenie, klasickú orchestrálnu hudbu, film a animácie kladie Bronson za pomoci režiséra na rovnakú úroveň spolu s násilím. Rozmanitosť umení zabezpečuje snímke širokú škálu výrazov a filmová forma je tak veľmi atraktívna. Aj keby divák s privretými očami klesol do kolien pod ohurujúcou formou. Postava Charlesa Bronsona je zobrazovaná veľkolepo prostredníctvom „zaužívanej filmovosti“, ako by si to Bronson zrejme sám želal. Avšak spôsob zobrazovania je taký výrazný, aby neustále pripomínal, že je to „len film“. Nedochádza ani k stotožneniu sa s ktoroukoľvek postavou, pretože to nie sú postavy z drámy, z psychologického diela. (25.12.2022)

Zajímavý je, že jsem o tom magorovi nenašel žádný informace na internetu. Ale je dost možný, že jsem prostě jenom blbě hledal. Takhle se to totiž tváří jako dost zajímavý film, o bláznovi, kterých lítá po světě tisíce. Jenže tenhle má trošičku větší ambice. Na druhou stranu tvrdit, že by se neměli točit filmy o masových vrazích a psychopatech, je blbost. Vždyť on žádnýho hodnýho člověka ve svým životě nezabil a vesměs ho ve vězeních měli rádi, tak co. Možná by se mi to ale líbilo i víc, kdyby to nebylo tak moc umělecké. Některé scény tam jsou totiž fakt úplně na hlavu, přesto že je Tom Hardy svým geniálním výkonem zachraňuje, jak nejlíp umí. Pořád je to na mě ale moc umělecky natočený. (15.06.2010)

Na závěr svojí letní challenge jsem si nechala Bronsona. Umím si představit, jak rejža povídá Hardymu- budeš tam hrát úplně vypatlaného magora, který je v jeden okamžik méďa k pomuchlání, a hned na to je zuřivý orangutan v kleci, který rozbije každou držku, která se k němu přiblíží... a Tomík na to radostně kývne, protože on tyhle týpky zvládne s přehledem sobě vlastním. Za mě 85%, protože kde vás neudolá hlavní postava, dotáhne to hudba a je vymalováno. (27.08.2015)

Skutečně pozoruhodný film, jehož podoba se zcela podřizuje titulní postavě. Oproti Refnově trilogii povídek z kodaňského podsvětí sice zůstává fascinace kriminálníky a buřiči z okraje společnosti, ale rádoby realistickou, spíše pozorovatelskou metodu střídá absolutní stylizace. Rozporuplný Bronsonův charakter, v němž se misí jakási šílená a perverzní forma umění s násilností a primitivismem, se nám představuje jednak skrze samotného Hardyho jakožto excentrického vypravěče (napůl šašek, napůl macho), ale také skrze výstřední kompozice scén podbarvené převážně vážnou hudbou, která svojí neadekvátností posiluje komediální a ironický rozměr filmu. Přímo delikátní je, že ačkoli Bronson vlastně řídí celý film a naplňuje se mu tak jeho touha "být slavný", téhle snaze se Refn zároveň tak trochu vysmívá, když svého vězně v roli baviče a vypravěče doslova staví na jeviště před publikum, které, jak se zdá, Bronsona obdivuje neupřímně, je spíš nastrčené a reagující jaksi "povinně". Vypadá to, že ti lidi tam přišli pod pohrůžkou, že jim jinak bude zmasakrován ksicht. Koneckonců, jako rukojmí se při sledování můžeme cítit i my sami, diváci. (10.09.2011)