Muž a jeho pes

Zoufalství sedí na lavičce. Smutný muž s bílými vlasy, vrásčitým obličejem, letitým kufříkem a střapatým voříškem. Ti, kdo mu chtějí pomoct, nemohou, a ti, kdo mohou, nechtějí. Charlesovi zbývá už jen holý život a jeho pes, a obojího se chce i nechce zbavit… V určitém rozpoložení vám tento film může zapříčinit vymknutou sanici od samého zívání, v jiném vám naopak nakopne optimistický výhled na důchodové lehy takovým způsobem, že tento vyletí oknem a jen tak se nevrátí. Mně z něho bylo hodně smutno. (18.12.2013)

J. P. Belmonda mám rád. Proto, nebo snad přesto se mi tento film těžko hodnotí. J. P. mám ve své paměti spojeného s akcí a sebevědomým jednáním. Lidé, kteří celý svůj aktivní život prožívají tzv. "na plný plyn" obvykle nebývají ani ve stáří až tak pasivní, jako se nám představil v tomto snímku J. P. Belmondo. Prostě, ta role pasívního starého muže mi jaksi nesedla k osobě J. P. Belmonda. Nechci tím naznačovat, že by J. P. roli starého muže nezahrál dobře, ale měl jsem při sledování pocit, jako bych pil černou kávu, která má chuť červeného vína. Přičemž obojí mám rád. Z toho důvodu si dovolím tento bezesporu námětem zajímavý film ohodnotit pouze třemi hvězdičkami, přičemž chápu tři hvězdičky jako ohodnocení slušného, nadprůměrného filmu. Vystřihnout si hlavní roli v pokročilém věku a navíc po mozkové mrtvici zaslouží ten nejvyšší obdiv. A ten J. P. Belmondo u mě jistě má. (03.11.2009)

Nejhorší, co může člověka ve stáří potkat je ZŮSTAT SÁM. Přesně to se stalo hrdinovi tohoto snímku v podání J. P. Belmonda. Ikdyž tak úplná pravda to v tomto případě není, zůstává mu nejlepší přítel člověka, jeho pes jménem " můj pes " :o) Unavený životem, bez chuti se o své " bytí či nebytí " dál rvát , bez domova, bez prostředků směřuje hlavní hrdina k neodvratnému konci. Citlivá režie a kamera, to vše umocněno nádhernou hudbou Philippe Rombiho dává dostatek prostoru J. P. Belmondovi k mistrovskému minimalistickému výkonu, kterým vás přesvědčí, že jeho rozsah hraní je opravdu veliký a zvlášť příznivce zvyklé na jeho komediální polohu hodně překvapí, ale troufám si tvrdit, že zároveń mile potěší. p.s. 1 určitě si nenechte ujít 54 minutový dokument o natáčení celého snímku. Je nesmírným zážitkem pozorovat s jakou vizí a zapálením režisér Francis Huster k látce přistupoval a následně se tato jeho vize za pomocí J. P. Belmonda a především celého hereckého štábu ať už se jedná o Maxe von Sydowa, Juliku Jenkins, Francoise Fabian.......( kteří vedle J. P. Belmonada hrají jako o život ) začala naplňovat a dostávat konkrétní podobu. Z každičkého záběru je vidět s jakou úctou a respektem přistupovali všichni dotyční k velkému mistrovi a zároveň jsou do jednoho rádi, že " u toho " můžou být. Snímek muž a jeho pes je více než důstojným zakončením Belmondovi bohaté kariéry a myslím, že s výslednou podobou může být spokojen jak samotný Belmondo, tak i režisér Francis Huster. V mém případě tomu tak rozhodně je. p.s.2 velký dík patří Jiřímu Krampolovi za jeho neobyčejný dabing, který k Belmondovu hereckému projevu obdivuhodně pasuje ( řekl bych téměř splývá ) . Nezapomenutelný snímek, který v této uspěchané době působí jako balzám na duši, jako opojný životabudič. Děkuji J. P. Belmondo, děkuji Francisi Hustere, děkuji vám všem zůčastněným. Bylo mi ctí..... 1 * za herecké projevy Belmonda i ostatních zůčastněných, 1* za psího chlupáče :o), 1* za dokument o natáčení , tu poslední přihazuji z úcty a velkému obdivu k MISTROVI. (11.11.2009)

Trochu se toho filmu musím zastat, protože jsem na jeho adresu již četl pěknou řádku výtek. Náhodou, podle mě dobře vystihuje takový ten okamžik v životě, kdy už jste staří a chcete už jenom zemřít. Příběh je citlivě pomalu odvyprávěn a to malé citové vydíraní se zde skousne. Já si zde nebudu hrát na drsňáka, protože jsem k mému velkému šokojícímu zjišťěni zjistil, že jim nejsem.Většinou stačilo, strašně málo a já už se málem rozbulil.. Ono taky jde o to jaký vztah máte k Belmondovi. Když tohoto člověka milujete a naplno obdivujete jeho osobnost, film vás může položit už na začátku. A navíc budete obdivovat to jak se dokázal vypořádat s nemocí a opět natočit film. A tak mistrovsky v něm zahrát. Za chvilku už zapomenete, že ten Charles je vlastně Belmondo. Pro fanoušky Belmondo, je zhlédnutí Muže povinnost. A vy ostatní si to rozhodně užijete, tak napůl. Každopádně ten film, má své mouchy. Bylo zde pár míst, které jsem nepochopil a pár klišé současné kinematografie, ale celkově to je hezké drama a hlavně přenádherná pocta přenádherné osobnosti. Taky s velmi povedenou hudbou, která místy dělá divy a výborně dokresluje atmostféru a působivost scény, která díky ní často vyzní mnohem dojemněji. Jo a jinak Francouzi nezapomněli své výborné závěry. Závěr, byl opět nejlepší chvilka z celého filmu. A nejenom proto, že už je konec.:-) Hezký komentář: VMa, Enšpígl. (11.02.2017)

Celý film je prostoupen jednou velkou úvahou o životě a jeho smyslu. Z Jean-Paul Belmonda mám velice smíšené pocity, ale přes svůj věk a nemilé předešlé události se celkem dost dobře držel. Některé pasáže jsou velmi natáhnuté a vůbec by neuškodila kratší stopáž. Ale i tak nemůžu říct, že bych byl zklamán. Jednu celou * za krásně čokoládový oči psa. (12.04.2010)