Muž a jeho pes

Smutný film. Príbeh jednoduchý ako kladkový mechanizmus, ale natočený s citom a prehľadom. Plný sentimentu, krásnej hudby a bojujúceho Belmonda, ktorému som v každej scéne zatínal päste. Je síce pravda, že prakticky v celom filme ho takmer vôbec nie je vidno chodiť a viac-menej hýbe len pravou polovicou tela, ale pohľad na tohto pána herca je očarujúci, je vidno, že ešte nestratil chuť do práce a už vôbec nie do života. V nadnesenom zmysle by jeho postava mohla byť reflexiou jeho súčasného životného stavu. 75%. (17.01.2010)

V českém znění Jiří Krampol, Lucie Vondráčková, Valerie Zawadská, a asi v deseti postavách Libor Terš! (jen v prvních čtrnácti minutách nadaboval tři různé postavy!). Dokud se tomuhle zlu dabingových studií diváci nepostaví, nic se na tom nezmění! Edit 9.4.2017 A ani dokument z dílny DVD edice o dabingu připraveném pro tenhle film na tom nic nezmění. (25.04.2010)

Ačkoliv je film nabušený hereckými osobnostmi, výsledek je až na pár světlých okamžiků velice rozporuplný. To je podle mě především způsobeno špatnou režií. Film je zahleděný do sebe, nevyrovnaný a patetický. Dynamika děje velmi podivně kolísá. Mám Belmonda moc rád a tudíž mi dělá trochu problém konstatovat, že mi přišlo, že je už úplně vyřízenej, a že už skoro přišel o jiskru. Po většinu času totiž jen tupě kouká s podobnou grimasou, s kterou dříve tak brilantně hrál dementy. Toto pak velmi zvýrazňují ostatní herci, kteří naopak spíše přehrávají. Škoda. (19.12.2009)

Hlavná postava je akoby Belmondo sám. Usmievavý chlapík so šibalskými očami, ktorý má však svoje najlepšie roky dávno za sebou. Tvrdohlavosť mu síce stále zostala, no ak sa vyberie do uĺic demonštrovať, akurát dostane obuškom pohlave. Belmondo vo filme veru už nieje hercom ktorého si pamatáme. On vlastne možno až tak hrať nemusel. Pomalý, smutný, no krásny epilóg jeho slávnej filmovej karery. (8/10) (24.03.2010)

Nenápadně hořký příběh o stáří. Ačkoli se tu zdanlivě nic moc nestane a na první pohled se zdá, že se tvůrci jen snaží lacinými filmařskými metodami dojmout, velmi nenápadně se jim daří podstrčit divákovu podvědomí pečlivě budovaný pocit frustrace a prázdnoty, dokonale odpovídající pocitům hlavní postavy, kdysi silného muže, který skončí nemocný, bez prostředků a opuštěný. Svou zásluhu na výsledku má také Jean-Paul Belmondo v roli starce, ve kterém jako v uhasínajícím ohni jen občas mezi zčernalými uhlíky problikne jiskřička bývalé síly, šarmu a rošťáctví. (25.02.2010)