Zažít Woodstock

Výborná první polovina s ucházejícím tempem, skvělými postavičkami a zajímavými segmenty (zejména pro někoho jako jsem já, kdo by si přál Woodstock zažít a poslouchá 60s a 70s hudbu) je poněkud rozmělněna v druhé polovině, ve které jsou tripové sekvence, tempo se ztrácí a vůbec film směřuje tak nějak do nikam. A i ty některé výborné postavy (tranvestita) v té druhé půlce vlastně už jen sedí, kouří a čumí. (21.08.2009)

Do hudobných komédií moc nerobím, menej robím asi len do včiel, no režisér Ang Lee mi dával nádej, že sa nemusím obávať sklamania. Nenatočil žiadnu buranskú akciu aka fanúšik SW či ST a nespoliehal sa ani na grgy a prdy hlavných postáv, ale ponúkol nenáročnú lajtku zo života hippies. Na koncert sa síce divák nedostane, hudby si užije poskromne, záchvaty smiechu tiež nehrozia, no atmosféru doby za pomoci dokonalej výpravy znázornil znamenite a výber hercov sa tiež nedá veľmi ošomrať. Nakoniec som zatúžil aj ja zažiť Woodstock a byť aspoň na tie dva dni Dieťaťom kvetov. Spokojnosť. (16.01.2010)

Dokonale obyčejné melodrama schematicky podkuřující liberálnímu publiku (viz samoúčelné scény užívání drog a klišovitá povaha generačních konfliktů) se od hromady jiných hippie-filmů liší svou překvapivě bezprostřední svobodomyslností stran sexuálních orientací. Je osvěžující vidět mainstreamový film, kde se nemusí sáhodlouze vysvětlovat, kdo to jak má, ani lajnovat žádné jasně dané kategorie. Ačkoli tedy film titulní happening pojímá naivně a idealisticky, navíc skrze rámec melodramatu, tedy tradicionalistického, až konzervativního žánru, podává unikátně přesný obraz doby sexuální revoluce. Výsledek pak vlastně lze chápat jako hippie-melodrama, tedy film pro generaci hippies v době, kdy ona zestárla a sama vstoupila do konzervativní fáze (film je adaptace stejnojmenných memoárů Elliota Tibera, které vyšly v době, kdy autorovi bylo 72). PS: Český distribuční titul "Zažít Woodstock" je krajně zavádějící, protože film není o Woodstocku coby hudebním festivalu na pódiu a před ním, ale tak říkajíc o pár lidech v zákulisí. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (19.08.2009)

Film jsem si s něčim splet, protože jsem si původně myslel, že je to nějaký drama, kde půjde o nějakej střet syna hipíka a jeho militantního fotra v názorech na válku ve Vietnamu. To jsem teda velice brzy pochopil, že to je můj omyl, ale tak jsem si řek, že to dokoukám. No tak jsem čekal, co z toho vyleze a vylezla z toho jenom taková křečovitá snaha ukázat, že hipíci a vůbec všechno okolo nich bylo jako strašně pohodový a sluníčkový. A kolem toho se motaj nějaký burani, z nichž většina naopak moc pohodová ani sluníčková neni. Osud toho hlavního pošuka mi byl ukradenej, v podstatě snad všechny postavy jsou nezajímavý nebo rovnou nesympatický. Od půlky už jsem ani moc nedával pozor, co se tam odehrává. Pak mě trochu probralo, když si ten hlavní pošuk dal ke konci papíra, ale zbytek opět za moc nestál. (18.05.2013)

Kdyby to točil neznámý režisér a ještě k tomu jako prvotinu, zvedal bych oba palce k nebesům a provolával slávu LSD, trávě a éře dětí květin. S vědomím, že za touhle bohapustou prázdnotou stojí Ang Lee, jsem ale na rozpacích. Figurky jsou na šachovnici rozestavěny skvěle, do půlky filmu (než začne samotný Woodstock) se dá říct, že to o něčem je, ale co následuje poté je jen hrstka samoúčelných poetických scének, které mají zakrýt skutečnost, že se pod nánosem woodstockého bahne skrývá pouze zidealizovaná oddychovka bez výraznější chuti a zápachu, v níž se žádná z figurek nepohne ani o píď. P.S.: Schreiber na hrad! (27.08.2009)