Zažít Woodstock

ZAŽÍT WOODSTOCK je jednak originálním pohledem na největší a nejliberálnější hudební festival, jednak žánrově a formálně podvratnou podívanou. Spolu s hlavním hrdinou, jehož optikou je nám dění podáváno, se nedostaneme ani na jeden koncert, zato nahlédneme do zákulisí a spatříme kapitalistické základy, na nichž je celá liberální akce postavena. Žánrově (melodrama o dospívání se vším, co k tomu patří) a formálně (polocelky, časté užití split-screenu) by se mohlo zdát, že se jedná o dokonalou nápodobu kovencí filmů doby, ve které se WOODSTOCK odehrává, jenže... Která melodramatická generační výpověď 60. a 70. let by se dala přiřadit ke snímkům s queer tematikou, která je Leeovi "vlastní" (SVATEBNÍ HOSTINA, ZKROCENÁ HORA)? Který novo(novo)hollywoodský počin je ozvláštněn animovanou zhuleneckou vsuvkou? Léto údajně otupuje kritické myšlení (loni to byla MAMMA MIA!, letos PIRÁTI NA VLNÁCH), ale přestože je ZAŽÍT WOODSTOCK ukázkovým letním filmem, není u něj nutné kritické myšlení vypínat. 9/10 (01.10.2009)

Cesta za individuálnou slobodou lemovaná neznesiteľnou matkou (iritujúco prehrávajúca I.Staunton), rezignovaným otcom (keď ju miluješ, nie je čo riešiť), prekvapujúco v príbehu indifirentným E.Hirschom a zaujímavo nevyužitým L.Schreiberom, nad ktorými ale vyčnieva ako kopec na Woodstocku práve on, Demetri Martin, ktorý je pre mňa osobne mužským hereckým objavom roka. Ang Lee opäť potvrdil svoj cit pri výbere témy (i jej interpretov). (16.01.2010)

Scenáristická chuťovka. Najviac ma bavilo užívať si tú fabuláciu tvorcov, všetky detaily a nuánsy charakterov. Postava matky je geniálna. Z rodiny hlavného hrdinu vanie niečo podobné poviedkam Isaaca Bashevisa Singera. Film ku koncu trocha stráca tempo, ale napriek tomu je to prvotriedna práca. Ang Lee šmahom ruky dokáže kritizovať a baviť sa zároveň. Pri tomto filme zažijete viac Woodstocku, ako keby ste tam skutočne boli. (24.05.2012)

Film jsem si s něčim splet, protože jsem si původně myslel, že je to nějaký drama, kde půjde o nějakej střet syna hipíka a jeho militantního fotra v názorech na válku ve Vietnamu. To jsem teda velice brzy pochopil, že to je můj omyl, ale tak jsem si řek, že to dokoukám. No tak jsem čekal, co z toho vyleze a vylezla z toho jenom taková křečovitá snaha ukázat, že hipíci a vůbec všechno okolo nich bylo jako strašně pohodový a sluníčkový. A kolem toho se motaj nějaký burani, z nichž většina naopak moc pohodová ani sluníčková neni. Osud toho hlavního pošuka mi byl ukradenej, v podstatě snad všechny postavy jsou nezajímavý nebo rovnou nesympatický. Od půlky už jsem ani moc nedával pozor, co se tam odehrává. Pak mě trochu probralo, když si ten hlavní pošuk dal ke konci papíra, ale zbytek opět za moc nestál. (18.05.2013)

Film je tak nasáklý atmosférou pozdních šedesátek, že kdyby se dal vyždímat, určitě by z něj vypadlo pár jointů, LSD a otřískaná kytara. Autentičnosti je někdy tolik, až působí parodicky (něco jako Berger z Hair, který jezdí na koni se snivým výrazem a plácá nesmysly). Příběh sám je natočený dokumentárním stylem. Má jediný pevný bod – totiž živelně uspořádaný koncert – na který se nabalují jednotlivé epizodky a několik hlavních charakterů. Nijak si mě však vyprávění nezískalo, žádná z postav nebyla sympatická: hamižná matka, nemluvný otec, snaživý synek… snad jen transsexuální námořník by byl fajn, kdyby byl uvěřitelnou postavou, což ale nebyl. Působil jen jako nutné doplnění rozevlátých let hippie. Místo proklamované volné lásky šedesátých let získala ve vyprávění hlavní roli lakota. Hamouní nejenom protivná zlá matka, ale i promotéři koncertu, stejně jako obyvatelé zapadlé vesnice, kde dosud dávaly dobrou noc jen lišky a najednou se sem nahnaly statisíce lidí, které je možné bezostyšně oškubat. SHRNUTÍ: Děj roztříštěný, postavy nesympatické, výpověď o ničem, jen s dobrou atmosférou. /můj hodnocený film č. 7 000/ (21.01.2021)