Zažít Woodstock

Mohlo by se zdát, že na podrobné přehlídce devastace zeleného lánu během pouhých 3 dnů není nic zajímavého, přesto je mou povinností vzdát hold volnoláskařům své doby a ocenit kvalitu filmu, jež je zjevná, když jsem coby divák bez problémů skočila rovnou do víru dění. Zajímavá sonda, která mě krom hmatatelného zážitku ještě přivedla na myšlenku, či zrovna paradoxně tato doba nastartovala degradující obrat od slova zadarmo k zaprachy. (18.08.2014)

Zažít Woodstock…ale úplně jinak, než bychom čekali. V novém filmu Anga Lee sledujeme tento veleznámý festival z perspektivy hrstky lidí, kteří se zasloužili o jeho uspořádání. Přímý pohled na dění na pódiu se divákovi spolu s hlavní postavou naskytne pouze jedinkrát a to skrze perspektivu pokřivenou účinky LSD (v divákově případě skrze nápaditou grafickou deformaci obrazu). Hlavním tématem Leeova filmu není samotný Woodstock, ale aplikace liberální ideologie na kapitalistické americké městečko právě skrze tento koncert. Lee je v tomto směru umírněný, netvoří nijak velká dramata a spíše se zaměřuje na nabourávání každodenní všednosti, přičemž výsledný film by se dal označit za lokální melodrama lehce se otírající o dobová témata (vietnamské trauma, sexuální revoluce a s ní spojená homosexualita,…), které osciluje mezi několika více či méně výstředními postavami, jejichž příběhy řeší pouze nahodile vzhledem k vývoji děje.___ Formálně je Angův Woodstock velmi uvědomělý, poukazuje na tehdejší dobové filmy a v nemalé míře je v něm užito několikanásobného splitscreenu, který se vyskytoval i v samotném dokumentu Woodstock a Lee s ním pracoval již v nedoceněném Hulkovi. Dobová atmosféra je perfektní, stejně tak i atmosféra probíhající velké události. Ang Lee opět točí po svém bez ohledu na očekávání průměrného diváka, který může Zažít Woodstock označit za vyprázdněnou nudu, já tento názor ale nesdílím Leeho pomalý styl vyprávění oceňuji. 85% (19.01.2010)

Cesta za individuálnou slobodou lemovaná neznesiteľnou matkou (iritujúco prehrávajúca I.Staunton), rezignovaným otcom (keď ju miluješ, nie je čo riešiť), prekvapujúco v príbehu indifirentným E.Hirschom a zaujímavo nevyužitým L.Schreiberom, nad ktorými ale vyčnieva ako kopec na Woodstocku práve on, Demetri Martin, ktorý je pre mňa osobne mužským hereckým objavom roka. Ang Lee opäť potvrdil svoj cit pri výbere témy (i jej interpretov). (16.01.2010)

Tenhle snímek se mohl stát ultimátní jízlivou satirou a zároveň skvělou komedií. Námět si přímo říkal o ironické zpracování, protože legenda o Woodstocku jako o jednom ze spouštěčů hnutí hippies vznikla jako kouzlo nezamýšleného. Prakticky všichni organizátoři a místní obyvatelé viděli v koncertu jedinečnou příležitost, jak se pořádně po americku za minimálních nákladů napakovat a jakékoliv ideály jim byly bytostně cizí. Díky neuvěřitelné neschopnosti a podcenění situace došlo k jednomu z největších selhání logistiky v lidských dějinách. Jen šťastnou náhodou a taky proto, že podstatná část účastníků byla v útlumu po předchozích pařbách a kuřbě marihuany, nedošlo k podobné tragédii jako o 3 měsíce později v Altamontu. Ang Lee sice začínal dobře, ale záhy se odchýlí k takové té neškodné oslavě woodstocké legendy a květinových ideálů, takže humor, natož pak jízlivý, se brzy vytrácí a režisér hladí hippiesáckou legendu po hlavičce a moje očekávání na začátku naladěné hodně vysoko bohužel nebylo naplněno. Jestli něco film ukazuje opravdu dobře, pak je to uvolnění sexuální prudérie v 2. polovině 60. let. Spousta ideálů hippies šla do ztracena, ale tahle generace byla mnohem svobodomyslnější a přinesla větší svobodu ženám, homosexuálům a vlastně všem. Tři hvězdičky jen s odřenýma ušima, protože téma se dalo využít nepoměrně účinněji. Celkový dojem: 50 %. (30.12.2012)

nááádhera!!!krásný hašišový výlet plný lásky,svérazných postaviček,drog,fantastické hudby a pohody,která k tomu patří.nejlepší film anga lee,který samozrejmě není pro každého,ale natočený tak,že i ten největší anti-hypízák se musí pozastavit nad fantastickými výkony herců,především přirozená vtipem a až nesnesitelnou reálností sršící imelda staunton,v roli matky a liev schreiber v roli transexuálního bodyguarda je naprosto k neuvěření.nejdřív sem si myslel že si ang lee dělá srandu,ale on ne.on nám naservíroval úžasnou podívannou,která se sleduje sama a z kina pak odcházíte s pocitem radosti a štěstí ze života.pro účastníky festivalu trutnov naprostá povinnost.jeden z nejkrásnějších filmů,co jsem kdy viděl. (12.11.2009)