Zažít Woodstock

Taking Woodstock neni vylozene spatny film, naopak je to pomerne slusny retro pruvodce tvorbou jednoho z nejzasadnejsich festivalu, od okolnosti okolo vyberu lokace, pres pripravy, az po finalni bordel (a povestne blato). Nevyhoda je celkova nesympaticnost hippie feelingu, atmosfery, prostredi a predevsim lidi/hercu. Paradoxne nejlepsi byla ale tripova art pasaz. Oznaceni zanru hudebni je zde take silne zavadejici, protoze o hudbu zde skutecne nejde, je to spise historicka vsuvka, ve ktere si ujasnite jak asi vznikl Woodstock. V ramci filmografie Anga Lee je to zklamani (predevsim uz svym tematem, ne ze by to rezijne zvoral), ktere se radi po bok teplych kovboju jeho americke produkce, na mile vzdalene jeho asijskym klenotum typu Touha, opatrnost, nebo Tygr a Drak. 4/10 (19.12.2010)

"Ve dne nás budou okrádat a v noci znásilňovat dobytek!" Maloměšťáci z městečka Bethel zkrátka nebyli smířeni s tím, že se jejich skromný počet na tři dny rozroste o třičtvrtě milionu dobře naladěných hippies. Mě trošku mrzí, že jsem nebyl jedním z nich a ještě víc mě mrzí, že se kamera takřka nekoukla na pódium, na kterém vyhrávali jedineční interpreti. Tohle byl prostě jiný úhel pohledu na legendární Woodstock, ve kterém atmosféra výjimečného okamžiku byla zachycena spíše jako LSD úlet doprovázený radostným plácáním v bahně a mě to stejně bavilo. (27.01.2016)

V popisu filmu jsou žánry komedie a hudební. Podle mě to není komedie a už vůbec to není hudební film. O hudbu jako takovou tady vůbec nejde, i onen koncert je spíš v pozadí toho šílenství, kdy do bezvýznamného městečka přijela na několik dní půlka Ameriky. Šílenství, co zažehl nevýraznej židovskej kluk, jehož matka se stále nevypořádala s nacistickou minulostí Evropy, i protože její syn je malá snědá židovská bytost a ještě ke všemu buzík, no to by byl pro nácky materiál. (02.06.2013)

Cesta za individuálnou slobodou lemovaná neznesiteľnou matkou (iritujúco prehrávajúca I.Staunton), rezignovaným otcom (keď ju miluješ, nie je čo riešiť), prekvapujúco v príbehu indifirentným E.Hirschom a zaujímavo nevyužitým L.Schreiberom, nad ktorými ale vyčnieva ako kopec na Woodstocku práve on, Demetri Martin, ktorý je pre mňa osobne mužským hereckým objavom roka. Ang Lee opäť potvrdil svoj cit pri výbere témy (i jej interpretov). (16.01.2010)

Niekde som počul, že najlepšie filmy o Američanoch točia cudzinci a čínsky pôvod režiséra A. Leeho by ste podľa obsahu, témy i kvality tipovali naozaj ťažko. Hlavnú postavu dobre stvárnil pre mňa neznámy D. Martin, ale film sa rozbehol až príchodom veterána E. Hirscha. Tak ako naoko nevinná akcia naberá na obrátkach a všetkým prerastá cez hlavu, tak sa i divák postupne nalaďuje na "hipies vlnu" a na vlastnej koži zažívame bohovský nával ľudí, hudby a drog. Festival Woodstok vošiel do dejín a A. Lee ho dokázal krásne oživiť a aspoň čiastočne sprostredkovať zážitok dnešným divákom. Už dlho si nepamätám film, ktorý by tak nevinne propagoval drogy. Koľký ste po filme dostali chuť naplniť si nozdry koksom?? 80%. (23.09.2014)