Lidice

Protože o Lidicích jsem se ve školce, škole, v dalších a dalších školách učil pořád a celé dětství a mládí, tak nějak mi to nesedlo. Faktograficky nepřesné a zavádějící, dějově nyvyrovnané a citově ploché. Toto téma by mělo být zpracováno trochu citlivěji a hlavně pečlivěji. Takhle jsem jen čekal, kdy se na obzoru objeví torzo vytunelované poldovky (29.10.2011)

Zklamání. Úvod fungoval dobře. Pak přišla ta část sbližování postav s divákem, rozumím tomu, čeho chtěl Nikolaev dosáhnout. Emoce jsou pak mnohem větší, když divák nějakým způsobem splyne s postavou, zaujme ho a jeho život mu není lhostejný, ale za sebe musím říct, že kromě Šímy mě postavy nějak zvlášť nezaujaly. Pár těch kýčovitých momentů filmu odpouštím, ale problém nastal u atentátu na Heydricha, tato scéna mi přišla strašně divná. Pak přicházejí již ty zásadní momenty. U těch nejdůležitějších pasáží zoufale chybějí emoce. Když už neždímat emoce z diváka u tohoto tématu, tak u jakého? Postrádala jsem tam tu sílu. Zkrátka jsem tomu nevěřila. Vím, že to už bych chtěla asi moc, ale já zkrátka necítila vůbec nic z obyvatel, u scén poprav nešel z očí mužů absolutně žádný strach, nebo beznaděj, nic co by se přeneslo na diváka, něco z čeho by mi stouply chlupy na těle. Není to tak dávno, co jsem slyšela výpověď muže, který žil ve vesnici pár kilometrů od Lidic, se slzami v očích říkal, že celou noc šlo slyšet křičení lidí, řev dobytka a celá tahle asi pětiminutová výpověď mě emočně dostala mnohem víc, než celý dvouhodinový film. Mám výtky také k závěru, film měl skončit o cca 10-15 minut dříve. Celý závěr má samozřejmě svůj význam, ale pro mě film skončil scénou ve sněhu. Musím se také vyjádřit k hudbě, je hezká a věřím, že samostatně by zněla skvěle. Jenže ve filmu se snažila být až příliš epická i ve chvílích, kdy to vůbec nebylo potřeba, strašně mě to tam rušilo. Lidice rozhodně nejsou vyloženě špatným filmem a určitě kino není ztráta času. Kdybych srovnávala Lidice pouze s českými filmy, tak bych dala asi 4*, ale to by nebylo objektivní. (03.06.2011)

Ne, takhle jsem příběh Lidic znát opravdu nechtěl. Místo pořádně mrazivého a emotivního filmu vznikl snímek naprosto kýčovitý, který se snaží diváka rozplakat těmi nejpodvratnějšími způsoby (králíci na hřbitově, závěrečné titulky). Příběhová linie Lidic byla totálně nezajímavá, mladé postavy nesympatické a jiné postavy naprosto nevyužité. Celé mi to chvílemi přišlo, že někdo vzal ten vysoce ceněný scénář, vyškrtal z něj to nejlepší a zbytek nějak poslepil dohromady. Celé je to navíc hodně špatně odvyprávěné a jediná linie, která to zachraňuje, je ta Rodenova ve vězení. Zde se aspoň pár zajímavých scén najde. Režijně utahané a podprůměrné a herecky nevyužité (své si odehraje jen Roden a Luknár). Na loňský Habermannův mlýn se to nechytá ani v nejmenším, a to mám k tomu filmu také výhrady. (17.11.2011)

Dějepis, který (kvalitou) nebolí. Není snadné stvořit film, který má v sobě jednu z nejpalčivějších ran českých dějin a svádí už jen námětem k citovému vydírání. Ale Lidice nakonec nejsou ani chladnou lekcí historie, ani plačtivým žalováním na nespravedlnost. Jsou vydařeným filmem, který tento těžký příběh odvypráví tak, že na správných místech vytáhne city, na jiných dokáže zamrazit, ale nikdy nepřesáhne únosnou hranici, což pro mě osobně bylo tím největším překvapením. Když se navíc v závěru pokouší stát českým Schindlerovým seznamem, nezbývá než uznat, že dobré české válečné drama je na světě. A to i přesto, že polovinu práce odvádí hudba a Roden. (07.06.2011)

Můžete plivat na to, jak to bylo natočené, jaký je scénář, kolik v tom hraje hudby, ale tu sílu událostí odepřít nemůžete. Takže krom toho, že film natočili, aby vydělal prachy, dalším záměrem bylo oprášit a připomenout, co se tehdy vlastně stalo! Dalším zajímavým aspektem je fakt, že můžeme film srovnat s Habermannovým mlýnem, u kterýho si většina diváků zanadávala, jaký byli Češi tehdy svině. Aniž bych to chtěl nějak shazovat, tady je vidět, že se lidem nedalo až tak divit. (06.07.2011)