Dívka na přání

Trošku se odkloním a než-li film samotný (něco takového by asi nejlépe dokázal popsat Shadwell) přejdu k plakátu, jenž sám o sobě je čtyřhvězdný kousek. Už jen samotná tagline „See it with someone you ***.” je krásným odkazem na naivní hollywoodské romance ála Valentine's Day, kde na první místě leží láska a sex je až kdesi na pozadí. Zkrátka lež. Nesmím opomenou o ztrvárnění plakátu, konkrétně ony „tečky” s čárovým kódém, které srovnávají call girls k drahým magazínům, nebo-li šahat a listovat může pouze ten, kdo si zaplatí. A pak samozřejmě onen výraz, jenž mluví o temné stránce celého filmu. O příběhu vykořistěné dívky, které jde o život. Nádhera. (05.01.2012)

První film se Sashou Grey, který se vyplatí zhlédnout až do konce. A víckrát. Zatímco v pornu jsou fragmentarizována jenom těla, Soderbergh se rozhodl rozbít na fragmenty celou narativní strukturu. Jednotlivé díly následně seskupil do diskontinuitních tematických trsů, podobně jako jsou organizovány výkladové dokumenty. Dívka na přání je svým způsobem skutečně dokumentárním dvojportrétem lidí, kteří se učí, jak se dobře prodat. Statická kamera (vyjma scén z letadla, točených zřejmě mobilem) je položena atypicky nízko, postavy sleduje zpovzdálí, případně rovnou přes sklo a jenom z omezeného množství pozic (namísto toho, aby flexibilně reagovala na pohyb herců). Vzniká iluze natáčení odosobněnou skrytou kamerou, která se nechce postavám dostat pod kůži a projevit vůči jejich osamělosti jakoukoli empatii, ale pouze o nich podat nezaujaté svědectví. Distance a chlad v barvách, prostředí i práci kamery dokonale vystihuje povahu světa, v němž jsou veškeré vztahy zištné a falešné, v němž si i pocit, že o vás někdo stojí, musíte koupit a v němž je člověk vnímán jen skrze jeho„tržní“ hodnotu. Tu může navýšit správnými kontakty, luxusním oblečením nebo pozitivní webovou odezvou (jako je počet „lajků“, které se zde ale přímo neřeší). Neustále zvyšování vlastní ceny je v podstatě jedinou náplní existence postav. Život Christine je stejně jako celá Dívka na přání příběhem bez dramatu a bez pointy. Samotná Christine své bytí logicky nedokáže reflektovat nad rámec omezeného myšlenkového horizontu, tedy jinak než vyprázdněným, nikam nesměřujícím popisem spodního prádla, které si oblékla, barů, které navštívila a obchodů, v nichž nakupovala. Právě nakupování je díky bicím v soundtracku největším oživením dne, jakkoli vyjde najevo, že tento podkres ke sledované činnosti nedodal režisér (který by tak šel hrdince nezvykle vstříc), nýbrž bubeník hrající na ulici. Nápaditě Soderbergh využívá i zvukových můstků, jež stěžují časoprostorovou orientaci v tom, kde (v čase) jsme, koho sledujeme a kdo mluví, a zároveň přenášejí princip mnoha navzájem se překrývajících a rušících vizuálních vrstev, pod nimiž se ale nic stěžejního neskrývá, také do zvukové stopy. Dívka na přání působí jako film bez jasného konceptu. Ve skutečnosti je „nekoncepční“ velmi promyšleným způsobem a na rozdíl od postav, které své životy nedokážou zastřešit vyšším smyslem, moc dobře ví, kam a proč směřuje. Zda jej budete následovat, se musíte rozhodnout sami. Sám vás k tomu nevyzve. 80% Zajímavé komentáře: JFL, Lavran, dr.horrible (17.03.2020)

Sklamanie. Nejde o nič iné, ako o nudnú vatu, ktorá by svojou témou a veľkou dávkou potenciálu rozhodne mala na drámu, s ktorej by sa trhali nervové zakončenia. Bohužiaľ nič takého sa nestalo. Ale snímka mi za to niečo ukázala, že aj pornoherečky môžu byť celkom dobré "skutočné" herečky. Sasha Grey svoju rolu zvodnej luxusnej prostitútky zahrala naozaj obstojne. Musím pochváliť aj parádny soundtrack a zvuk. Tieto dve aspekty boli fajn ale ináč išlo o nulu, ktorá sa vliekla aj tými chabými 76 minútami. Dej sa krútil okolo mladého dievčaťa, ktorá odišla od rodičov vo veľmi mladom veku a aby si na seba zarobila začala sa predávať ako veľmi luxusná spoločníčka na večierky, obedy a na koniec aj na zahriatie do postele pre milionárov, podnikateľov a kadekoho. To, na čo som čakal a z čoho mohla vzísť podarená existenciálna dráma sa iba námatkovo ukázalo na konci, aj to bez akýchkoľvek emócií, škoda. (01.03.2016)

Možná první film od Soderbergha, který se mi opravdu líbil. Jeho komerční filmy mě vlastně vůbec nezajímají a jeho nezávislá tvorba mě nikdy nijak nezasáhla. Girlfriend Experience se nebojí trochu experimentovat - samozřejmě neříkám, že ta zcizenost, vystavění děje, záběry atd. jsou geniálně objevný. Ale dost mi to vyhovovalo. Myslím, že Soderberghovi se podařilo naplno využít možnosti média a nechal ho mluvit svou řečí. Právě v tom, že nemůžu vyplivnout o čem film je v pár jednoduchých větách a klišé, nacházím velký plus... (07.09.2011)

Vobec sme si nesadli, a to sa mi u Soderbergha malokedy stava, ak vobec. Absolutne tu absentuje akykolvek zmysel filmu a musim sa priznat, ze som sa cely cas zamyslala nad tym, ze to vypnem. Tri hviezdy davam tentokrat za rezijne remeslo a hudbu, snad prvykrat hodnotim bez pocitov, co vo mne film zanechal. Ak by som sa rozhodovala na zaklade tohto kriteria, bola by to jedna hviezda. (08.05.2009)