Hodinu nevíš...

Atmosféricky takřka dokonalé, Jiráček se svým "nehraním" byl tou nejlepší volbou a příjemně potěšil i scénář, který se heparinovým vrahem inspiroval jen velmi volně. podle mého názoru další ze zbytečně podhodnocených domacích filmů. Jakoby jsme ani nechtěli, aby se v tuzemsku podařilo něco solidního. 70% (03.04.2011)

Byla nebyla jedna extrémně zelená nemocnice plná sexy sestřiček a v ní řádil psychopatický vrah s injekční stříkačkou... Nejkřiklavější český exploatační flák, nejkřiklavější výběrem svého inspiračního zdroje, ještě čerstvě v paměti zapsané šťavnaté kauzy heparinového vraha. Vytěžit z tak citlivého případu tak béčkový lékařský thriller, to chce hodně drzosti/neumětelství a každopádně je to těžký hyenismus (ale to mi nevadí). Čekal jsem, že se víc neplánovaně nasměju, ovšem totálně bezradný konec jako vystřižený z nějakého amatérského filmu mě srazil na kolena. Pozitiva: Václav Jiráček a Ivan Franěk. A ty sestřičky. (22.02.2010)

QUA HORA NESCIE.......Při sledování tohoto snímku mne napadla otázka, zda je opravdu tak jednoduché zabít tolik pacientů a nevzbudit v nikom žádné podezření. Nebo už jsme opravdu tak znuděný životem, že hledíme jen na sebe a činnost někoho jiného nás nezajímá? Řekl bych, že nepoznat z tolika vražd, co se děje je snad nemožné a že primář nemocnice, svou leností, pomáhal Hynkovi vraždit. Je nezodpovědnost hřích ? Není, ale z velké části nás za ní nikdo nepotrestá. Hynek Michálek ( Václav Jiráček ) je sice ke své první vraždě přemluven pacientem, ale kdo rozhoduje o smrti ostatních ? A bylo to rozhodnutí oprávněné ? Jenže pak se vše otočí a z lítosti se stane nenávist Úplně k někomu jinému. Film z nemocničního prostředí, podpořen operetní vážnou hudbou je příběhem doktorů, sester, saniťáků a v neposlední řadě hlavně pacientů, kteří jsou nuceni žít pod jednou střechou, i když má každý jiné poslání. Někteří však na své poslání zapomenou a stanou se někým jiným. Finální scéna byla nečekaná a lehce vše vyřešila. Snímek je natočen podle knihy, Vraždy ze závisti, kterou napsal Miroslav Skačány, který se také, spolu z režisérem Danem Svátkem, podílel na scénáři. " Temná " kamera Jakuba Šimůnka zvýraznila smutné nemocniční prostředí, kde se převážně děj odehrává. Ta operetní hudba, která nás provádí filmem, je nahrána v evangelistickém kostele u Salvátora v Praze a podílel se na ní Varhan Orchestrovič Bauer. Ve filmu zazní i song Modrý plyn od skupiny Longital http://www.youtube.com/watch?v=xlweu7DgVuk V bonusu na DVD je samozřejmě i videoklip hlavní písně z filmu od Richarda Müllera http://www.youtube.com/watch?v=a7I3mG7fy8s ........HODINU NEVÍŠ. (11.02.2010)

Celkový dojem, který si divák odnese je spíš povrchnost, než skutečný zážitek. Herecky jednostrunné, obrazově lehce hysterické, režijně těžkopádné a hudba jak z Kladiva na čarodejnice. Zkrátka ve všech ohledech stejné jako T.M.A. od J. Herze. Hlavní hrdina není žádný opravdu zajímavý sériový vrah, jen divnej brouk, co běhá po špitále a dává injekce na počkání skoro každýmu. Pokud někdo viděl levné americké filmy o sériových vrazích, tak tohle je přibližně na obdobné úrovni. Jen s tím rozdílem, že Hodinu nevíš má opravdu debilní konec, který vypadá, jak kdyby ho někdo vymyslel za deset vteřin. Tenhle námět měl zkrátka na víc. Nemůžu tedy říct, že bych se těch 90 minut nudil, ale opravdu si nedokážu představit člověka, který by si po shlédnutí řekl, FAKT DOBREJ FILM. PS: Kterej kokot tomu dal v Cinemě 100%? Dneska se dá fakt koupit úplně všechno... (26.01.2010)

Snáď si nikto nenamýšľal, že by kauzu heparínového vraha niekto nechcel zneužiť, akokoľvek z nej nevyťažiť. Média prahnú po senzáciach, bulvárnych či tragických, kŕmia nimi masy a tie ich na oplátku podporujú svojou pozornosťou. V rovine č.1 u mňa narušený mladík so striekačkou pána Svátka body nezískava a len zapadá pomedzi ďalšie, na nešťastí parazitujúce projekty. Rovina č.2 dáva na zreteľ, že aj keď "Hodina" obnáša kopu nedotiahnutých/tápavých partií, tak sa jedná o slušný príspevok v rámci exploatácie. Dá sa teda prepáčiť naivnosť, ktorá priam zapácha ako nemocničný puch, dá sa odhliadnuť od pomotaných časových periód, ktoré pripomínajú teleportačné cvičenia, dá sa neviazane brať prvoplánovosť, ktorou na seba jednotlivé scénky veselo upozorňujú. Má to mnoho realizačných múch a iba jednu nadržanú sestričku, ale ako "česká exploatácia" mi to robí celkom radosť. (17.02.2011)