Hodinu nevíš...

Podle mě porevolučně nejnáročnější filmová látka zpracovaná tím nejodpudivějším způsobem. V otázce optiky naprosto souhlasím s AngelAngie, zelenomodré a černé bylo trochu příliš. Na druhou stranu, při "proklikávání" filmu jsem se natolik odradil atmosférou a očekávaným scénářem, že jsem pak Svátkův počin víc jak dva měsíce neustále odkládal.____Prvních několik minut je depresivních a toho pocitu se až do konce nezbavíte, i když "příchodem" Stanislava Zindulky se film zbaví své úvodní rozpačitosti.____ Hodnotím tenhle film vysoko, a přesto ho už nikdy nechci vidět. Výběr postav, kamera, hudba, výprava, střih a hlavně neuvěřitelně citlivé lavírování režiséra (a snad i scénáristy) s divákovými sympatiemi a antipatiemi k hlavní postavě zaslouží plné uznání. Zpočátku je před nás naservírován "klaďas" Hynek a "záporák" Jarda, přičemž v průběhu si (logikou svých pozic, ale nikoliv nutně všech činů) své póly vyměni, aniž by se ovšem dostali do stejně silného kontrastu. V podobných případech hrozí nebezpečí, že režisér se příliš "ztotožní" s takto negativní postavou (v tomto případě vraha) a svůj film vystaví jako jeho nechtěnou a absurdní obranu. Tohohle jsem se bál, ale ono se to nestalo (dost tomu pomohl i osud Jardova bratrance Petra). Přidal bych tam ještě víc erotiky, svedení krásné slovenské sestričky z Kramárov a viděl bych to jako silný, obtížně uchopitelný a stravitelný film. (14.04.2010)

Václav Jiráček je od úplného začátku nalíčen a snímán jako typický úchyl. Do které nemocnice ho přijmou? No přece do takové, kde žádnému z lékařů na pacientech nezáleží. Důležitější jsou pro ně jejich vzájemné žabomyší války. Je to natočeno jako thriller, ale v něm potřebujete nějakou postavu, na které vám záleží. Tady jsou i pacienti zhusta podáváni jako monstra. Fakt nevím, co tímhle chtěli autoři říci. (28.09.2014)

Úplne najlepšie je použiť marketingový slogan "podľa skutočných udalostí", veď ľudí najviac zaujíma to, čo nie je vymyslené, ale naozaj. O pravdivosti inšpiračných zdrojov však nemôže byť ani reči. Film Hodinu nevíš... nie je natočený podľa skutočnosti, ale z druhej ruky na základe knihy psychiatra M. Skačániho Vraždy zo závisti (2008). Príbeh heparinového vraha je značne skreslený. Petr Zelenka je prezentovaný pomaly ako neuznaný génius, ktorý v mizernej nemocnici nie vlastnou vinou robí „blbého pošuka“ a vyzbrojený injekčnou striekačkou sa snaží pomstiť nenávideným doktorom, ktorí ho ustavične využívajú, tak, že postupne vyvražďuje ich pacientov. To, či vražedné besnenie Zelenku bolo motivované jeho závisťou a mindrákmi nie je až také jasné ako si to myslia tvorcovia filmu. Svátek sa príliš spolieha na jednostrannú psychiatrickú hypotézu a neberie veľmi do úvahy svedectvá. Mimochodom, Zelenka bol odsúdený na doživotie, ale v base sedí od roku 2008, takže je to aj čerstvý a konkrétny prípad. Pre pozostalých jeho siedmich obetí, môže byť preto nedôstojné pozerať sa na takýto povrchný film, ktorý navyše obsahuje niekoľko klišé. Napríklad kamera používa slizký zelený žabací filter a vnucuje predstavu pochmúrneho príbehu, ktorý sa odohráva v ošumelej nemocnici, teda v prvoplánovo traumatizujúcom prostredí. Temné chorály, V. O. Bauera – špecialistu na filmovú hudbu, sú použité tak naivne, že je hneď každému jasné, že Zelenka ide opäť niekoho zavraždiť. Herecké výkony nemá hlbší zmysel hodnotiť, veď ani nebolo čo hrať, pretože postavy sú schematické (jedna je ako druhá a obete ako vrah) a miestami pôsobia až neživotne. (11.09.2010)

Temný výlet do temné mysli maniakálního Václava Jiráčka. Hororově vykreslené nemocniční prostředí mělo něco do sebe a film nutil k zamyšlení. Celkově jsem byl příjemně překvapen vyzrálým přístupem ke kontroverznímu tématu. Výsledkem je zajímavý, působivý a hodně zvláštní film. Nečekejte ovšem nic ve stylu idylické Ordinace v růžové zahradě. (14.02.2010)

Po zhlédnutí tohoto nevšedního snímku se dostavily smíšené pocity. Tématem je to originální a výhodou je, že je to inspirováno (i když bych tak moc nepřeháněl) skutečnou událostí, na což se vždy rád kouknu. Atmosféra nemocnice je opravdu ponurá a trýznivá, stejně jako některé pasáže filmu. Herecky je to celkem vyvážené (amatéři se vyrovnávají s profíky). Stopáž je snesitelná, ale o dvacet minut méně ... byl bych spokojený stejně. Z počátku jsem chtěl dát 2* (kdyby zde byl rozsah 1-10* bylo by to jednodušší), ale jelikož to ve mně chvílemi vyvolávalo tísnivé pocity (a to nejspíše mělo) a byly zde záběry míst, po kterých jsem nejednou kráčel, tak si přidám (55% - nečisté, ale pořád 3*). (07.03.2010)