Hugo a jeho velký objev

Z originální předlohy se stal neoriginální film, v němž je každá přidaná věc prostě navíc. Spousta scén jako by vznikla jen pro vychvalované 3D (hlavně tedy zcela zbytečná nehoda vlaku), příběh je podivně rozplizlý, příliš nastavovaný, Sacha Baron Cohen dělá až moc velkého kašpara... Ano, režie zručná, láska k filmům z Huga také velmi hezky dýchá, ale nic převratného jsem tedy rozhodně neviděl. A to je docela škoda. Nemívám k tomu sklony, nicméně tentokrát se mi opravdu chce skoro křičet: Přečtěte si knihu, vždyť je o tolik lepší! (02.04.2014)

Už jsem si zvyknul na to, že Scorseseho filmy z posledních let (zhruba od doby, kdy De Nira vystřídal na pozici dvorního herce DiCaprio) za moc nestojej, takže jsem neměl žádný velký očekávání. V tomhle sice DiCaprio nehrál, ale sračka to byla opravdu prvotřídní. Sledovat nějakýho usmrkance, jak 2 hodiny pobíhá po digitálnim nádraží, mě ani trochu nebavilo. Pořád jsem tak nějak čekal, že když je pod tim podepsanej Scorsese a navíc to bylo nominovaný na osrala snad za všechno možný i nemožný, tak z toho ještě něco určitě vyleze. A nevylezlo z toho vůbec nic. Možná Scorsese už začíná pomalu senilnět, možná na starý kolena začal znova fetovat. V každym případě nechápu, proč zrovna on měl potřebu natočit tuhle stupidní pohádku. Hvězdu dávám akorát za toho dobrmana. (02.03.2013)

Formálna stránka maximálne premakaná. Nádherná výprava, kamera, vizuálne efekty a pôsobivý svet Parížskej vlakovej stanice z atraktívnych čias začiatku filmografie. Je to jednoducho pastva pre oči a bol som z toho v nemom úžase. Bohužial však film rozprával aj príbeh a to príbeh natoľko nekompaktný a nevzrušivý, že som zíval stále častejšie. Dobrodružný príbeh bez dobrodružstva. (05.03.2012)

// Distribútor: Paramount // Počet premietajúcich kín v USA: 2,608 // Otvárací Víkend USA: $11,364,505 // Hugo je vizuálne pekný film, dôrazný hlavne v detailoch a v zobrazeniach priestoru parížskej metropoly. Tiež si myslím, že Hugo oprávnením dostal 5 oscarov za kameru, zvuk, výpravu, zvukové efekty a vizuálne efekty. (04.09.2013)

splněný sen salónního intelektuála s lehkou obeznámeností s počátky kinematografie a právě tak noční můra filmového historika. bez mála v každém koutě mizanscény, skrze kterou se nezadržitelně dere až nabubřele okázalá kamera, vanou chuchvalce páry. jen s minimem výjimek zahlcuje každý obraz barevnými filtry výstředně zabarvené světlo, prýštící často odkudsi z tajemných zdrojů zpoza záběru. obojí přiléhavě odpovídá podobné obskurnosti, která halí počátky kinematografu a Scorsese se rozhodl neusilovat, neobjevovat, netvořit. přijal mýtizovaný obraz o pionýrech raného filmu takový, jaký byl, včetně těch nejhanebnějších báchorek vysněných filmovými nadšenci, smíchal jej s fakty a nad to přidal další, ještě tužší vrstvu temné mlhy, která vzešla ze základního dějového soukolí románové adaptace. vlastně i použitá metafora s hodinovým strojem je nesmírně přiléhavá. Hugo vskutku je stvořen metodou hodináře. přesně to zdůvodňuje jeho neživotnost a nevěrohodnost a přesně proto také selhává ve svém vůbec největším přiznaném cíli - v uctění Mélièsova díla. jelikož Hugo nemá co společného s uměním spřádat sny z látky kinematografie, se schopností uhranout duše a zprostředkovat téměř metafyzický dotyk mezi člověkem a ... čímsi. rozdíl mezi uměním a kýčem je rozdíl mezi přirozenou oduševnělostí a mechanickou vypočítavostí. a tak se přiznám, že přes nejlepší diváckou snahu, na kterou se zmohu, se mi Hugo nelíbil, ač je to v jistém smyslu vynikající film. precizní. sterilně precizní. (23.06.2012)