Všude dobře, proč být doma

Soundtrack Alexi Murdoch: 1. All My Days [4:57] ,2. Blue Mind [5:45] ,3. What Is Life - George Harrison [4:24] ,4. Song For You [4:38] ,5. Golden Brown - The Stranglers [3:30] ,6. Towards The Sun [4:40] ,7. Meet Me In The Morning - Bob Dylan [4:21] ,8. Breathe [4:18] ,9. Wait [5:59] ,10. The Ragged Sea [3:19] ,11. Oh! Sweet Nuthin' - The Velvet Underground [7:28] ,12. Orange Sky [6:18] ,13. Crinan Wood [5:45], (10.05.2011)

Je to tu pro nás jako stvořené…. Ale popořadě. Začínat film sexem je nezvyklé. Ovšem jak jinak než podle ,,ehm“ příchuti můžete poznat, že čekáte potomka. A začít tak cestu, která má pomoci určit ne otcovství, ale kde že vlastně je nejlepší ,,být doma“. Tento šťastný pár se postupně setkává ,,s těmi ostatními“ a o tragikomické situace, které sice nenahradí požitek ,,orálu“, ale mají originalitu není nouze. Životní moudra druhých nakonec vedou k ujištění, že mít děti a rodinu, znamená být lepší než vás vůbec napadlo. A také, že všude dobře, doma nejlíp. Protože domov je tam, kde se cítíme dobře. Další film o vztazích, jen není tak agresivní jako Nouzový východ a ve kterém je vše co obdivovatelé S.Mendese očekávají a odpůrci nenávidí. Já jsem někde uprostřed. PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (10.10.2009)

East of Eden revival. Další servírování tzv. životní partnerské pravdy skrz filmové médium- v podstatě stejně šablonovité jako kterákoli velkostudiová komedie- jen se to zdobí přívlastkem indie, takže tam místo lidí z plakátu civí poměrně oškliví (nebo zajímavě krásní?) a podivní ztroskotanci, kteří říkají ošklivá slova a pěstují maximální sexuální otevřenost. Navíc trpí i obvyklým paradoxem- Mendesova Amerika působí jako důsledná antireklama na rodinu, na děti, na manželství, na příbuzné, na kamarády, ba i na airolinie....ale přesto se nám usilovně snaží dokázat, že právě ústřední duo bude tou šťastnou výjimkou středostavovské mizérie. Ze sálu mizeli nadšení diváci, co měli pocit, že viděli něco tzv. "ze života" a projevovali nadšení nad tím, jak je ta folková muzika děsně alternativní, jak jsou postavy oživlí sousedé odvedle. Asi jsem na tento typ naivistické deprese moc optimistický a bezstarostný tvor. Možná proto, kým jsem, možná proto, s kým jsem, možná proto, že můžu být všude doma :) (03.08.2009)

Jestli mám nějaké pravidlo, kterým se řídím při udílení pětihvězdí, tak je to pozorování výskytu husí kůže během sledování. U Away We Go mi naskočila v podstatě u každé scény s nějakou písničkou v pozadí, takže velmi často. Dějově to sice opravdu moc objevné není, ale Mendesův velice jemný a citlivý přístup k vyprávění dělá z obyčejného a "řvavě nezávislého" komediálního dramatu něco víc než jednohubku, na kterou by šlo přes noc zapomenout. Tam, kde se české komedie plné obyčejných českých lidiček snaží působit jako ze života, Mendesova novinka přesně takhle působí, a to i přes skutečnost, že se v ní ti klasičtí obyčejní lidé, kteří by nám byli povědomí, (téměř) nevyskytují. Away We Go mě upoutalo hned v několika směrech - co se komediální stránky týče, vítězí scéna s kočárkem, pro ne moc často zastoupené obrazové hrátky válí odlétající letadlo, tragická složka zabouří v baru a vyvrcholení v podobě romantiky nastane na trampolíně a v novém domově. A ne náhodou jsou tyto momenty chytře rozmístěny odděleně v průběhu celého snímku. Takhle prostě vypadá film, kterého se ujal člověk, jenž přesně ví, co dělá. Původně jsem chtěl dát 4*, neboť se mi při sledování zdálo, že poslední dvě epizodky ztratily tempo a humor, ale zpětně si uvědomuju, že měly v příběhu své nezastupitelné místo a závěr by bez nich správně nefungoval. 9/10 PS: A nejzajímavější na tom je, že se z Mendesovy trilogie rodinných dramat (American Beauty, Revolutionary Road, Away We Go) nedá jednoznačně vybrat to nejlepší, protože každé je úplně jiné, s ostatními neporovnatelné. (30.07.2009)

Oproti ostatním Mendesovým filmům zde je cítit menší ústup, ale mé tušení je že přesně tohle byl záměr režiséra. Pro tohle tvrzení mluví jednoznačně fakt že ústřední duo herců je prakticky neokoukané a tím pádem vypadá notně autenticky. Ostatně celý film působí jako věrohodný dokument. Místy probleskne i podivný, ale účinný humor. Např. Maggie Gyllenhaal se vydováděla do sytosti. (25.01.2011)