Všude dobře, proč být doma

Výtky, které k filmu mnozí jistě budou mít, jsou dozajista oprávněné, ale pro tu dokonale pozitivní atmosféru nemůžu jinak. Mendes se svým způsobem vlastně motá furt kolem toho samého, ale zase je to trochu jinak, zase trochu o něčem jiném a zase mu to (u mě) vyšlo. Tentokrát vyhrál tím, že vsadil na ‚obyčejnost‘ děje a fantastické herce. Devadesát minut hlazení po duši, s bonusem překrásného závěru. (28.09.2009)

Z vodního nebe odrážejícího se ve skleněných oknech mrakodrapu vyskočilo letadlo, které svým ladným pohybem delfína zbrázdilo pár okenních tabulek a pak zmizelo zasejíc v dáli na cestě od někud-nikam. Každý se jednoho krásného dne musíme rozhodnout kterou z těch několika možných cest se vydáme a je jen na nás, která z nich bude ve výsledku tou nejlepší. Občas je to hledání, tak nesnesitelné, ale jindy zas velmi zábavné. Away we go je komedie s dramatickými podtóny, avšak nehledá se zde smysl života spíše místo, kde je možné zapustit kořeny a vytvořit fungující rodinu bez stínů instituce zvané manželství. Jsem rád, že se Sam Mendes rozhodl opustit, alespoň na chvilku, jisté vody satiricko-kritických dramat. Komediální vody mu evidentně nejsou cizí. A proplouvá jimi na výbornou. Away we go je Junem letošního roku, i přes to, že je určena dospělejšímu divákovi, který se na malinký okamžik stane součástí jednoho páru bloumajícího napříč státy. A je to bloumání neuvěřitelně příjemné. 9/10 PS: i na podruhé to chutná výborně..../MFFKV2009/ (11.07.2009)

Krasinski je výtečný, ale ani on, ani líbivý soundtrack (a už vůbec ne téměř slzopudný závěr) mě nedonutí jít výš než na lehký nadprůměr, jelikož scenáristicky a především myšlenkově nejde o nic převratného a nového. Podobných motivů jako v Away We Go se najdou i v ostatních indie komediích desítky, přičemž zrovna Mendesova novinka jede ke svému cíli po trati, na níž to hodně často drncá víc než by mělo převážně kvůli naprosto nevěryhodným epizodkám, při nichž dva "normální" lidé potkávají samé "freaky" (celou část s Maggie Gyllenhaal jsem - až na kočárek - protrpěl). Kevin Smith mi toho o dospělosti a životních pravdách dokáže říct za stejný čas mnohem víc. (02.08.2009)

Tenhle snímek je dokonalá ukázka filmu o lidech. Ale o opravdových, divných lidech. Je to ukázka toho, o co se čeští filmaři (Rudolfová např.) stále snaží, ale nikdy jim to nevyjde. A proč? Řekl bych, že až moc tlačí na pilu, kdežto Sam ví, kde je ta hranice, kdy si divák řekne "tak počkat, tohle přece už je trochu divné, tohle by normální člověk neřekl/takhle by se normální člověk nezachoval" a proto jsem si tento film zamiloval. Navíc, je to zvláštní, ale tohle je jeden z mála snímků, které opravdu můžu označit jako úsměvné drama, protože i když tento film je povětšinou smutnou ukázkou toho, jak rodiče vychovávají své dítě (dokonale praštěná Maggie!) a jak mladí rodiče, které to teprve čeká, jsou až naivní a slibují si, že takhle nesmí skončit. A tohle pozitivní myšlení se mi na tomto snímku opravdu líbilo. Sam je holt pašák. Po American Beuty a Road to Perdition je tohle třetí film, který od něj vidím a potřetí volím to nejvyšší hodnocení. Už se těším na jeho další filmy! 100 %. P. S. A nesmím zapomenout na geniální a uvěřitelnou ústřední dvojici (roztomilá Maya a pohodář John) a skvělý soundtrack. (19.07.2011)

[imdb: 7.4/10] | me: Nesilené a milé, sem-tam úsmevné, inokedy seriózne, ale celkovo vhodne vyvážené. Nič veľkolepé, skôr útle. Taká príjemná letná cesta za domovom vo dvojici (zaujímavá herecká dvojka, trošku zvláštna, ale veľmi vhodná :) ) a hľadanie životného cieľa. Celkovo dosť pohodové pozeranie. (10.02.2010)