Vejdi do prázdna

Velmi intenzivní zážitek. Hlavně první hodinka s geniálním tripovým úvodem a následným zmateným blouděním na mě zapůsobila jako máloco v poslední době. Poté se Noé ale zvrhne do exhibicionistické audiovizuální provokace, která extrémně dráždí na těch nejcitlivějších místech, stopáž se navýší o polovinu a z existenciálního bloudění bez cíle se stane stereotypní polemizování nad problémy dnešního světa, které mi přišlo s přibývajícími momenty až samoukájející a především zbytečné. Jistě, že se to dá vyvrátit tím, že Noe zachycuje "roztěkané" moderní velkoměsto ve vší své špíně a uzpůsobuje tomu filmový styl, ale jeho neustálé opakování ztrácí mnoho ze své působivosti. Subjektivní kamera je však bezpochyby geniální a Noého "úchylná" stylizace jedinečná - škoda, že taková brilantní technická práce nejspíš ani nebude oceněna. Zamrzí ale, že není využita v lepším filmu - stačilo by zkrátit o polovinu a možná bych i zatleskal. Vejdi do prázdna je vysoce explicitní dílo, ukazuje tabuizovaná témata bez příkras a je jednoznačné, že z jeho sledování vám příjemně nebude. Je to hnusný film a pravděpodobně ho budete po konci projekce nenávidět - ale o to těžší je mu uznat jisté technické kvality a mnoho hloubavých podnětů k zamyšlení. (15.11.2010)

Po vizuální stránce opravdu horror. Prvních dvacet minut jsem bojoval s vypnutím, pak jsem to nějak doklepal. Většinu snímku jsem měl pocit, že jsem sjetější než hlavní protagonisté. Nápad sledovat úvodní část očima hlavního hrdiny není nový a zde ani příliš šťastný, jelikož ten mamlas neustále mrská hlavou a mrká. Výsledkem je obrazový třes na zabití. Když se pak kamera usadila na Oscarových ramenou, neskákal jsem radostí do stropu, ale obraz se přeci jen usadil taky. Naopak vykreslení Tokia jako futuristického světa poskládaného z neonů se povedlo . Film je neuvěřitelně barevný, září jako nejdivočejší comicsy (a vybaví se Blade Runner, Batman a Robin a ještě asi 100 dalších). Jinak Gaspar semlel do svého filmu kdeco a navrch přidal kupu symbolů a metafor (což já rád), i když některé působily až kýčovitě. Rád bych zde vyvrhnul mohutný intelektuální monolog (jak učinil třeba Shadwell ;-) tímto ho zdravím), lepší je se snad ale na film podívat. Je to běsné, plné drog, hnusu, halucinací, barev...hm, porno scény už dnes těžko někoho zaskočí...a přemítání o životě a smrti, vině a trestu, dětství a dospělosti, prostě takové ty běžné kontrasty, co nás stále provázejí. p.s. od jisté chvíle budete s Oscarem prolétávat nejrůznějšími otvory do dalších a dalších světů, přičemž vás zákonitě napadne, že už jste jako ..... (17.10.2015)

Tohle se špatně popisuje. Asi jako feťákovo Moulin Rouge, jako to nač David Lynch nikdy neměl odvahu točit, jako kombinace Vesmírná odysea a Requiem za sen. Cesta do pekel, která z člověka během sledování vycucne spoustu emocí, vydráždí ho, zhnusí a přitom málem uspí. Tak si vyberte, vážení. (dělejme jako že to mělo jen dvě hodiny a ta poslední hodina, kdy si Noe hraje na Boha, že není a pak je to film roku. (01.04.2010)

Být na tripu, tak v v agónii proskočím obrazovkou za nimi do Tokia sledovat co přijde. Být na speedu, tak tenhle film dám během hodiny minimálně desetkrát. Být zhulenej, tak mi stačí pouštět si dokola jen úvodní titulky v japonštině a byl z nich neskutečně vysmátej. Být normální tak nevím. Fakt nevím, protože když téhle halucinogenní neonové podívané dávám plný počet hvězdiček, tak nemůžu být normální .. (26.07.2015)

Síla. Asi jako když jsem v patnácti viděl Rekviem. Tradiční souputníci (narkoman vs. droga) a jejich cesta neónem, sourozeneckou láskou a ponorem do sraček. Jenže proč se mi nedostavuje absťák? U Rekviemu byl. A velký. Vejít do prázdna znamená předplatit si bungee a nebýt vytažen zpátky na most. Jen tak viset. Dokud krev nenateče do hlavy a dílo nedokoná. Zvrácený mě rovněž otočil, ale zároveň postavil na nohy a chtěl po mě, abych se rozběhnul proti zdi. Void je svou první polovinou slastným kopancem do slabin (5stars), ale čím více se snaží otevřít divákovi svou šokující náruč, tím více vypadá jako karikatura. Tenhle fight jsem evidentně prohrál já. Zaslouženě? (15.12.2010)