Dům ďábla

Mladá studentka zareaguje na inzerát, ve kterém se hledá chůva. Netuší však, že spadla do osidel satanského kultu a hlídání dítěte byla jen záminka, jak nalákat další oběť do honosného domu na odlehlém venkově, jehož postarší obyvatelé vyhlížejí přinejmenším podivně. Jenže vidina snadno vydělaných peněz je pro nemajetnou studentku mnohem lákavější než varovné pocity. Tohle je horor, u kterého budete mít (ne)příjemné mrazeníčko v zádech až do finále, které mohlo být sice zběsilejší, ale hlavně dívka přeživší evidentní průstřel hlavy, není zrovna to, za co bych mohl režiséra a scenáristu Ti Westa pochválit. On zaslouží velkou pochvalu za vynikající vybudování strašidelné až tíživé atmosféry, perfektně vystihl atmosféru a autentický styl 80 let, včetně úvodních a závěrečných titulek a hlavní představitelka Samanthy Jocelin Donahue sem perfektně zapadla. Poslední dobou není mnoho hororů, u kterých by se dalo spolehlivě bát a proto si tenhle zaslouží výjimečnou péči, ačkoliv nějaká ta piha na kráse se najde. Film byl natočen podle údajně nevysvětlitelných faktů a nebýt toho přehnaného konce, tak bych tomu i věřil. Mé hodnocení: 70% (30.01.2011)

Baby $itter Needed - mzda 666 dolarů týdně a jako bonus rituální vykuchání během zatmění Měsíce! Sedmdesátá a osmdesátá léta jsou na plné koule zpět! První čtvrthodinku jsou dokonce tak plné, že zabraňují pohybu, pak dlouhou dobu s mírným svrběním bloudí po tajemném domě a to vše jen proto, aby na posledních deset minut rozpoutaly šílený čardáš satanismu, krve a podprahových záběrů.. Levné, ale nikoliv laciné, dbající důsledně na dramatický hudební podkres, retro filmařskou techniku i drobné detaily (telefon se nezvedne po prvním zazvonění, hledání vypínače). Ti West si už jen za odvahu vzdát hold slasherům a haunted house hororům minulého století zaslouží pochvalu - v současné zrychlené době je jeho snímek v rámci žánru zjevením. Jako by nyní automobilka Dodge vyrobila z fungl nových dílů kopii starého známého Challengeru 1970.. Apropo, Tom Noonan je skoro tak děsivý, jako pohled na výpočet internetové kalkulačky odchodu do penze.. (18.07.2012)

Nečekaně fantastické dílo ! Ti West viděl asi slušný počet old school hororů a podle svého natočil The House of the Devil. Snímek je pocta okultním hororům což poznáte již v začátku kdy se na obrazovce objeví první titulky. Kdybych nevěděl, kdy byl snímek natočen tak bych nehádal, že je z roku 2009. West si dal strašně záležet až vše vypadá jako v 80tých letech až už to je oblečení, hudba či naivita hlavní hrdinky. Ti West má můj obdiv a snad se bude věnovat žánrů horor dále i když tenhle styl hororů nikdy nebude vydělávat desítky miliónů dolarů. (07.02.2010)

The house of the devil (troufám si tvrdit) bude pro současného náctiletého diváka zvyklého na novodobé horory plné prvoplánových laciných lekaček skutečným utrpením (důkazem budiž místní hodnocení a komentáře). Pro nás „fajnšmekry“, co s láskou vzpomínají např. na Johna Carpentera je to skutečná delikatesa. Já bych tento snímek nebral doslova jako poctu žánru let 80-ých. Ti West chytře vsazuje děj právě do tohoto období, nicméně mám silný pocit, že to není pouze z důvodu, že by chtěl natočit 80–kové retro, ale aby právě na tomto byla vidět nejvíce ta rozdílnost se současnou tvorbou. Musím přiznat a jednoznačně konstatovat, že takhle dokonale řemeslně odvedenou filmařinu, to aby člověk pohledal. Kouzlo všeho tkví právě a jenom v neukázaném (čehož si je Ti naštěstí více než dobře vědom), takže to nekonečné oddalování toho co musí? přijít, je ve výsledku o mnoho působivější než 95% současné produkce. Musím se přiznat, že pro mě osobně mělo to procházení se hl. hrdinky ( btw notně sympatické Jocelin Donahue) mnohem větší kouzlo než samotné okultní finále. Při scéně, kdy si Jocelin pouští do uší 80-kovou pecku z walkmanu a křepčí po baráku jsem si téměř cvrnknul do trenek (přepadla mě nostalgie jako prase) a stejně tomu bylo i v případě úvodní titulkové sekvence. Nicméně chápu (souhlas s uživ. Matty), že bez závěrečné 15-ti minutovky by se House of the devil nedal považovat ani za horor. Na druhou stranu, vadilo by to tak...? Výsledný resultát: Ti West je nesporně talent (na toho chlapíka si dám pozor) a samotný The house of the devil je pro mě osobně jedním z NEJpříjemnějších překvapení za poslední dobu. V rámci žánru těch největších. Takže...počkejte si na večer, zatáhněte rolety, sluchátka do uší a nechejte se pozvat do „ útulného“ domu, na tak trochu jiné samotě u lesa, než nám kdysi servíroval Jiří Menzel :o) (22.02.2011)

Neznámy mladík, režisér a určite i intenzívny filmový fanúšik Ti West pre nás prichystal na pochmúrnu jeseň veľmi príjemné, hororové prekvapenie. Minimalistická, interiérová snímka ma primäla prakticky bez dychu sledovať výraznú väčšinu filmu, ktorá primárne vsádza na nepríjemné, skľučujúce pocity, ktoré zažíva mladá dievčina, skvelá Jocelin Donohue, v odľahlom dome. Áno, The House of the Devil, snímka stvorená amíkmi, ktorých hororovú produkciu posledných rokov poľahky valcuje európska konkurencia, pracuje veľmi intenzívne s atmosférou a celkovou, dobovou štylizáciou a preto môže byť pre niektorých akciechtivých divákov nudnou zívačkou, no zarytý hororový fajnšmeker, neopovrhujúci explicitnými masakrami ani pocitovými hrami s divákovou fantáziou, musí byť určite spokojný. Pripočítajte si k tomu príjemné herecké obsadenie, i keď otravnej kamarátke hlavnej hrdinky som prial smrť od úvodných minút, na svojskej manželskej dvojici, ktorú stvárnili Tom Noonan, jeho výšku využil režisér veľmi pekne už pri jeho prvej scéne a bývalá warholovská herečka Mary Woronov, som si skutočne zgustol a dostanete snímku, ktorá pohladí oko i dušu každého milovníka temnej zábavy. 70% (04.12.2009)