Dům ďábla

Sakra, tohle byl fakt zvláštní film. Takřka 70 minut se v něm skoro nic neděje, jen si jedna normální holka domlouvá baby sitter brigádu (nezvykle dlouho) a pak se jen sama pohybuje po velkém době (ještě déle). A to je, až na pár drobností, všechno. Přitom to ale nějak zvlášť (jak by se mohlo zdát) neškodí atmosféře, která na zatím tak obsahově nuzný příběh vystoupá do velmi přijatelných a příjemných výšin nezvykle často. A pak přijde poslední dvacetiminutovka, která ve vašich očích celý film vyzdvihne poměrně vysoko (tak jako u mně), nebo jen pokrčíte rameny a řeknete si: "Tak alespoň něco". Ten příběh není originální, vlastně není ani nějak originálně vyprávěn, ale ono to prostě funguje. Má jisté kouzlo, poutavý styl vyprávění (navzdory jeho prostotě, která ho právě možná ona dělá tak zajímavým), příjemné herecké výkony neodpudivých postav. Byť musím uznat, že občas nezvratitelná pravda, že celá zápletka prostě na celovečerák nestačí a tak jsou některé věci docela okatě natahovány, ale na druhou stranu, nakonec se s tím tvůrci poprali docela obstojně. Jedním slovem prostě klasika. Která mi dost sedla. 3,5* (13.04.2013)

Neoriginální, předvídatelné, zbytečně stylizované. Hororová rozprávka na jedno pozretie, které by však bylo nespravedlivé upřít určitou zajímavou atmosféru a precizní retro-zpracování. Nudné to nebylo, nějaké napětí by se na cine-voltmetru jistě dalo naměřit, ale vykrádání satanistické tématiky a snaha o oživéní 80. let ve mně vzbuzují rozpaky. Stejně tak i nepříliš dotažený scénář. Po celou dobu je divákovi vnucována nejistota - "co se to vlastně děje?", ačkoli se to dá ke škodě filmu vytušit od samého začátku. Samantha postupně naráží na určité podivnosti, ale než by to v ní vzbudilo silnější reakci (a ve filmu gradaci napětí), vrací se po nezbytném úleku k pizze... V závěrečné části se všechno odehrálo tak rychle - a z pohledu záporných postav nehorázně zpackaně - že jsem měl pocit určitého zklamání, neadekvátnosti dlouhé přípravy a neakčnosti 3/4 filmu. Průměrný horor, který těží z minulosti. Nenadchne ani neurazí. (01.08.2010)

Podarené satanistické retro. Ono sa toho vo filme až tak veľa nedeje, vlastne sa čudujem ako ma to dokázalo vtiahnuť do deja, ale to bude zrejme tou zvolenou formou a typovo dokonale vybranou Jocelin Donahue (cena za Best Actress na Screamfest je zaslúžená). Na 80ties hororoch som vyrastal a tomuto rozhodne atmosféra tej doby nechýba a nebyť pár moderných kamerových postupov kľudne by som povedal že ten film ležal 25 rokov niekde v šuflíku. Uvidíme čo na to Kellyho THE BOX. (06.11.2009)

Najradšej by som dal iba 3*, lebo scenár proste nie je zázrak. Ale nedá mi to. Nemôžem. Poprel by som tým v sebe niečo temné a hororové, niečo, vďaka čomu od detstva vyhľadávam horory. The House of the Devil je v rámci možností pecka, ale osobne by som ju predsa len zrejme odporúčal skôr tvrdým hororovým fanúšikom, než divákom, ktorí si pozrú 10 light hororov do roka. Na tomto filme oceňujem skvelú retro atmosféru, kedy od začiatku viete, že niečo je strašne zle, ale neviete ČO presne. No tušíte, že to nič pekné nebude a že to radšej hádam ani nechcete vidieť. Body k dobru aj za výborný kasting (zábavná Greta Gerwick, mrazivý Tom Noonan a sympaťáčka Jocelin Donahue) a skvelý dom. (23.04.2020)

Chcel som dať *** a pol, ale za tú megacool old-school štylizáciu "musím" byť zhovievavý, lebo toto je retro jak sviňa! Parádny vizuál počnúc štýlovým úvodom až po záverečné titulky a lá 80 roky. Minimalizmus dotiahnutý a našponovaný na maximum, atmosféra strachu a prichádzajúceho zla narastá doslova každou sekundou. Tu nejde ani tak o obsah (ničím originálny) ale ten celkový prežitok, ktorý fakt stojí za to... (12.05.2010)