Dům ďábla

The house of the devil (troufám si tvrdit) bude pro současného náctiletého diváka zvyklého na novodobé horory plné prvoplánových laciných lekaček skutečným utrpením (důkazem budiž místní hodnocení a komentáře). Pro nás „fajnšmekry“, co s láskou vzpomínají např. na Johna Carpentera je to skutečná delikatesa. Já bych tento snímek nebral doslova jako poctu žánru let 80-ých. Ti West chytře vsazuje děj právě do tohoto období, nicméně mám silný pocit, že to není pouze z důvodu, že by chtěl natočit 80–kové retro, ale aby právě na tomto byla vidět nejvíce ta rozdílnost se současnou tvorbou. Musím přiznat a jednoznačně konstatovat, že takhle dokonale řemeslně odvedenou filmařinu, to aby člověk pohledal. Kouzlo všeho tkví právě a jenom v neukázaném (čehož si je Ti naštěstí více než dobře vědom), takže to nekonečné oddalování toho co musí? přijít, je ve výsledku o mnoho působivější než 95% současné produkce. Musím se přiznat, že pro mě osobně mělo to procházení se hl. hrdinky ( btw notně sympatické Jocelin Donahue) mnohem větší kouzlo než samotné okultní finále. Při scéně, kdy si Jocelin pouští do uší 80-kovou pecku z walkmanu a křepčí po baráku jsem si téměř cvrnknul do trenek (přepadla mě nostalgie jako prase) a stejně tomu bylo i v případě úvodní titulkové sekvence. Nicméně chápu (souhlas s uživ. Matty), že bez závěrečné 15-ti minutovky by se House of the devil nedal považovat ani za horor. Na druhou stranu, vadilo by to tak...? Výsledný resultát: Ti West je nesporně talent (na toho chlapíka si dám pozor) a samotný The house of the devil je pro mě osobně jedním z NEJpříjemnějších překvapení za poslední dobu. V rámci žánru těch největších. Takže...počkejte si na večer, zatáhněte rolety, sluchátka do uší a nechejte se pozvat do „ útulného“ domu, na tak trochu jiné samotě u lesa, než nám kdysi servíroval Jiří Menzel :o) (22.02.2011)

Taková tichá, ale přesto velmi působivá pocta okultním hororům druhé poloviny dvacátého století. Přestože se většinu filmu děj neposouvá a prakticky jsme jen svědky hrdinčiného poflakování nebo prozkoumávání domu, snímek poutá dál a dál až do strhujícího finále. Konec je skvělý, poslední věta mě zvlášť dostala. Místy jen škoda té táhlosti, ale to u podobných hororů bývá časté, takže v rámci žánru okultního háčka určitě film vyhrál na plné čáře. (12.08.2011)

Podarené satanistické retro. Ono sa toho vo filme až tak veľa nedeje, vlastne sa čudujem ako ma to dokázalo vtiahnuť do deja, ale to bude zrejme tou zvolenou formou a typovo dokonale vybranou Jocelin Donahue (cena za Best Actress na Screamfest je zaslúžená). Na 80ties hororoch som vyrastal a tomuto rozhodne atmosféra tej doby nechýba a nebyť pár moderných kamerových postupov kľudne by som povedal že ten film ležal 25 rokov niekde v šuflíku. Uvidíme čo na to Kellyho THE BOX. (06.11.2009)

Pravda pravdoucí. Tento horor je hodně nestandartní, ale to bude zřejmě tím, že to není horor, nýbrž ,,horor". Úvod je totálně dementní a hrozně špatný. Naštěstí netrvá dlouho. Nějaké napětí a hustá atmosféra ve vzuchu poletovali, ovšem pouze do okamžiku, něž se vysvětlilo o co vlastně běží. Závěr je skutečně neadekvátní předešlým minutám. Je bez napětí a bez špetky hrůzostrašnosti. Jestli má někdo pocit, že ve filmu viděl jakékoli nevysvětlitelné okamžiky, na které je upozorňováno před začátkem filmu, tak se mi může ozvat, protože já si jsem naprosto jistý, že jsem pochopil film celičký a dává mi absolutní smysl. Vyberu 3, které jsem shledal nejzajímavějšími. Pozor na potenciální spoilery. Zatmění měsíce trvalo kratší dobu než se předpokládalo, protože se pohybujeme v minulosti, kde se mnohokrát předokládalo špatně, co se vesmíru týkalo. Slečna otěhotněla, protože když byla v bezvědomí, tak se na ní vystřídala zřejmě celá rodinka božích služebníku a některá ze spermií se ujmula. A vidiny slečny jsou spojené s rituálem, během kterého ráčila zešílet, přičemž se jí nemůžeme příliš divit. Po zhlédnutí filmu jsem dostal chuť na pizzu a chuť k natočení něčeho podobného, ale bez zdejšího závěru. Skončilo by to slovy: ,,Děkujeme za hlídání, přijďte zas!". Pokud někoho děsí věci jako zvonící telefon, vlasy ve vaně, bouchnutí dveřmi, ba dokonce vrchol filmu prasknutá žárovka, tak nebude zřejmě usínat v suchém spodním prádle. Já do této kategorie bohužel nespadám, takže zakončím film konstatováním, že je absolutně nehororový, zato velmi osvěžující. 2* (08.08.2013)

Poctivá žánrovka, která dělá jak čest současnému hororu, tak zároveň úspěšně bere diváky na nostalgickou cestu časem, do 80. let. Přináší komorní, psychologický horor, který vyniká postupně rostoucím napětím, výbornou atmosférou a prostředím velkého, tajemného baráku, v němž se může skrývat ledacos. Nabízí zážitek pro ty, kdo dokáží ocenit nenásilně a spíše pomalu vystavěný příběh, který není postaven pouze na brutální řežbě a prvoplánovém násilí. Jocelin Donahue v roli mladé studentky je skvělá a typově do své postavy parádně pasovala. Tom Noonan není širokému publiku zřejmě vůbec znám, já si ho však pamatuji z krátkometrážního snímku na motivy Kingovy povídky "Prst", kde exceloval. I zde je výborný. Parádní jsou úvodní titulky. Ten velký, temný barák s mnoha místnostmi mi docela připomínal Normanův dům na kopci a jenom jsem si představovala, jestli se za nějakými dveřmi nenachází také nějaká paní Batesová:) (05.10.2014)