Dům ďábla

Sektářské horory jsou mým vůbec nejoblíbenějším hororovým subžánrem (viz. Race with the Devil, Rosemary's Baby,...) a tak jsem byl na tohle Westovo retrodílko docela natěšen. A zklamání se nedostavilo - má očekávání, která jsem v duchu záměrně nezveličoval, byla do puntíku naplněna. Příjemný návrat do hororové minulosti. (12.12.2009)

Trapná nuda hrající si na oživení 80.kových klasik "temných domů", která se snaží možná strašit, ale pouze nesmyslně nudí ... Předkládá divákovi indicie, aby si ten stále říkal "O co tady sakra jde?!", aby se v posledních 20 minutách změnila v naprosto trapnou a opět nesmyslnou krvavou řezničinu. Samotný závěr je až uboze neoriginální a dokáže tak akorát naštvat ... kdy si divák řekne "a kvůli tomuhle jsem byl 90 minut přilepenej na obazovce?". Kdyby film alespoň pořádně budoval atmosféru, ale prostě se mu to nedaří ... Nic moc, tohle mne prostě nebavilo ani nezaujalo ... (13.02.2010)

Tak tohle si jednou za čas nechám líbit velice rád! Skvělá napodobenina atmosférických (okultních) hororů z přelomu 70. a 80. let. Od hudby, přes titulky, až po určité milé scénáristické berličky (Co udělá hrdinka v klíčový moment? Ano, ... - nechci spoilerovat). Pro člověka zvyklého na moderní horory, kdy divákovu pozornost probudí každých pět minut nějaká laciná lekačka, je tenhle film peklem. V příjemném i nepříjemném slova smyslu, záleží, jak se k tomu kdo postaví. Atmosféra se buduje v dlouhých záběrech, v nichž hrdinka velice pomalu prochází prázdnou barabiznou, nikde nic, jen tísnivá hudba a sem tam nějaký prapodivný zvuk. A ne a ne něco vybafnout. Někdo u toho usne (imho většina diváctva), někdo naopak bude napjatý jak struna. Podle hodnocení je očividné, do které skupina spadám já. Závěrečná divácky vděčnější "akčnější" patnáctiminutovka je poměrně sympatickým způsobem přestřelená, atmosférické inferno z prostřední části však nepřekonává. Horror movie of the year (31.10.2009)

Za 400 dolarů bych se taky čtřičtvrtě hodiny procházel prázdným barákem. Inu, touha po penězích mládež napříč lety neopouští. The House of the Devil je sympaticky poučené dílo (častá sebereflexe žánru), které se vrací třicet let zpátky a nabízí něco diametrálně odlišného, než většina dnešních MTV hororů. Schválně nezačíná lekačkou a není prokládána sekundovými flashbacky na něco hnusného. Strašidelné momenty jsou donekonečna odkládány, ale protože se jakožto hororoví diváci chceme bát, mnohem větší děs díky tomu budí i scény v podstatě neděsivé (nikdy dřív jsem sebou necuknul při pohledu na ostříhané vlasy). Důsledné osmdesátkové stylizaci podléhá prostředí, chování protagonistky i kamera. Dlouhé záběry, znepokojující úhly, detaily znemožňující nám mít přehled o prostředí. Poctivá práce, žádná prvoplánová hra na efekt. Rozpaky vzbuzuje až finále, zbrkle dohánějící po celou dobu zanedbávané. Větší radost by mi udělalo provokativní „vyšumění“ do prázdna, utnutí v tom nejlepším. Na druhou stranu, trpělivost si žádá své ovoce a bez eklektické patnáctiminutovky by se The House of the Devil ani nemohl nazývat hororem. 80% Zajímavé komentáře: JFL, Němi, sidzej (01.08.2010)

Rozhodne treba oceniť originálny prístup. Stvárnenie dobovej atmosféry bolo dokonalé a prepracované do najmenších detailov. To najlepšie na filme bolo postupné budovanie a gradovanie atmosféry, vlastne už od samého začiatku. Strach hlavnej hrdinky bol uhrančivý a veľmi presvedčivý, vynikajúci herecký výkon. V hororoch však očakávam splnenie aspoň jednej podmienky z nasledovných: ľakačky, strašidelný bubák alebo krvavý masakrík. Pokiaľ nie je splnená ani jedna, nemôžem ísť s hodnotením vyššie ako len priemer. 60/100 (17.05.2014)