Symptom Pandorum

Poctivě odvedená žánrová prácička, která si v ničem nezadá s lepšími sci-fi snímky posledních let, a směle bych ji přiřadil třebas i po bok Sunshine, které - ač znatelně lepší - si jako poslední dobrou space operu pamatuji naposledy. A jestliže Boylův film je charakteristický svými žlutými filtry, v Pandorum jsem se ponořil do spektra barev šedé a modré. Christian Alvart se očividně inspiroval nejen filmy (Horizont událostí, Vetřelci), ale i počítačovými hrami (Dead Space, Suffering) a v neposlední řadě velmi pravděpodobně i skvělou knihou Non-stop od velmistra žánru Briana W. Aldisse. Vůbec to není na škodu, neboť prozkoumávání tajemné vesmírné lodi nebylo nikdy tak zábavné. Jako zápory bych vyčetl nevýrazného Quaida (Foster naproti tomu hraje bezvadně), moc rychlé akční scény a bohužel druhou půli filmu, kdy mě to jaksi přestávalo bavit... Konec ovšem bombastický, i když jsem si nemohl ironicky nevzpomenout na 2012. A velmi mě potěšil Norman Reedus v parádní miniscénce! Ke čtyřem hvězdám chyběl takhle malý kousek. (28.01.2010)

Prvotní idea byla bezpochyby vynikající, její vhnětení do scénáře je ale nedomrlé a provedení drhne s výjimkou úvodu a závěrečné desetiminutovky způsobem, za který se vyhazuje z filmové školy. Nevadí mi jalové dialogy, ani laciné masky, za nimiž vidím namaskované lidi (anebo liliputy), nepřekousnu ale mizernou režii, která 20 minut buduje napětí, aby ho posléze utopila ve změti nudné, zmatené a povětšinou stupidně zrychlené akce jak ze třetího Kurýra (kdy tvůrci pochopí, že tohle NENÍ cool?), jejíž střihová skladba jde navíc často proti zdravému rozumu. Sakra, vždyť v tom filmu prokazatelně chybí záběry, a to i v klidnějších pasážích! Aspoň že Foster s Quaidem hrají svůj (nad)standard. Což vyniká o to víc, čím častěji je v obraze modýlek Gigandet, jehož svalstvo je nepřímo úměrné hereckému talentu. 5/10 (22.01.2010)

Katastroficko-psychologicky-zombie-sci-fi thriller :) Atmosfera z tohto filmu srsi na kilometre a vam po vzhliadnuti nezostane nic len tiesnivy pocit, ze co vsetko nas v buducnosti caka. Priserky boli podla mojho skromneho nazoru skvele, postavy tak isto a nezostava mi nic ine, len dat palec hore, pretoze v tomto zanri sa musi hladat dielko, ktore vas nenuti sa kazdu chvilku pozerat na hodinky, naozaj lupou. (02.10.2009)

Rok 1969 - Človek pristál na Mesiaci. Svetová populácia: 3,6 miliárd. Rok 2009 - Na obežnú dráhu je vynesený keplerov teleskop, ktorý má pátrať po planétach podobných Zemi. Svetová populácia: 6,76 miliárd. Rok 2153 - Sonda Palio-17 pristáva na planéte Tanis. Svetová populácia 24,34 miliárd. Je nedostatok potravy a vody. Rok 2174 - Vojna o obmedzené zdroje Zeme vrcholí. Je vypustená vesmírna loď Elysum, aby kolonizovala Tanis. Na jej palube sa odohráva dej jedného z najzaujímavejších sci-fi horrorov, čo som v poslednej dobe zhliadol. "Symptom Pandorum" je tajomný, klaustrofobický, temný, napínavý horror. **** (13.01.2017)

Možná je to hype, možná je to realita, ale kvalitních sci-fi hororů je jako šafránu v Himálajích. Pandorum však přináší milovníkům sci-fi příjemné osvěžení a pocit, že jejich žánr má v budoucnu stále, co nabídnout. Co na tom, že tématika je dost podobná Aldisově románu Nonstop (s pár úpravami), něco si bere z Horizontu událostí a takový Scottův Vetřelec taky nezůstal opomenut. Výsledek je velmi zábavný, úderný, má svůj styl, tempo a velmi dobrou (scifi) atmosféru. Někomu to viditelně sedí lépe, někomu hůře, ale dlouho jsem se takhle nebavil v prostředí vesmírné lodi, které má něco do sebe a netěšil se na závěrečné rozuzlení. Závěr se však povedl stejně jako celý (jednoduchý) příběh a jako spokojený divák jsem pouze rád. Rozhodně však nečekejte nějaký velký strach a hororovou atmosféru, tohle je spíše vesmírná záležitost o přežití v uzavřeném prostoru plného vražednými soupeřů, kteří nebudou čekat ve stínech, ale pěkně v davech budou sprintovat za vaším, stále bušícím, srdcem. Žádný druhý Vetřelec. Naštěstí. (17.11.2009)