Na Zlatém jezeře

Neskutečně úžasný závěr herecké kariéry dvou herců, kteří v tomto filmu působí, jako by prožívali své skutečné životy. Film o stáří, který se však nepokouší o pouhé citové vydírání, ale dokáže člověka dovést i k zamyšlení. Za Henryho a Katharine jistě 5* - filmu samotnému by však neškodilo mírné zkrácení... (06.01.2010)

10/10 Prvnich 30 minut jsem jenom nevericne valil oci a i kdyz to postupne ztrcelo dech, nakonec se to zase zvedlo a zanechalo to ve me hluboky dojem nejen kvuli znamym paralelam. Filmu o starych lidech neni nikdy dost, protoze vetsina produktivne aktivnich si neuvedomuje, ze k tomu vsici smeruji... Co me stvalo, byl uces Jane - typicky hnus americhych osmdesatych let - tfuj! Jinak parada (20.01.2009)

Krásný film o krásných starých lidech. Málokdo uměl zestárnout s takovou grácií jako Fonda a Hepburnová. Ona obzvlášť, z takové ne právě ideální hollywoodské tváře se s přibývajícími léty stávala stále zajímavější žena. A Fonda je kapitola sama pro sebe, netřeba se rozepisovat. Titulková verze opět nejlepší variantou. A k dabingu? Viděla jsem dvě verze, Jednu na ČT a byla tak strašná, že jsem ji dávno smazala a už nevím, co to bylo za hlasy. (Nevím, jestli ne dokonce paní Galatíková, ale nesedlo jí to.) Druhou dělala Nova. Hepburnovou mluví Jaroslava Adamová a je tak skvělá, vášeň a spontánnost, fakt skvělá. Nejrozdílnější a pro mne nejmarkantnější byl rozdíl v jediné větě. Adamová říká: „Alky, Normane, vidím alky“, tedy ne možná přesně tak. A v té druhé verzi cpali tvůrci Ethel do pusy „Potáplice, Normane, vidím potáplice“ Ještě teď slyším ten strašný rozdíl. Vlastně ani nevím, co je v titulcích, to jsem jen viděla, ale doma to nemám. Pro zajímavost - Oscara za Jezero Fonda nepřebíral osobně, byl už příliš nemocný. Přebírala jej Jane a pak mu jej vezla. No a v létě ten rok Fonda zemřel. Bylo to nedávno v dokumentu o Fondovi. Za zmínku samozřejmě stojí skvělá hudba Dava Grusina. A Fonda stál za hřích od Hroznů hněvu přes všechny westerny až po On Golden Pond. (16.05.2008)

Krásne prostredie Zlatého jazera vytvára kulisy pre manželov Normana a Ethel, ktorý sa tu vyrovnávajú so starobou a v prípade Normana i s narušeným vzťahom k dcére Chelsey. Príbeh filmu sa odohráva v období Normanovej osemdesiatky a nasledujúceho mesačného pobytu malého Billa na Zlatom jazere. Vzťahy piatich ľudí prekonávajú drobné peripetie a dômyselne napísaný scenár postupne odkrýva prapríčiny ich súčasného správania sa. Za najväčšiu devízu filmu považujem jeho prirodzené a uveriteľné plynutie, u Ethel navyše jej vrúcny vzťah k Normanovi aj keď ho ufrflaný a mrzutý Norman podrobuje ťažkým skúškam. (05.01.2011)

Reziser Mark Rydell mal 2 kultové filmy - Harry a Walter jedou do new Yorku a tento Na Zlatém jezere. Hlavni tahuni su dvaja - konkretne Henry Fonda /jak byl dobyt Zapad, Muj Milacek klementina, Fort Apache/ a Katarina Hepburnova /Quality Street 1937, nejprve stvoril zenu/, dlej som videl aj Jane Fondu /Komornik, Stvanice/ a Dabney Coleman /Tootsie, Bitva o midway, Sklenene Peklo/. Obycajne dialogy prevladaju, to dodrzuje aj tento film, tempo ma perfektne. O akciu tu nejde, strhujucejsi moment snad len jden - jazero. Film skor pre artovych divakov a priaznivcov spolocenskych konzervaciek. Tej spolocenskej konzervacie je tu viac nez dost, to je ale v pohode, ja som od prirodzenia tolerantny : 100 % (11.12.2018)