Ctihodný občan

Ano, to si zase jednou zaplavu proti proudu...:-) Ctihodný občan má sice rutinní režii, nevýrazného záporáka a nesympatického hrdinu, z jehož hodnotového žebříčku a kariérismu by se mohl slabším povahám zvednout žaludek, nicméně to všechno stále stačí na slušné tři hvězdičky. Jenže tu máme ještě scénář, který je nerealistický, megalomanský, mnoho zásadních momentů neřešící, ale především v celkové konstrukci hloupý. Rozdíl mezi kvalitním thrillerem a Ctihodným občanem je stejný jako rozdíl mezi Zinnemannovým Dnem šakala a jeho americkým remakem z roku 1997. Vrazíme tam nějaká high-tech udělátka, pár šokujících zvratů a přiměřenou dávku brutality, no a výsledek se určitě dostaví. V praxi pak divák čelí situacím, kdy terorista umístí bombu, kterou má odpálit mobilem, a míisto, aby ji skutečně odpálil a potěšil se tak likvidací svých obětí, odkráčí si domů, aby jeho protihráč tašku s náloží, o které pro změnu ví, že může být kdykoli odpálena nebo náhodně vybuchnout, stihl dopravit do teroristovy ložnice a škodolibě se tak mohl těšit, jak terorista vynáší ortel sám nad sebou... Celkový dojem: 25 %. (05.03.2010)

"Vy tu máte téměř stoprocentního vraha a nechala byste ho odejít na ulici?" Na spoustu filmů, který jsem v životě viděl, si následující den ani nevzpomenu, ale na Ctihodnýho občana nikdy nezapomenu. Důvodem je scéna v soudní síní, u který jsem se mohl souhlasně ukývat k smrti. Ani kdyby snímek už nic dalšího nepředvedl, tak bych stejně dal za pět, ale já se bavil skoro celou dobu. Sice jsem fandil nesprávný straně, ale já prostě jsem ctihodnej občan a vyčůranost právního systému mi leze krkem. Proto jdu v přímým přenosu zabít pár šmejdů, kteří ohýbají zákon dle svých potřeb a pak se nechám panem Sheltonem obhájit. (23.08.2011)

Dva obrovské scenáristické výpadky Kurta Wimmera mi náladu nezkazí. Rozhodně ne ve světle nečekaně dobré režie a famózního Butlera, dělajícího z už trochu unaveného Foxxe zoufale nezáživného přihravače. "I am just getting warm up." A spolu s ním i celá americká justice a společnost, jimž chce Gary Gray za každou cenu aspoň trochu natrhnout zadnici. Marně, ale i snaha se cení. Velké plus za hostinu (600g BIFTEK!) v base. (29.11.2009)

V třech čtvrtinách filmu pronese postava Gerarda Butlera: „Zatím jsem se jenom rozehříval." a divák při těchto slovech začne očekávat nějaké mega destrukční zakončení, jen aby dostal jedno velké.... nic. Posledních třicet minut dosavadní dění tak otřesně převrátí a překombinuje, že z hodného otce rodiny se znenadání stává záporák a ze zlého advokáta hrdina roku, takže jakékoliv šance o vžití se do jednoho z nich jsou ty tam. O (ne)logičnosti finálního "zvratu" se nemá smysl rozepisovat. Po (opravdu blbém) konci se pak pouze sám sebe ptám, zda-li náhodou nemají oba herci zaplatit hypotéku na dům či leasing auta... Jinak totiž nevidím důvod, proč do téhle rutině zrežírované taškařice lezli. Při závěrečných titulcích mi v hlavě vyvstaly pouze dvě otázky: 1. Proč já hlupák si to sehnal v Blu-Ray kvalitě? 2. Jaké z filmu plyne ponaučení, pokud vůbec? (11.02.2010)

Představte si opilého fanouška, který sleduje fotbalový mač a co chvíli zapomene, komu vlastně fandí. Tak mi alespoň připadalo myšlenkové podhoubí Grayova filmu, které se snaží tvářit strašně závažně, ale v důsledku končí v náručí osvědčených pravd a klišé. Nažehlených punkáč, co pije coca-colu a při tom sní o absolutní anarchii. Pokud si ale odmyslím od opravdu paskviloidního pohrávání si s motivem zkaženosti systému, jde o docela ucházející thriller. Butler ani Fox nepředvádějí víc, než od nich je člověk zvyklý, Gray drží otěženě uspokojivě a Ctihodný občan se veze spíše na vlně pozitivních dojmů. Jen kdyby se občas netvářil jako chytrolín a přitom nejednal jako vylepaný opičák... (13.11.2009)