Mezi zdmi

Pro někoho možná šokující pohled na nejen francouzské školství a na nelehkou práci učitele v dnešní zhýčkané době, pro mě můj denní chleba. Tohle je vskutku naprosto přesně odpozorované zachycení současné situace ve školství. Připadalo mi, jako by někdo točil dokument o naší škole a já byl hlavním aktérem :-) Je to vtipné? Chvílemi... Je to smutné? V konečném důsledku ano... Ale především je to upřímné a pravdivé! (07.04.2011)

Experiment, který se vyplatil - nevěřila bych, že několik hospitací na hodinách francouzštiny dovede strhnout pozornost diváka takovou měrou, jako tento snímek - nepřikrášlený, nepodbízivý, nic nepodsouvající, pravdivý a podaný perfektní formou, je vidět, že ti, kdo se na něm podíleli, čerpali ze svých zkušeností. Kdo pracuje ve školství, tak jako já, bude si muset několikrát zavřít pomyslnou kudlu v kapse, vybavujíc si vlastní bezradnost, bezmoc i ponížení při práci s podobnými exempláři, zde těžší o pestřejší národnostní složení. O to větší je moje poklona učiteli francouzštiny, za jeho profesionalitu, přirozenou autoritu, trpělivost, slušnost, porozumění a lidství a také sílu pokračovat dál s vědomím, že výsledky se nikdy ani nepřiblíží vynaložené námaze. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Nenávistný projev mladého učitele ve sborovně a přiznání dívky, která se za celý rok nenaučila vůbec nic. (06.03.2012)

Možná je to vaše třída. Možná jste to vy. Touto parafrází sloganu nejmenovaného televizního seriálu by se dal charakterizovat vítězný snímek z loňského festivalu v Cannes. Žádné umělé zápletky, zde je absolutní realismus s pečlivě vykreslenými charaktery jednotlivých postav. Až si český divák řekne: "Tohle přece znám, takhle nějak podobně to u nás chodí taky." Nejednou jsem se přistihnul, že od plátna nemůžu odtrhnout oči. Moc jsem si přál, aby snímek byl ještě aspoň o půlhodinku delší. Co k tomuto výjimečnému zážitku dodat? Vynikající scénář, naprosto přirozené herecké výkony mladých svěřenců a kamera, která vše zachytává jakoby náhodou, vytvářejí z malého filmečku opravdový FILM._____________ P.S.: Čeští filmaři na něco podobného nemají koule. (13.05.2009)

Tenhle snímek je svým stylem blízkým příbuzným italské Gomory. Tedy nejde v pravém smyslu slova o klasický hraný film, kde scénář předkládá divákovi nějaký příběh, nýbrž jde o hraný dokument, který děj na plátně podřizuje co největší autentičnosti prostředí, realitě chování filmových postav a celkové výpovědi o stavu francouzského školství. Je přitom nutné zdůraznit, že Laurent Cantet si nevybral nějaký extrémní případ, ale spíš běžnou školu z velkoměstské periferie s řadou dětí přistěhovalců a nepříliš motivované městské chudiny. Francouzské školství trpí obrovským záškoláctvím a kriminální činností, takže většina českých škol je v tomhle ohledu ještě na tom poměrně dobře. Na druhé straně mám dojem, že se snaží tenhle handicap dohnat. Vzhledem k výše uvedenému to není film zábavný, spíš jde opravdu o dokumentární pohled na danou problematiku. Celkový dojem: 80 %. (19.04.2011)

Dávám čtyři hvězdy a to ne proto, že by to byl nějak dokonale natočený film, ale proto, že vše ve snímku obsažené je PRAVDA. A naše školství se tomuto až nesmírně podobá. Ačkoli tento snímek postrádá základní body pro natočení filmu (děj, gradace), přesto jsem ho sledoval se zaujetím a výsledný dojem je velice pozitivní. (23.03.2012)