Valčík s Bašírem

Cesta do hrozivej minulosti Arabsko-izrealských rozbrojov a implementácia dokumentárneho štýlu do subjektívneho cítenia postavy, ktorá vie o čom hovorí, sa vskutku vydarila. Ari Folman apeluje na zložité si vybavovanie nepríjemných spomienok a na nezmyselnosť vojny, ktorá pripravila o život nespočetne veľa nevinných ľudí a na určitom území nastavila medziľudské vzťahy na bod mrazu. Útržkami z pamäte približuje nekompromisné operácie armád až po najhorší masaker v utečeneckých táboroch Sabra a Šatíla. Spája dva svety, animovaný (doplnený burcujúcou a oduševnenou hudbou) a ten reálny (BBC reportáž). "Vals Im Bashir" to je pomník, ktorý emocionálne drtí, ale nevydiera...a to sa veru tak často nevidí. 15.-16. Sept. 1982, مذبحة صبرا وشاتيلا, Bejrút. (13.06.2009)

Hudební a vizuální zážitek, který nemá příliš silný děj, což je ale zase mnohonásobně umocněno jeho pravdivým základem a obrovskou výpovědní hodnotou. Je pravda, že lépe než celý film působí jednotlivé scény. A pohrávání si s pamětí je také výborný a dobře zpracovaný nápad. Film bych doporučil ke zhlédnutí všem a neni důvod nedat 5*****. (31.01.2009)

Na válku Izraelců v Libanonu si ještě pamatuju, byt jsem zdaleka nebyl dospělý. Izraelská armáda chtěla tehdy zničit hlavní stan Organizace pro osvobození Palestiny v Bejrútu a přinutit Palestince odejít z Libanonu. Přes drtivou vojenskou převahu se tohle tažení změnilo v noční můru, protože izraelská armáda do té doby nebyla cvičená k boji proti nepříteli používajícím partyzánskou taktiku a operujícímu ve velkoměstských aglomeracích. Do té doby získávali Izraelci úspěchy v boji s velkými armádami svých arabských sousedů ve velkých válečných střetnutích. Animovaný film dokáže zachytit a vykreslit atmosféru šílené války ještě lépe než hraný film nebo přinejmenším s výrazně nižšími náklady. Je to velmi zajímavá podívaná už z výtvarného hlediska, barevné ladění záběrů, které se odehrávají ve vzpomínkách hrdinů, vytváří stísněnou a přitom velmi působivou atmosféru. Je to silně protiválečný snímek, neobyčejně emotivní a už dnes, byť se jedná o počátek března, je to můj hlavní favorit pro můj osobní žebříček nejlepších filmů letošního roku. Jen se divím, že tenhle kousek nedostal Oscara, opravdu bych chtěl vidět film, který ho pokořil, abych měl srovnání. Celkový dojem: 100 %. (06.03.2009)

Ari Folman vytvořil dílo v mnohém podobné slavnému comicsu Arta Spiegelmana Maus. Mám na mysli použití animované formy, jež pro ztvárnění takto vážného tématu působí nezvykle a na někoho možná i jaksi nepatřičně. Umožňuje však divákovi, v rámci historického diskurzu válečných traumat uvyklého na „klasičtější“ způsob vizuálního podání, prožít dílo s patřičným odstupem a zároveň, díky jeho nereálné hypnoticky snové atmosféře, být dílu mnohem blíž, než by kdy mohl být při sledování syrově veristických válečných scén. Kromě toho je – stejně jako v comicsu Maus – určitý odstup zaručen již tím, že vyprávění je retrospektivní, podobající se rekonstrukci skládačky, paměťové archeologii samotného vypravěče, jež má v přítomné linii vyprávění kontradikčně civilní ráz. Dokumentárně laděné hrané scény explicitně zobrazující násilí, které mají sloužit jako mírové memento mori, připravují diváka již od začátku na hrůznou podívanou, před kterou je třeba se patřičně emocionálně obrnit dostatečným nadhledem a apercipovat si jejich absurdní cynismus – zatímco zde, díky silné stylizaci, dochází u diváka k automatickému odstupu od zobrazovaného bez nutnosti vytváření silných emocionálních bariér, a tudíž co do kvality k velmi rozdílnému zážitku. Tato strategie je záměrně porušena až v závěru filmu, kdy se animace náhle promění v dokumentární záběry válečné apokalypsy. Místo očekávané katarzi, léčící uměle vyvolané válečné vzpomínky vypravěče, přichází na scénu brutální autentičnost, redukující a zároveň stvrzující všechno předchozí. (22.04.2009)

Tento animovaný príbeh rozhodne nie je pre deti, hoci kvalita a príťažlivosť animácie je natoľko lákavá, že som mal problém deťom vysvetliť, aby opustili izbu. Dialógy sú tak vážne akoby išlo o hraný film, často na hrane dokumentu. Je tu množstvo vizuálne úžasných scén. Súhlasím ale s užívateľom Sawym, že jednotlivé fragmenty vám uviaznu v hlave viac ako celok. Dlho mi trvalo, kým som sa k tomu dostal a počas sledovania som si nadával, že som mal dať filmu šancu skôr. Tento film je vlastne nefalšovaným, vážnym vojnovým filmom, len v animovanom podaní. Super. 80%. (26.12.2014)