Milk

1 - herecké výkony: sú výborne zvládnuté, už si nepamätám, s kým v danom roku sean penn súťažil, ale výkon, ktorý podal, sa môže radiť do kategórie oscarových, aj keď v závere filmu som si čoraz viac uvedomoval (hlavne pri scénach s verejnými prejavmi a rečami), že si asi užíva, alebo má zvláštny "fetiš" na hranie podobných úloh; aj ostatné postavy boli uhrané nadštandardne, predovšetkým mrazivý josh brolin ako zákerný dan white; 2 - režijne tam je viacero dobrých miest, masové, komparzové scény tomu dávajú akúsi dôležitosť, práca s archívnymi materiálmy tej doby (a to, že celá postava Anity je postavená len na nich!) mi prišla ako najsilnejší režijný vklad, ale aj záverečné "vyvrcholenie" - jeho strihová koncepcia, záberovanie a práca so spomaľovaním - malo to silu; 3 - tento film spája 2 hlavné gus van santove atribúty: silná historická (a tragická) udalosť, dôležitá v dejinnom vývoji Ameriky a naviazaná na kontroverznú a silnú osobnosť + homosexualita: oboje spracované precízne; (05.03.2012)

Známý americký režisér Gus Van Sant uchopil své zásadní téma, tedy problematiku homosexuálů (zajímavé, že tady emancipace pokulhává, lesbičky jdou vždy až v druhém sledu), a proměnil ji ve svůj jednoznačně nejsilněji působící film. Autentický životopisný příběh homosexuálního aktivisty a sanfranciského politika Harveyho Milka, který posunul významně americký civilizační vývoj svým důrazným lpěním na nezadatelných lidských právech týkajících se všech, tedy i menšin, je modelovým příkladem Van Santovy režijní práce - intuitivní skloubení hollywoodského biografického filmu (s použitím autentických dobových záběrů, skutečně dokonale vytvořenou mizanscénou, sklonem k mírnému patosu (řeka svíček, Milkovo tělo při střelbě...), okázalou adorací hlavních hrdinů...) a osobitého stylu i syrově zraňující otevřenosti raných Van Santových snímků a jejich výlučné poetiky - i tady je homosexualita ponejvíce prokletím, jelikož prudérní okolí ji za prokletí považuje, v duchu vynikajícího Mého soukromého Idaha je normalitou prostituce coby základní zdroj obživy a útěk do halucinogenních světů coby jedna z mála cest do vnitřního bezpečí. Harvey Milk je odzačátku psanec své sexuální orientace, který se ale se svou společenskou úlohou nehodlá smířit - cesta politické změny by mohla být návodová i pro dnešní svět a současnou dobu... Podobné filmy: Lid versus Larry Flynt, Times of Harvey Milk, Bobby (04.03.2009)

Tenhle film je spíše než vynikající, zajímavý a užitečný. Zajímavý proto, že ukazuje v jakém právním pravěku jsme ještě před pár dekádami žili. A užitečný proto, že je politicky angažovaný tím správným humánním způsobem. Sean Penn je sice dobrý, ale například v Killing Nixon, měl pro své herectví lepší uplatnění. Silněji než scény filmu na mě působily originální dokumentární záběry, hlavně ty s tou bigotní fanatičkou. Ta byla fakt odporná, ble. (05.12.2009)

Nedělím lidi podle barvi pleti, náboženského vyznání ani podle toho, s jakými zvířaty rádi souloží. Je mi to zkrátka jedno. Dělím lidi pouze na ty potřebné pro společnost, na ty parazitující na společnosti a na Američany. To byl samozřejmě jen takový pitomý fórek, ale tento snímek z té "nejsvobodnější" země na světě ukázal, že kluci, kteří se po večerech šermují svými penisy, to ani tam neměli snadné. Mně se na to zase nijak zvlášť dobře nedívalo, protože to celé bylo jenom takové čekání na předem ohlášenou smrt v rytmu chlapských francouzáků, ale trocha humoru se tam nakonec taky našla a ta u mě vytáhla hodnocení ke třetí hvězdě. (21.10.2013)

Ani přes veškerou snahu tu nevidím víc než zcela obyčejný film, kterých je plno. Jediným rozdílem je, že hlavní hrdina je homosexuál. Stejně jako u Zkrocené hory mu to bude bohatě stačit k tomu, aby byl vyzdvihován do nebes. Děj je naprosto neoriginální a ničím nepřekvapí a konec je naprosto pateticky přehnaný. Penn hraje určitě dobře, ale film o ničem prostě nezachrání. Měl jsem co dělat, abych to dokoukal do konce. (12.12.2009)