Milk

Sean Penn je Pan herec. O tom žádná. A o ničem jiném než o herecké etudě Seana Penna vlastně tenhle film nebyl. Milk jsem sledoval v pardubickém letním kině a jaké bylo mé překvapení, když promítači po necelých deseti sekundách utli závěrečné titulky. Vysvětlili mi to tak, že si prý lidé, bydlící v panelácích u Tyršových sadů, stěžují na přílišný hluk po desáté hodině večerní. Na tom je k nepochopení vícero věcí. Za prvé - o kolik situaci zlepší utnutí titulků, když film samotný konči o půl jedenácté? Za druhé - cožpak by tedy, je-li to skutečně tak obrovský společenský prohřešek, nešly titulky nechat dojet bez zvuku? Za třetí - proč ti stěžující si lidé raději nezvednou zadek a nejdou se také podívat dobrý film, který se jim promítá před barákem zadarmo? Za čtvrté - okna se dají zavřít, uši zacpat a rohypnol to jistí...:-) (21.08.2009)

O nejakym Milkovi jsem v zivote neslysel a i kdyz jsem zhruba vedel, o cem film je, tak jsem byl zvedavej, jesli do danyho zanru vnese neco novyho. Nevnese. Nemuzu za to vinit scenaristy, byly svazany pravdivym zakladem pribehu, ale podobnej dej uz byl provarenej fakt hodnekrat. Druha vec je konec, kterej nejenom, ze mi prisel nerealistickej (jenze holt pravdive skutecnosti), ale v zaverecnym infu se clovek dozvi hromadu zbytecnejch informaci i o postavach, kterejch jsem si behem filmu sotva vsimnul, ale aby se zminily, jak to dopadlo s Navrhem 6 a podobne, to ne. Nicmene i pres tohle vsechno Van Sant vypravi pribeh v docela sviznym tempu, dokaze ho podat zajimave a misty napinave a i kdyz se treba resi neco dulezityho, porad si to udrzuje takovou docela pohodovou atmosferu. Coz nevim, jesli je plus, nebo minus. Ve filmu totiz kolikrat nevite, jestli se mate smat, nebo to brat vazne. Za coz hlavne muzou herci. Nemam problem sledovat ve filmu teplouse a treba takova Zkrocena hora ukazala, ze i kdyz jsou teply, muzou se chovat jinak naprosto normalne. Jenze tady to je neskutecna sestava super buzerantu s charakteristickejma gestama, hlaskama, proste vsim, ze fakt uz byly misty k smichu a skoro pusobily jak nejaky karikatury. Vyjimky se najdou, ale rozhodne ne v hlavnich rolich, obzvlast Sean Penn, kdybych nevedel, co je zac, tak bych ho hned dal za krale gayu. Ale kdyz pominu ten fakt, ze jsou ze sebe vsichni nuceny delat super gaye, porad tu zustavaj skvely herecky vykony, hlavne samozrejme Penna a pak me i mile prekvapil James Franco, kteryho ale stejne radsi priste uvidim v nejaky zhulenecky komedii, nez takhle. Kdo se mi naopak nezdal, byl Josh Brolin, kterej furt vypada za peknyho gaye, ale bejt jim nema a furt se tam tak otravne motal. Druhej, jeste otravnejsi, byl Diego Luna. Nicmene kdyz pominu ten fakt s prehnanym teploustvim a to, ze Van Sant desne nadrzuje gayum a vsichni ostatni sou za zly, porad se jedna o zajimave natoceny drama, ktery ani na chvilku nenudi. (11.01.2009)

Tenhle film má svoje obrovské kouzlo, zejména v příběhu dlouhého vyčerpávajícího boje za homosexualitu, téma dosud naprosto odmítané, výborně propracovaných charakterech i vztazích mezi nimi. Kamera, střihy i hudba dokonale přibližovaly situaci a herecké výkony zejména Seana Penna (nejúžasnější jsou jeho radostné pohyby při oslavě narozenin:) ) a Joshe Brolina. Na druhou stranu na mě film jako celek působil až moc zdlouhavě a 'ukecaně', dost dialogů mi přišlo zbytečných a některé menší dějové linie bych naprosto vynechala. Snad proto 'jen' ****. (24.04.2010)

Průměrně natočený životopisný film s pěknou dobovou stylizací a velmi černobíle napsanými postavami. Nicméně výborní herci v čele s Seanem Pennem vytahují Milk do nadprůměru a vůbec celý film mě zase o kousek víc přesvědčil o tom, že USA je jedna z těch nejpuritánštějších a nejkonzervativnějších zemí vyspělého světa. (01.05.2009)

Spolehlivý (?) obraz doby. Úvod, nejméně konvenční část filmu obsahuje nejvíce důkazů Van Santovy radosti z kopy možností, jak zmást komerčního diváka. Kdykoliv se naskytne příležitost, využívá černobílých fotografií, televizních záběrů i zfalšovaných televizních záběrů, jejichž rozeznání od těch skutečných ztěžuje mimořádná podobnost herců s jejich předobrazy (viz fotografie před závěrečnými titulky). Po svižném představení doby a postav se van Sant začíná více soustředit na vyprávění příběhu, jehož jádro tvoří klasické volební klání s mnoha prohrami a jednou velkou výhrou na konci. Závěr a také hlavní důvod, proč o Milkovi vznikl celovečerní film, potom ukazuje, že ještě zdaleka nebylo dobojováno, což by ani nemusel podtrhávat patetický komentář o naději. Milk je důkazem, že podvratné stírání hranice mezi realitou a fikcí nemusí být nutně v rozporu se snahou sdělit nám pravdu. Častým snímáním děje přes zrcadlo/sklo posiluje dojem pouze jakéhosi odrazu fiktivního obrazu, který nemůže plně zprostředkovat minulost a již vůbec ne momenty, kdy šlo o lidský život (odraz na zakrvácené píšťalce). Film podle skutečných události tak vlastně zpochybňuje význam čím dál oblíbenějšího natáčení filmů podle skutečných událostí. Není rozumnější uvolnit prostor upřímnějších dokumentům (v tomto případě třeba: http://www.csfd.cz/film/128863-times-of-harvey-milk-the/)? Hlavní přínos Milka bych ale viděl v tom, jak odráží jinou dobu než sedmdesátá léta (ta mimochodem připomíná každý myslitelný detail), dobu svého vzniku. Pro celovečerní (tj. ne televizní) životopisný film o aktivistovi za černošská práva uzrála doba začátkem devadesátých let (Malcolm X, 1992), o téměř dvacet let později usoudil Hollywood, že hlavní divácký proud skousne film urputně bránící zájmy homosexuálů. Za dalších pár let bychom se mohli dočkat snímku o nějaké významné feministce. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Flipper, Tommy987, jhrasko, nightevan (27.03.2009)