Milk

Gus Van Sant a jeho oblíbené téma. Seznam herců je oslňující, ale nějaké úznání si zaslouží akorát Franco, protože ostatní přehrávají tak, až to není hezké. Na to jak je to ožehavé a pro film vděčné téma, mi tady chyběly silnější scény, které by podpořily ty velká slova, která Milk co chvíli vykřikuje do davu. Nudný film bez špetky originálnosti, který se snaží vzbudit pocit, že v něm jde o víc, než jen o pár duchaplných myšlenek, které se mi tam podařilo objevit. (21.12.2008)

Oba úhly pohledu jsou možné: 1) Velice dobrý životopisný film, který je ubit a postupně odrazuje silným a přesvědčeným politickým aktivismem, jenž sám sebe bere jako úplně samozřejmý. 2) Film, který díky skvělým hereckým výkonům a sympatické, dokonale hladké režii, polidšťuje jinak protivné politické aktivisty. ________ Netradičně proti svému zavedenému typu obsazený Sean Penn přesně vystihl postavu homosexuála a jeho herecké pojetí je o půl zdviženého malíčku před hranicí, kdy by už z toho byla parodie. (01.02.2009)

Výborně zahrané, nikdy bych si nedovedla Seana Penna představit jako 4%, ale bravo! (jen Emile Hirsch mi tam neseděl - ale ten mi zatím neseděl v ničem -to je asi moje antipatie proti jeho osobě). V průběhu sledování mě ten film až chvílemi štval, moc velké politikaření, taky myslím místy až dost přehnané ( např. proč by se např. 2 dospělí homosexuálové měli veřejně oblizovat před nově otevřeným krámem).. Jinak s odstupem přeci jen dávám ****, jako dost vydařenému dokumentu. (17.01.2009)

Gusi Van Sante, já vím, že na tebe Akademie pořád tak nějak kašle, ale není točení politického gay soft porna už fakt trochu moc tlačení na pilu?:) Tak, politicky i jinak nekorektní humor máme za sebou (tudíž už nebudou žádné další vtipy, ani o mlíku na bradě), a můžeme si říct něco o filmu jménem Milk. Je to frontální útok na Oscara, tak nezaměnitelný jak jenom může být. Je to skutečné, je to nekorektní, je to výborně nasnímané i zahrané (Josh Brolin, OMG), a je to - jak jinak - tragické. Dohromady tomu není co vytknout, a sond do nedávné minulosti největší světové demokracie (a nejenom té) není nikdy dost. Výtky, které lze mít, jsou ryze subjektivního charakteru, a já je nemám. Vřele doporučuji jako doprovodný materiál do hodin dějepisu, zejména na církevních gymnáziích:) 80%, o kterých nemíním diskutovat. Mimochodem k otázkám naší vlastní liberálnosti a demokratičnosti asi tolik - ani Nový občanský zákoník, který má "komplexně upravovat základní otázky života každého občana" - včetně práva rodinného - nebude obsahovat úpravu registrovaného partnerství. Proč? Mám-li parafrázovat to, co na přednášce o NOZ onehdy pronesla prof. Hrušáková, tak proto, že představitelé Lidovců na vládě začali prskat "že je na to zvláštní zákon, tak co jako ještě chcete". Mimochodem vřele doporučuji najít si na ivysilani Máte Slovo z 18. 3. 2010, tam se dozvíte něco o "zločinech proti Bohu a přírodě";) (04.06.2012)

I přes všechny ty oscarové nominace pro mě překvapivě velmi dobrý životopisný film. O osobnosti Harveyeho Milka jsem toho až na jeho neblahý konec pomalu nic nevěděl. O to víc mě tento film mapující důležité události dostal. Gus Van Sant to má svojí svižnou režií pevně ruce. Atmosféru 70. let, kdy si homosexuálové vytrpěli hodně perné chvilky, pojal výborně a opravdu mě to strhlo. I ten Sean Penn překvapil, protože jsem se obával až trapně přehrávajícího výkonu jako v Jmenuji se Sam. Tady je ovšem výborný a opravdu jsem mu fandil. Jenom škoda, že není větší prostor věnován i ostatním hercům. James Franco, Emile Hirsh i Alison Pill jsou výborní a zasloužili by si více prostoru. Nejlepší mi ale přišel Josh Brolin, bohužel jeho rivalitě s Milkem není věnován dostatečný prostor. A to právě tahle postava by ten prostor mít měla. Harvey Milk prostě přišel, získal si mě a doufám, že nezapadne jako mnoha jiných životopisných filmů. (21.02.2009)