Reklama

Reklama

S panem Kufaltem se na začátku setkáváme jako s vězněm. Koho by napadlo, že se do pruhované kazajky dostal pro přehnanou poctivost! Býval účetním, a když ohlásil, že v pokladně chybějí peníze, zapomněl, že klíče má kromě něho také šéf. A pan Kufalt je navždy společensky i psychicky poznamenaný. Začít po propuštění zase normálně žít, je pro něho o to těžší, že v Německu 20. let je hospodářský i společenský rozvrat. Od porážky v první světové válce uplynulo teprve pár let a vládne jediný zákon: právo silnějšího. (Česká televize)

(více)

Recenze (76)

sona123 

všechny recenze uživatele

Velmi povedený český televizní film (aspoň to tak vypadá), který už sice něco pamatuje, ale i tak mne dostal - s minimem rozpočtu (si představuji) skvěle rozehraje poměrně dramatický příběh (za pomocí několika excelentních herců, zejména Hrušínský je tu úžasný). Film byl uveden na ČT1 na dvě části a já se nemohla dočkat té druhé... nečekané překvapení, skvělé propracování toho, kam nás osud žene, jak se daří s velkým předsevzetím, ale klacky pod nohami, jak nás minulost provází, i když se snažíme před ní zavírat oči...A o tom temném v každém z nás. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

2/2 Bylo skutečně šťastnou volbou sáhnout v dramatice ČT k Hansi Falladovi. Český divák jej naposledy mohl vnímat jako autora rozverné komedie s Anny Ondrákovou Zdědili jsme zámek v roce 1943, ale od té doby uplynulo hodně času. Román Kdo už jednou seděl v base (Wer einmal aus dem Blechnapf frißt, 1934) vynikl jako skvělý půdorys pro vynikající hru klasické herecké generace (tzv. poslední kvalitní, která si prošla českými i světovými literaturami na jedničku) pod neomylným vedením Františka Filipa. Bylo by skutečně snadné tuto látku v možnostech televizní inscenace poničit, ale Munzar a jeho souputníci (vyzdvihla bych zejména křehký výkon Ivy Janžurové) dokázali mnohé. Rudolf Hrušínský se tu kochá ve svém páteru Seidkopfovi, jakoby znovu točil Ladislava Fukse, ale na škodu to věru není. Pravda, rokem 1929 výprava příliš neoplývá, ale minimálně meziválečné bezčasí bychom zde mohli najít bez delšího tápání. Překvapivě dobré je i hudební aranžmá Maláska a Bažanta. Souhrně jsemť tedy spokojena a ocenila bych DVD. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jedna z pozapomenutých a přitom z pohledu dramatické látky, hereckým obsazením i předvedenými výkony mimořádně zajímavá televizní hra, velká a skvěle využitá příležitost pro Luďka Munzara v hlavní roli zatrpklého propuštěného trestance, který se rozhodne stůj co stůj vybudovat si znovu kariéru a využít k tomu jakoukoli příležitost. Jeho protihráčem je Rudolf Hrušínský v roli majitele firmy, která zaměstnává bývalé vězně a zneužívá jejich beznadějného postavení na trhu práce v době hospodářské krize. Střetnou se dvě silné osobnosti, dvě přetvářky. Vítěz může být jen jeden...Celkový dojem 90 %. ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

80% — Zlatý fond televizní tvorby. Vynikající výkony prakticky všech účinkujících, ale dle mého názoru vyčnívají Luděk Munzar a Rudolf Hrušínský. Kufalt to po propuštění rozjel ve velkém stylu a nekompromisně, ale podcenil vliv okolí, především společníky si nevybral nejlépe, ti mu prakticky zavařili tak, že už z toho nedokázal vybruslit. Poučné a zábavné. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Vkládal jsem do pana Kufalta velké naděje, ale stejně jako pana továrníka Zahneho, i mne hluboce zklamal. Od první chvíle, co byl uveden do Domova míru, vypadal, že to dotáhne na velkolepý společenský typ, jenže postupně se změnil v amatérského hochštaplera a sňatkového podvodníka, který vinou série několika náhodilých chybných rozhodnutí (většinou jiných osob) prostě jen dostojí původnímu fatalistickému názvu předlohy. Tudíž se smiřuju s tím, že to nakonec vlastně bylo jen o společenských poměrech. Ubohý pan Kufalt! Sehráno to bylo pěkně, vedle Munzara a Hrušínského zvláště Řanda, Haničinec, Racek, Janžurová. Neříkám, že si to nějakou hvězdu navíc nezaslouží, ale já budu spíš šetřit. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama