Blonďáček

Velmi poučný snímek o xenofobii k islámu. Nenávist vůči těmto lidem může být cílená a to hlavně z opatrnosti, ale když se jedná o dítě z dětského domova? Ruku na srdce, kolik lidí by si ho vzalo domů do výchovy a přitom tolerovalo jeho náboženské zvyky? Citlivý námět rozpracovaný do odlišnosti názorů mezi manželským párem. Samozřejmě nejde jen o ně, i okolí dá o sobě patřičně vědět. Trochu jsem čekal více umělečtější zpravování, ale musím uznat, že toto je taktéž vcelku povedené. Střet názorů na všech frontách a uprostřed malý chlapec obarvený na blond, aby nebyl jeho původ znatelný. Film může u někoho rozšířit obzory, u někoho naopak prohloubit vztek. Každopádně se tímto způsobem upozorňuje na určitý problém, který by neměl zůstat bez povšimnutí. (12.05.2015)

Spíš drama nežli komedie. O malém chlapci, který měl štěstí na svou dočasnou náhradní rodinu - a o náhradních rodičích, kterým přineslo štěstí svěřené dítě … Protože právě děti někdy donutí dospělé podívat se z jiného úhlu na sebe i na svět a jeho problémy - včetně národních zájmů, mocenských ambicí a náboženských rozdílů. P.S.: Podle skutečných událostí. (07.05.2010)

Francuzsku kinematografiu mam od tvorby Truffauta a Luc-Godarda dost rad. Tuto sa predstavuje vyborny Gerard Depardieu v roli otca, ktoreho rodina si adoptuje akehosi moslima. Chvalim herecke koncerty pana Gerarda Depardieu, Nathalie Baye. Dokonca sa vo filme mihne aj Mathieu Amalric /Quantum of Solace/. Vyborny pocin, vrele odporucam. 85 % (14.01.2014)

Tak toto bol jeden nádherný, rodinný film. Príbeh zaujímavý, pekne vybalancovaný, nič tu nebolo cez čiaru, či už tu išlo o vzťah medzi náhradnými rodičmi alebo toho malého k nim. Žiadna nátlakovosť. A asi takto nejako si predstavujem zvládnutie témy rasizmu a šovinizmu. Ten tu po celý čas bežal akoby v pozadí, pričom riadil vývoj postáv, no pritom nenarúšal hlavnú os príbehu. ide o také milé pohladenie po duši. Silný nadpriemer. 85/100 (20.05.2019)

Moc hezký film v kterem dominuje Depardieu. Viděno zcela náhodou v televizi. Upoutalo mě to hlavně proto, že jsem nějak nevěděl, o co tam vlastně jde a taky díky již zminovanému Depardieumu, který prostě od první až do poslední chvile filmu neuvěřitelně bavil každým slovem a pohybem. Nakonec se z toho vyklubalo vážně milé a i docela chytré dílko o toleranci a netoleranci. Velmi civilní pojeti, což se mi taky hodně líbilo a napěti třeba i ohledně toho, jak se vlastně víceméně netolerantni, nevlastni otec postavi k tomu, že syn ktereho si tak oblibil, je arab. Zajimavost pak je, že mi ten film připadal, že je minimálně 20 let stary a ono je to z roku 2007. To jsem fakt čuměl. Ještě na závěr, někdo tady psal, že by se měl Gerard soustředit na jine typy filmů a to je podle mě pěkná blbost, tohle je víceméně umělecká tvorba a právě takove filmy, by podle mě jeho karieru mohli nakopavat ještě dal. Ještě bych vypíchl super soundtrack seskládaný z krásných francouzkých písniček. (04.05.2015)