Alois Nebel

Ano predloha je barvitejsi, vtipnejsi a puvodni pan Nebel neni pan Maloin z filmu Belli Tarra. Ale podivana to pro me byla atmosfericka a pan Svehlik, ten kdyz i nakreslenej neco pronese tak klobouk dolu. Vsiml jsem si, ze pokavad mluvim o nasi zemi a kulture v anglictine, zneji vsechny ty hruzy a trapnosti hned vzneseneji. Moc bych vam to kolegove doporucil. (18.10.2011)

Po všech stránkách mlhavý film. Zatímco v oblasti atmosféry a vykreslení prostředí "normalizačního zlomu" je tahle mlha ku prospěchu, v oblasti vyprávění a charakterizace postav je jí víc než zdrávo. Chybí tu jasnější motivace, návaznost, chybí tu vlastně příběh. Je mi jasné, že Jaromírem 99 propagované "mlha šuká les" je zábavné někde nad lahváčem piva z hor, ale 87 minut filmu z toho neuvaříte. Navíc v rotoskopii tváří herců je něco udělané špatně, protože vypadají každou chvíli jinak - jednou jim to komiksově sluší, jindy vypadají jak ošklivě namalované ksichty na kartónu. Cítím s Nebelem jistou sympatii, protože se snaží být odlišným českým filmem (nemluvným, náznakovým, založeným na pocitu z místa), ale těžko mu můžu odpustit, že vedle snahy už toho moc nenabízí. (28.09.2011)

KINO-Premiéra za účasti tvůrců/// Obsazení 8/10 Děj 2/10 Hudba 4/10 Animace 10/10/// +technická stránka je nová, neokoukaná a na české poměry dokonalá, účast herců je obrovská a pro diváky lákavá, především zaujme Alois Švehlík a Miroslav Krobot, v menší roli potěší Tereza Voříšková -atmosféra ještě není nejhorší, ale téměř žádná hudba celkový dojem sráží hodně dolů, dějově je to pak prázdné, nudné nic, které i na prostoru 87 minut se zdá být nekonečně dlouhé, bylo chybou že tvůrci pustili Miroslava Krobota ke scénáři, načež on spoustu dialogů vyškrtal a ve výsledku nezbylo nic než jen dokonalý obraz bez příběhu/// Přiznám se, nalákala mě ta přislíbená účast tvůrců na premiéře tohoto filmu v Brněnském kině. Naivně jsem si myslel, že by se tam mohl objevit i některý z herců. No a nakonec i to půlhodinové povídání s tvůrci bylo zajímavější než celý samotný film. Občas to bylo i zábavné a to nejen proto, že při rozhovoru bylo patrné, že pan scénárista a pan režisér ještě nemají tolik "namluveno" a nebylo jim dáno tolik pozornosti aby rozhovorem propluli hladce. Působilo to jakoby jste ve škole dostali za úkol o něčem něco říct a stáli jste takto před tabulí poprvé. Díky animaci jsem nabyl dojmu, že film určitě nebyl levný a hádal jsem cenu kolem 30 miliónů. Výsledná částka 80 miliónů mi ale mírně zmrazila úsměv na tváři a říkal jsem si jestli to není škoda, tolika peněz. Pokud z práce grafiků a animátorů vzejde někdy v budoucnu něco dalšího, bude to určitě stát za to, ale obrazová stránka filmu není všechno a pokud se divák nudí není to vůbec dobře. Takže aby bylo v mém hodnocení jasno. Za tu účast dám tvůrcům třetí hvězdičku, ale jsou to vůbec tři nejslabší jaké mohu dát. Samotný film si zaslouží dvě./// Celkem 51%/// (17.10.2011)

Alois Nebel je nádherný film. Animace, která v naší zemi nemá obdoby se spojila s originalitou autorů, kteří si za onou krásou filmu šli tak pevně, až zapoměli na samotný příběh. Ten jediný mě ve filmu opravdu mrzel, protože všecko ostatní je zvládnuto na jedničku. Ale co na jedničku. Tohle je film, kterému by i samotná jednička třikrát podtržená nestačila. Atmosféra je naprosto dokonalá, animace zajímavá a originální, postavy jsou svoje a bylo hezké sledovat známé tváře trošku jinak. Co ale film vyvyšuje ještě daleko víš, než samotná atmosféra? Hudba! Kapela Umakart dokázala neskutečné věci! Nejdřív je to Václav Neckář se skladbou Půlnoční, která mi při poslechu dokázala, že česká hudba má co nabídnout, jen se to musí opravdu dělat s láskou. A o kom jiném bych to také mohl říct, než o Václavu Neckářovi, který před pár lety měl mrtvici a učil se znovu a postupně mluvit. Klobouk dolů pane Neckář. Vaše Půlnoční je pro mě ta nejkrásnější vánoční skladba, která tu kdy vznikla a já doufám, že jí veřejnost a rádia nezavrhnou, tak jak to rádi v rámci kvality dělají. Soundtrack tohoto filmu ale nenabídl jenom jednu naprosto dokonalou hudební práci, která tu přeskakuje tak dvacet let tvůřčích schopností všech, kteří se chtěli na českém poli vyjádřit. Druhá skladba, která odkopla dvacetiletou práci všech muzikantů a producentů je skladba Stínohry, kterou pro změnu nazpívala odcházející zpěvačka Marie Rottrová. Vysvětlete mi prosím, jak je možné, že od devadesátých let tu vzniká hudba, která je hezká, libivá, ale okamžitě zapadne a pak zničehonic se na jednom soundtracku objeví dvě skladby, které jako kdyby přišli ze samotného hudebního nebe. Ale nechci komentář vychvalovat jen v rámci hudby. Samozřejmě je tam i plno instrumentálních kousků, které by bez filmu byly jako Karkulka bez košíku. Když to tedy spojím v jedno, Alois Nebel se takřka povedl na 120%, což u nás nedokáže žádný film. Takhle se budu muset spokojit se 100% úspěchem, který vlastně dokazuje, že každý film, ať je tvořený se sebevětší láskou, vždycky se najde něco, co trošku zklame. Nic není dokonalé. (15.10.2011)

8.30 – míchaná vajíčka se slaninou, toast, pomerančový juice, 10.30- (bílý) jogurt s ovocem, müsli, zelený čaj, 12.30- hovězí vývar s pečivem, špagety aglio olio, 3dcl bílého vína (vody), 14.00- jablečný štrúdl se šlehačkou a skořicí, preso, 16.00 mozzarella s rajčaty, popř. šopský salát, voda (jemně) perlivá, 18.30- pečené koleno, křen, hořčice, čerstvé pečivo, točené pivo (3x), proloženo medovými žebry popř. tataráčkem, 22.00- šťopička tulamorky na ledu, doutník…. Co se tím snažím naznačit? Každý máme nějaké ty svoje li(sla)bůstky, přičemž někoho uklidňuje čtení si v jízdním řádu, jiný se uklidňuje při soustu dobrého jídla a hltu kvalitního moku. A byť ty moje jsou na hony vzdáleny těm A. Nebela, v zásadě mám pro ně(j) plné pochopení. S jedním osobním dovětkem k filmu samotnému. Přestože jsem se nejvíce těšil na samotnou netradiční animovanou stránku, je to právě ONA....... a nikoliv (drtivou zdejší většinou nemilosrdně rozcupovaný scénář, který je všechno možné jen ne doslovný, pouze nastiňuje, mnohé se odehrává v jemných náznacích a (skrytých) odkazech (ostatně ne vždy se nejvíce sdělí (planým) tlacháním, ale umět (druhému) naslouchat je skutečné umění), což mnohé (zvyklé na „vedení za ručičku“) může mírně řečeno jemně rozladit), přesto (i) dokážu pochopit výtky typu, že mnohé události a motivy (v) chování jednotlivých akterů by si zasloužili více rozepsat, než v pouhých minutových (resp. sec) náznacích,..... KTERÁ mi brání udělit snímku vyšší hodnocení. Přiznávám ovšem, to je věc osobního vkusu. Přesto si neodpustím poznámku (i vzhledem k velmi zajímavému hereckému obsazení) já bych (v tomto případě a ve světle zdejší zkušenosti) dal jednoznačně přednost klasické hrané verzi. Nebudu chodit okolo (lejna) po špičkách a řeknu to na plnou hubu. Sterilní rotoskopie (možná) zcela nezabíjí snímek a dovedu i pochopit, že v dosti momentech slouží jako (ná)pomocná berlička příběhu (zejména atmosféry, která by se těžko jiným způsobem přenášela, takže bych i dokázal pochopit (přijmout) kombinaci obého, nicméně zcela bez jakýchkoliv pochyb se zde vytrácí geniální minimalismus drtivé většiny herců, což je věc (zjištění) krajně nešťastn(á)é, neopomenuvší a neodpustiteln(á)é Stejně jako si troufám jednoznačně tvrdit, že česky (ne)mluvící, (ne)myslící, (ne)chápající dějinné souvislosti) publikum (ne)může snímek zákonitě plně (d)ocenit. To ovšem již není naše (divákova) starost. 73% (29.05.2012)