Kamera:
Harold RossonHudba:
Lennie HaytonHrají:
Gene Kelly, Donald O'Connor, Debbie Reynolds, Jean Hagen, Cyd Charisse, Douglas Fowley, Millard Mitchell, Rita Moreno, Mae Clarke, Bobby Watson, Lance Fuller (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Jeden z nejlepších muzikálů, které kdy spatřily stříbro plátna, je zároveň výtečnou romantickou komedií, hravou satirou na Hollywood 20. let i mimoděčnou historickou lekcí o jedné z klíčových etap vývoje kinematografie. Hvězdy němé éry se ocitají v osidlech lásky a zvukového filmu a s obojím se vyrovnávají vtipně, vynalézavě a s grácií. A navíc jaksi mimochodem vynaleznou i dabing. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (456)
A další vyhlášený film, který pro mě byl spíše zklamáním. Chvílemi mi připadal jako filmy Rolanda Emmericha - čekal jsem jen na hudební čísla a všechno mezi byla jen nutná výplň. Pak mi ale došlo, že kromě Singing in the Rain vlastně žádná jiná písnička není chytlavá a během sledování jsem se dokonce párkrát přistihl, že myslím úplně na něco jiného a nevnímám děj filmu. Chicago pro mě stále zůstává nejlepším muzikálem. ()
"Make 'em laugh!" Jakožto filmový nadšenec se zálibou ve starších filmech jsem bral jako povinnost zhlédnout tento "muzikál jedné písně". Ale jaké bylo mé překvapení, když sem zjistil, že to vůbec není "muzikál jedné písně", nýbrž pěkné řádky a to navíc v barvami hýřících, povedených tanečních scénách. Největší plus snímku je v míře humoru. Tak jako u tohoto filmu jsem se už dlouho nenasmál. Hlavně scény s hvězdou němých filmů, která vydává místo mluvení jakési těžko popsatelné pištivé zvuky a přitom se snaží přejít na zvukový film, jsou nezapomenutelné. A potom ještě samozřejmě Gene Kelly a "Singin´ in the Rain". BRAVO. ()
Krásně pozitivní snímek, který drží pohromadě jen ústřední trojice v čele s Genem Kellym. Celý příběh je naprosto triviální záležitostí, ale co na tom, když to všechno pěkně vypadá a Kelly a spol. křepčí s úsměvem a našením, který vás nakopne jako celá bomba rajského plynu. 80% ()
K filmovým muzikálům jsem nikdy nepřilnul. Tohle ale není jen obyčejný muzikál. Je to pohádka o tom jak chudá hodná holka ke štěstí přišla, retro ohlédnutí k počátkům zvukového filmu, báječné varietní výstupy s komedií v takřka prvorepublikovém duchu. Když se toto vše spojí dohromady a slepí značně neoriginální kýčovitou zápletkou, člověk může čekat jen katastrofu. Opak je pravdou. Vše plyne tak nějak nenásilně a uvolněně. Člověk může jen obdivovat, jaké taneční výstupy herci předvádějí. V dnešní době Matrixů už by něco takového nikdo nedokázal. Žádný střih ani efekty. Jen čisté umění. Stará klasika má stále svoje kouzlo. Co naplat, že dnes už je v povědomí spíš díky Mechanickému pomeranči. 74% ()
Atmosféra starých amerických muzikálů dokáže přenést diváka do úplně jiné reality a nabídne mu velkou lásku, dobro vítězící nad zlem, happy-end, vtip, šarm, glanc a všepřítomný zpěv. Hudební a taneční čísla pak nabízejí ještě jednu vloženou realitu, spontánně začínají bez ohledu na okolní děj, vytváří jakýsi "film ve filmu". Dějová linka Zpívání v dešti reflektuje filmové médium jako takové - nabízí ironický pohled na star-system, na přechod od němého filmu ke zvukovému, na poměry panující v továrně na sny. Většina tanečních čísel je dechberoucí (hrátky s logopedem, Good morning, Singing in the rain), některá jsou bohužel neoriginální, nudná a zaměnitelná. Ještě poznámka na závěr: když jsem si přečetl ve kterém roce film vznikl (1951) a uvědomil si, co se v té době dělo u nás, šel mi z toho mráz po zádech... ()
Galerie (116)
Zajímavosti (62)
- Natáčení někdy trvalo až 19 hodin denně. (Kulmon)
- Na konci slavného "zpívání v dešti" převezme od Gene Kellyho deštník muž, jímž není nikdo jiný než Harry „Snub“ Pollard, kdysi poměrně úspěšný komik němých grotesek. (Iggy)
- Pôvodne sa mala namiesto Jean Hagen (Lina Lamont) vo filme objaviť Judy Holliday. (AdamCritic)
Reklama