Zpívání v dešti

Přiznávám bez mučení, nejsem fanoušek Muzikálů, tím méně filmových. Kromě Singin' in the Rain se mi do podvědomí zahryzly už jen dva další muzikálové filmy, My Fair Lady (což ovšem není úplně klasický muzikál) a Finian's Rainbow. Singin' in the Rain se mi z těch tří zdá nejméně zajímavé, což evidentně souvisí s tím, že je z těch tří nejvíce muzikálem a nejméně klasickým hraným filmem. Přesto si milovník filmu ve zpívání v dešti rozhodně přijde na své a to nejen pro samotné herectví zúčastněných, či pro doslova neuvěřitelné množství barev, kterými film téměř marnotratně hýří, ale také proto, že je v podstatě "filmem ve filmu". Děj zprostředkovávající notně "apokryfní" příběh z doby vzniku zvukového filmu je vtipný a zábavný sám o sobě, ale navíc si roztomile tropí žerty z celé řady filmových klišé své doby. Přitom je ovšem uctivý. Nemíní bourat Hollywodské ikony, jen si z nich tak trochu a jen poněkud podvratně utahuje. Formát "filmu ve filmu" navíc umožňuje tvůrcům rozehrát romantické melodrama, které by samo o sobě působilo téměř nesnesitelně, ovšem díky všudypřítomné nadsázce je osvěžující a velmi roztomilé... Celkový dojem: 90% (07.11.2009)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Nádherný biják, strašně pozitivní, s chytlavou muzikou a lehkonohými tanečními a stepovými scénami, které působí velmi přirozeně. Navíc obsahuje pravdivý příběh o přerodu němého filmu ve film zvukový, vztažený na příběh Gene Kellyho a jeho partnerek. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=36QiuRc_3I8 a titulní píseň: http://www.youtube.com/watch?v=TVpPuT4FjsQ (14.12.2012)

Rozhárané až na nebeskou půdu. Nesourodá sbírka televarietních pěvecky-stepovacích segmentů, které spolu dohromady neštymují, byť většina je sama o sobě vynikající ukázkou umu dua Kelly-O´Connor. Jakoukoli spojitost či relevanci pro děj u čísel nehledat (v čele s "Broadway Ballet", to je segment jak z úplně jiného filmu i doby), prostě měl Kelly nápad na další opulentní číslo, tak si ho tam na sílu zakomponoval. V celém filmu jsou přesně dvě čísla, která rozvíjí postavy/posouvají děj, zbytek je čistě "poslouchejte a čučte, co a jak umím, a pak se vrátíme k filmu". A že Gene i Donald sakra že umí. A to tak, že chuděra Debbie je během vystoupení do počtu (až na "Good Morning"). Dějová linie mimo "stopněte příběh filmu, teď si chvíli zatančíme" je klasicky vystavěná screwball comedy. Bohužel trestuhodně bez chemie mezi Genem a Debbie (krom úvodních scén, tam to mezi nimi patřičně jiskří). Jean Hagen je použita čistě jako karikatura jednoho vtipu, který přestává být vtipný již během prvního použití. A to jich diváka čeká ještě tak 1623. Jak jsou některá čísla dynamická, hravá a nápaditá (v čele s groteskám holdy vzdávající "Make 'Em Laugh"), tak je tu i unylá zastavovačka času (pocitově tak šest hodin trvající, byť nemá snad ani pět minut) sonáta "You Were Meant for Me". Úvod je dlouho písní prostý (dvě krátké, zakomponované do děje jako divadelní/párty vystoupení) čili se to tváří jako muzikál, který nebude porušovat "realitu", aby následoval segment, kde jedna střídá druhou a narušuje se "realita" jako by se nechumelilo. V podstatě co deset minut to jiná stylizace a jiný samostatně stojící segment. Čili v jednotlivostech právem nadčasové (lepší showreel Kellyho jako tanečníka/pěvce/choreografa/kaskadéra/vizionáře aby pohledal), jako celek nefungující romanťárna/muzikál/hold počátkům zvukového filmu... No, prostě jako film. (03.01.2024)

Kdysi jsem četl článek o tom, kdy by si měl správnej chlap zapálit cigaretu. Psalo se, že po dobrém, ale i špatném sexu, jídle, maléru nebo pořádném zadostičunění apod., ale autor úplně zapomněl, že i po dobrém filmu by se měla zapálit. No, v tomhle případě by nepomohla ani krabička :-), abych vystihnul zážitek. Ona už stejnojmená písnička se stala legendou, proto jsem od filmu nečekal nic jiného, než dokonalý zážitek, který naštěstí přišel. Nejen, že je to nejpůsobivější muzikal, ale i výborná romantická komedie, na kterou dlouho nezapomenu, chemie mezi Donem a Kathy fungovala stoprocentně, ale nejlepší byl stejně šašek Cosmo a jeho občasná one man show. Musím se přiznat ke dvoum věcem, ta první není moc lichotivá, ale při přečtění jména "Kelly" jsem byl oslepen a očekával v hlavní roli mojí krásnou Grace, která se bohužel nekonala. A ta druhá, to se musím pochvástat, nenašel jsem bohužel titulky a perfektně to zvádnul i bez nich, takže jsem v podstatě výborný angličtinář :-) Tímhle filmem končí má půlroční odyssea za filmovým bohatstvím a jsem rád, že to bylo právě Zpívání v dešti. (27.06.2008)

„Hledali jsme vás ve všech dortech ve městě.“ Jedna upištěná hysterka, jedna roztomilá tanečnice a dva pánové, kteří nechtějí, aby jim nástup zvukového filmu proklouznul mezi prsty. Počet hudebních výstupů postupně roste, dočkáme se tak dovádění ve filmovém ateliéru i legendárního skákání v kalužích. Právě „komornější“ první dvě třetiny mi sedly víc než velkolepější finále. Ale to je detail, protože pořád jde o nejpůsobivější a nejoptimističtější muzikál všech dob! Film hledal svůj hlas a divák mohl vnímat kouzelnou love story, nostalgickou hudbu, muzikálová čísla, bravurní choreografii, pěvecké výkony... Vše drží pohromadě a i po desítkách let tvoří naprosto podmanivou podívanou. (18.01.2006)