Singin' in the Rain
Spievanie v daždi
Singin' in the Rain
Singin' in the Rain
Singin' in the Rain
Singin' in the Rain
Kamera:
Harold RossonHudba:
Lennie HaytonHrají:
Gene Kelly, Donald O'Connor, Debbie Reynolds, Jean Hagen, Cyd Charisse, Douglas Fowley, Millard Mitchell, Rita Moreno, Mae Clarke, Bobby Watson, Lance Fuller (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Jeden z nejlepších muzikálů, které kdy spatřily stříbro plátna, je zároveň výtečnou romantickou komedií, hravou satirou na Hollywood 20. let i mimoděčnou historickou lekcí o jedné z klíčových etap vývoje kinematografie. Hvězdy němé éry se ocitají v osidlech lásky a zvukového filmu a s obojím se vyrovnávají vtipně, vynalézavě a s grácií. A navíc jaksi mimochodem vynaleznou i dabing. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (466)
V základní premise (na které ale film zdaleka nestojí) budete jako doma, pokud jste viděli oscarový THE ARTIST (2011). I tady jde o éru přechodu z němého filmu na mluvený a všechny patálie, co s tím souvisí, ale hlavním posláním filmu je tady něco jiného – a tím je až nakažlivá radost ze života. Nikde, v žádném jiném filmu, neuvidíte tak jedinečné taneční výstupy, muzika je skvělá a herci? Debbie Reynolds je sladká, Kellyův sidekick Donald O´Connor je požehnáním pro každého tahouna filmu, tím jak je talentovaný, ve své roli přesný a nahrávající hlavní hvězdě filmu – a tou je samozřejmě Gene Kelly, muzikálností a pohybem obdarovaný génius, přitom tak ohromný sympaťák, že bych se do něj v tu ránu zamiloval, kdybych nebyl hetero. Zhruba dvacetiminutová pasáž ve druhé půli filmu, kde se v rychlém sledu střídají jedna stage za druhou, je vizuální slastí pro každého estéta a jednotlivé výstupy jsou co do nápaditosti a rozmanitosti dnes označovány za předchůdce dnešních videoklipů. Tenhle film je esencí krásného a pozitivního filmového zážitku a na blu-ray vypadá úchvatně! ()
Vnímat Zpívání v dešti jako muzikál hraničí s krátkozrakostí, poněvadž jde o zástupce „filmu ve filmu", který má mnohem blíž k reflexím Truffauta (Americká noc) a Altmana (Hráč) než k nakažlivému „nakaženému“ optimismu francouzského režiséra Demyho nebo muzikálovým „muzikologickým“ prostocvikům Berkeleyho. Jistě, Zpívání v dešti je muzikálem, nikoliv však prvořadě, protože mnohem víc vypovídá o kinematografii - „pod“ hlavním dějem se pouštějí a natáčejí další filmy, a naopak „nad“ dějem vzniká zvuk, čemuž je třeba se přizpůsobovat. Navzdory těmto komplikovanostem si film zachovává lesk klasického Hollywoodu, protože postmoderna zpochybňující a narušující estetické a etické konvence a nedávající možnost se k těmto konvencím vůbec odvolat (anything goes) v té době ještě nedozrála. ()
Atmosféra starých amerických muzikálů dokáže přenést diváka do úplně jiné reality a nabídne mu velkou lásku, dobro vítězící nad zlem, happy-end, vtip, šarm, glanc a všepřítomný zpěv. Hudební a taneční čísla pak nabízejí ještě jednu vloženou realitu, spontánně začínají bez ohledu na okolní děj, vytváří jakýsi "film ve filmu". Dějová linka Zpívání v dešti reflektuje filmové médium jako takové - nabízí ironický pohled na star-system, na přechod od němého filmu ke zvukovému, na poměry panující v továrně na sny. Většina tanečních čísel je dechberoucí (hrátky s logopedem, Good morning, Singing in the rain), některá jsou bohužel neoriginální, nudná a zaměnitelná. Ještě poznámka na závěr: když jsem si přečetl ve kterém roce film vznikl (1951) a uvědomil si, co se v té době dělo u nás, šel mi z toho mráz po zádech... ()
Tradičný muzikálový koncept z polovice minulého storočia funguje dodnes na výbornú. Skvele som sa bavil, muzikálové čísla na jednotku, chytľavé, zábavné, proste všetko funguje ako švajčiarske hodinky. Príbeh je klasika, ale poctivá, romantika, humor, všetko sa veľmi vhodne dopĺňa. Vizuálne je to občas prepísknuté, takmer gýč, ale ono to k tomu asi patrí. 85%. ()
V historii kinematografie vzniklo nemálo uměleckých klenotů, které jsou schopné s grácií obstát zkoušku času a Zpívání v dešti, po právu označované jako jeden z nejlepších muzikálů vůbec, je to toho zářným příkladem. Ostudou budiž fakt, že jsem se zhlédnutím této klasiky svého žánru tak dlouho otálel - nicméně jsem rád, že jsem se k ní dostal a že jsem měl možnost vidět film na velkém plátně, kam rozhodně patří. Snímek zaujme a ohromí (i dnešního diváka) díky bezchybným tanečním číslům a chytlavým písním, které jsou protkány sympatickým a nenásilným humorem a úžasnými hereckými výkony. Vedle toho jsem ocenil vskutku zábavný a do jisté míry i poučný exkurz do doby, ve které se filmoví tvůrci museli vypořádávat s nástupem zvuku, bez kterého se v dnešní době neobejde téměř žádný film. Při projekci v kině jsem z filmu cítil neskutečně silný náboj - jakousi nesmírně pozitivní energii, která na mě z plátna sálala a nenechala mě z něj ani na chvíli odtrhnout oči. Velice kvalitní filmový zážitek, který i po tak dlouhé době od svého uvedení nepřišel k jediné vrásce či šedině. ()
Galerie (116)
Zajímavosti (61)
- Natáčení někdy trvalo až 19 hodin denně. (Kulmon)
- Debbie Reynolds (Kathy Selden) natáčela jako první písničku "Good Morning". Taneční choreografie prý pro ni byla natolik náročná, že po jejím dokončení zkolabovala. (Jirka_Šč)
- Celosvětová premiéra proběhla 27. března 1952 v New Yorku. (Varan)
Související novinky
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)
Reklama