Kamera:
Harold RossonHudba:
Lennie HaytonHrají:
Gene Kelly, Donald O'Connor, Debbie Reynolds, Jean Hagen, Cyd Charisse, Douglas Fowley, Millard Mitchell, Rita Moreno, Mae Clarke, Bobby Watson, Lance Fuller (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Jeden z nejlepších muzikálů, které kdy spatřily stříbro plátna, je zároveň výtečnou romantickou komedií, hravou satirou na Hollywood 20. let i mimoděčnou historickou lekcí o jedné z klíčových etap vývoje kinematografie. Hvězdy němé éry se ocitají v osidlech lásky a zvukového filmu a s obojím se vyrovnávají vtipně, vynalézavě a s grácií. A navíc jaksi mimochodem vynaleznou i dabing. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (466)
Už jenom z pohledu roku vzniku tohohle muzikálu si plné hodnocení zaslouží. Scéna "zpívání a tančení v dešti" je určitě jednou z těch, na které se nezapomíná. Kolik střihů by asi potřebovali dnešní tvůrci ? Tady jsou jenom neuvěřitelné, dlouhé záběry v jednom z nejlépe udělaných dešťů co ve filmu znám. ()
K filmovým muzikálům jsem nikdy nepřilnul. Tohle ale není jen obyčejný muzikál. Je to pohádka o tom jak chudá hodná holka ke štěstí přišla, retro ohlédnutí k počátkům zvukového filmu, báječné varietní výstupy s komedií v takřka prvorepublikovém duchu. Když se toto vše spojí dohromady a slepí značně neoriginální kýčovitou zápletkou, člověk může čekat jen katastrofu. Opak je pravdou. Vše plyne tak nějak nenásilně a uvolněně. Člověk může jen obdivovat, jaké taneční výstupy herci předvádějí. V dnešní době Matrixů už by něco takového nikdo nedokázal. Žádný střih ani efekty. Jen čisté umění. Stará klasika má stále svoje kouzlo. Co naplat, že dnes už je v povědomí spíš díky Mechanickému pomeranči. 74% ()
Scénář: Adolph Green, Betty Comden .. Show must go on! Zpívající Hollywood aneb jak jsem se naučil mluvit k divákům. Přerod němého filmu na plně zvukový musel být hodně bolestný, naštěstí vzpomínání v podání tohoto malebného muzikálového snímku je hodně zábavný. Barevná podívaná, plná písniček, optimismu a všudypřítomných úsměvů spolehlivě zafunguje na přístupného diváka i po tolika letech. ()
Scenár je takmer geniálny, postavy sympatické, herečky pekné, humor extrémne vtipný. Ale ako sa dozvieme počas nakrúcania Šermiara, treba vyhodiť pár zbytočných scén a pridať muzikálové čísla. V mojom prípade je to naopak, vyhodiť pár otravných muzikálových čísiel a pridať niekolko so zaujímavými dialógmi. To v prípade Singing in the rain, samozrejme. VIDENÉ ZNOVA: No je to jedna z najlepších komédií, aké boli kedy natočené, čo mi na prvý krát vďaka tým muzikálovým číslam uniklo. Aj tie sú nakoniec geniálne. Film je kombináciou komédie, muzikálu a inteligentnej satiry na Hollywood a táto kombinácia nemohla byť lepšie vyvážená. ()
Jak nemám rád muzikály (což tady zmiňuji poměrně často), tak tohle je další vítaná výjimka, ovšem tentokrát opravdu výrazná a tučná. Základ každého muzikálu, tedy krásný hudební doprovod a taneční choreografie, je tu splněn na sto procent, a navíc podpořený sympatickými herci a tak energickým a veselým příběhem, za který by se nemusel stydět ani Charlie Chaplin v nejlepších letech. Každopádně jsem rád, že jsem našel špičku žánru, kterému nijak neholduji - obdiv směrem k tvůrcům a hereckým výkonům je speciálně v tomto případě oprávněný jako málokde. 95% ()
Galerie (116)
Zajímavosti (61)
- Déšť byl vyroben z mixu vody a mléka, aby byl při taneční scéně vůbec vidět. (HellFire)
- Hlavní zápletkou filmu je "nepoužitelný" hlas Liny Lamont (Jean Hagen) a z ní plynoucí fiktivní varianta "přidělování" hlasu někomu jinému. Skutečnost byla taková, že sama Debbie Reynolds (Kathy Selden) musela být předabována několika herečkami, mezi nimiž byla paradoxně i zmíněná Jean Hagen. (Rosana)
- Natáčelo se od 15. června do 21. listopadu a 26. prosince 1951 v Kalifornii. (Varan)
Reklama