Sherlock Holmes

Jak sám řekl Downey při přebírání Zlatého globu, bez něho by film neměl šanci. Snímek přichází s vynikající ústřední dvojicí Holmes-Watson (nečekaně přesný a charismatickýJude Law), jejichž interakce je radost sledovat. Škoda, že většinu filmu zabírají nudné peckovačky, nezáživné vyšetřování již od začátku absurdního případu a tuna ničím neozvláštněných klišé. Opakovaně se potvrdilo, že Ritchieho filmy stojí na obsazení postav, přičemž příběh samotný a všelijaké kudrlinky ve vyprávění jsou na první pohled možná hezké, ale napodruhé už vyvolávají akorát znuděné zívnutí. Kdyby film byl pojatý jako sitcom z domácnosti Holmese a Watsona, byla by to grandiózní zábava, takto film zůstává béčkovým brakem se skvělými postavami a hromadou nevyužitého potenciálu (konflikt racionality a pověr, Teslovsky fantastické aparáty i samotný akčně směřovaný detektivní rámec). (22.01.2010)

Velmi zdarilý filmecek, a to nejsem zadnej fanda Sherlocka, cetl sem asi vsehovsudy Psa Baskervillskeho (jo, v pojeti Ritchieho bych ho chtel ted opravdu videt). Ano Ritchie vzal jednu z nejslavnejsich postav Britanie a pretvoril ji do tak vizualne lakaveho sousta, ze se to musi libit kazdemu. Teda skoro kazdemu. Robert Downey je uplne skvelej, jeho zanedbany vzhled, souboje a hlavne to co mam na techto detektivkach nejradsi, dedukce, vseho je tu plno. Plus pripoctena temna atmosfera, strasidelna magie a souboje tentokrate slovni - nejzabavnejsi a nejcoolovejsi film roku. Hans Zimmer pridava jako dalsi bonus skvelej soundtrack, ktery zastinil i Angels and Demons. ty housle nebo ten zpev pri souboji Sherlocka v ringu je zvracene dobrej. Jeste jednou, poté co budete mit melancholicke a abstinencni pocity po Avataru, jdete na Sherlocka. zarucena testosteronova bomba. (21.01.2010)

Spolok okolo Ritchieho po kastracnom zakroku. Celkovy vysledok mi prisiel ako snaha o skombinovanie poetiky Piratov s jazykovou ostrostou "dualnych" slovnych vymien v novych bondovkach. Namiesto klzkej jazdy som mal vsak pocit pohybu po smirglovom papieri. Pohyb dopredu zabezpecoval Downey, stroj miestami mazal Ritchie (i ked sa ani zdaleka nezapotil ako pri svojich predchadzajucich projektoch), ale scenaristicky nemastno-neslany spolok tlacil na brzdu co len im sily stacili. Ich "usilie" utlmilo nielen bezvyraznu zapletku (s charakterovym neduhom megalomanstava hned na dvoch frontach), ale i ocividnu snahu o chemiu medzi Downeym a Judeom - v naznakoch obcas vyprskla, vacsinou vsak vyznela akosi do stratena. To, ze bude Adams do poctu som tak nejak cakal, ovsem ze aj Strong (vdaka pribehu), to zamrzelo. (22.12.2009)

You know my methods. Apply them. Trochu Brokeback Baker Street. Doyleovské přízraky staré dobré Anglie. Známé a účinné detektivní pasti. Špetka robustního, zpomaleného Rockyho. Subtilní humor a povinné holmesovské propriety. Londýn v mlze. Dedukce, obstrukce, rekonstrukce. A zpovykané charisma toho zatraceného Downeyho, který ve mně zašlapal nesmělé výtky oddaného holmesologa. S Judem Lawem mají mezi sebou tolik náboje, jako kdyby stáli uprostřed Menlo Parku. A ačkoli zasloužilý čtenář vidí od počátku onu krimitrojčlenku jak na papíře, napětí to Ritchieho akční verzi muže s houslemi nijak neubírá. Logika je totiž neobyčejně dobrodružství. Coby čtenář klobouk dolů, coby dívka ruce nahoru:) 90 procent. P.S. My zasloužilí doyleovci víme, že obecná představa Sherlocka coby páprdy s lulkou je ACD předloze vzdálená rozhodně víc než zemitě chlapská Ritchieho reinkarnace, a v podstatě si myslím, že jde o nejvěrnější adaptaci vůbec. (18.12.2009)

Těžkopádný Ritchieho pokus o Piráty z Karibiku, který - naneštěstí - funguje pouze v akčních scénách, v nichž mohou bouchat nálože, praskat kosti a potápět se zatraceně velké digitální lodě. Příběh je vodnatější než Babicův pokus o rajskou omáčku, záporák i přes nepopiratelný Strongův šarm bezkrevný a až na nabušený úvod a solidní koncovku jsem se nemohl zbavit dojmu, že Ritchie Sherlocka odrežíroval pod silnou dávkou sedativ, kterýmžto důsledkem je bolestivá absence agresivity, nápaditosti a originality. Zkrátka z toho čumí strojovost a sázka na jistotu až to bolí. Nebýt kick-ass Watsona, šel bych vzhledem k promarněnému potenciálu mnohem níž. Vyšeptalé dialogy bez jiskry a humoru totiž můžu ještě míň než nepříjemně přehrávajícího, skoro až otravného Downeyho. 5/10 (07.01.2010)