Strašáci

Původně si mladá manželská dvojice, sestávající ze slavného hollywoodského scenáristy a seriálové herečky, přijela do domu jejích rodičů ve venkovském zapadákově, užít rajského klidu. Když je však konfrontace páru z lepší společnosti trnem v oku místních buranů, je na konflikt zaděláno. Zvláště když je jedním z nich bývalý zhrzený přítel mladé ženy, který je shodou okolností párem najat i s jeho kumpány na opravy domu. Idylický pobyt manželů se mění v děsivou noční můru, když místní retardovaný muž v rozrušení zabije dceru zdejšího trenéra a pár ho schová ve svém domě před rozběsněným otcem dívky, zdejším neurvalým ochlastou, který se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a zjedná si na to odvrženého mladíka a jeho kumpány. Manželé však nehodlají dát svoji kůži zadarmo a následné krveprolití mění uhlazený charakter manžela s vizáží obrýleného intelektuála v regulérní zrůdu schopnou zabíjet v rámci záchrany holého života. Film je předělávkou klasického a stejnojmenného hixplotationu s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, ale patrný rozdíl je v profesích manželského páru a v několika dalších detailech, ale jinak se film drží úspěšného námětu. Opadla naléhavost a ve stěžejních násilných scénách je film nebývale krotký, ať už jde o znásilnění mladé ženy, nebo zobrazení scén přepadení v domě. Před léty možná šokující scény, ale dnes se s nimi setkávám ve velkém množství a čekal jsem víc. Podle očekávání je první polovina filmu jakousi seznamovací částí nejen s pěkným zadkem Kate Bosworth, ale hlavně s barvitým koloritem místních postav, které později významně zasáhnou do děje a ovlivní řetězec událostí, které se spustí nalezením oběšené kočky v domě manželů. Film se trochu táhl a klidně bych uvítal větší spád, ale podbarvení působivým hudebním doprovodem se povedlo. Zamrzelo mě, že nebyl kladen dostatečný důraz na psychologii postav, ačkoliv kvalitní herecké obsazení prokázalo tendenci jít do hloubky v hereckých výkonech a to zejména bylo patrné u Marsdena, ale přece jen, až tak dobrý herec to není. Vynikl tak výkon pološíleného Jamese Woodse bažícího po odplatě. Rovněž mně nebylo jasné, jestli manželka víc touží po manželovi nebo po svém ex-příteli, protože jsem měl dojem, že si znásilnění docela užívá. Tápající režie Roda Lurieho z vypůjčeného scénáře neudělala nezapomenutelný film, provokativně si pohrávající s myšlenkou o tom, kdo je nakonec zrůda a kdo oběť, ale vznikl mírně mrazivý thriller, který sice měl na to stát se šokujícím, ale s nevyzrálým přístupem se mu to sotva mohlo podařit. 60% (12.12.2011)

V roku 1971 natočil režisér Sam Peckinpah film "Straw Dogs". Je to soft exploitation, ktorý pojednáva o konfrontácii humanistu, intelektuála a pacifistu s bandou násilníckych dedinských buranov. Počul som veľa chvály na tento titul, ale keď som si ho pozrel nebol som z neho nijak zvlášť nadšený. Nebolo to špatné, ale nesplnilo to moje očakávania. Zdalo sa mi to prestarnuté a málo ostré. Teraz sa mi dostal do rúk remake tohto filmu z roku 2011. No a musím skonštatovať, že sa mi videl zaujímavejší ako toľko ospevovaný originál. *** (19.05.2016)

Jak se tak dívám tak v US. sou všichni vidláci bezesporu strašáci... Originál sem viděl kdysi dávno a po podrobném prozkoumání mé šedé hemisféry sem došel k závěru, že si z něj pamatuju pŕd. V rámci odpočinkové neděle sem zhledl tenhle "skvost", nejspíš kvůli vikingskému upírovi Erikovi, který hraje kdesi drsňáka no tady vidláka, škoda / přeškoda. K filmu, hvězda vidláckých orgií se vrací do rodné vesničky, s které chtěla utéct, protože ji natolik srala... stala se úspěšnou, našla si zámožného muže bla bla bla, jako obyčejně, všechno se to zvrhne a Kate (hvězda) je rázem na odstřel, no díky bohu že její mužiček je scénárista a vy co dělat, má koule, protože přece v něm je kus chlapa. Ještě štipka debility a nelogičnosti a vyblil bych ten nedělní koláč co sem mněl v hubě. 1/10 (29.12.2011)

Chtěl bych pronést pár slov o velmi úzké souvislosti mezi Šádvelem a pošahaným, grafomanským retardem. Ne, nebojte se, dělal jsem si legraci, nechám Šádvela na pokoji v jeho klecovém lůžku a tento komentář rozhodně nebude čtyřikrát delší než můj penis! Počítám, že chlapec už asi taky někdy vzal svého registrovaného partnera na výlet do jeho rodných vidlí a z toho hrobesa, co se tam strhlo, doteď blábolí sáhodlouhé nesmysly, kvůli kterým se můj komentář bude nacházet až někde na straně 54. Ale nevadí! Alespoň si tu můžu plácat, co chci, aniž by mě nějaký katolík zase naprášil. Takže, vezmete li svou drahou domů do nějaké Staré Vsi nad Mississippi, musíte počítat s tím, že tam pořád bydlí pár roztomilých vidláků, které v patnácti přeblafla po pátečním fotbale, co se jí i po těch letech budou znovu snažit naštěkat do boudy. Jak vkusně poznamenal kolega Cervenak, může být klidně hnusná jako prdel Ernesta Borgnina, proti tomu ubečenému, huňatému skopovému to pro ně bude pořád princezna. Jste li k tomu všemu podměrečný, pacifistický intoš, tahle dovolená se vám kurevsky potáhne. Naprosto kulantní rymejk s výbornou gradací, který rozhodně není tak zbytečný, jak by se dle názorů zbytečně prudce objektivních zbytečných u*ž*i*v*a*t*e*lů mohlo jevit. (03.01.2012)

Jakožto fanoušek původního filmu: Zásadní problém toho všeho spočívá už jenom v tom, že se příběh odehrává v Americe (a v současnosti. Film jako tenhle zkrátka nelze remakovat). Ona totiž zamlžená depresivní ves kdesi v Anglii roku 1971 oplývá mnohem hutnější atmosférou, než americkej nudnej zapadákov roku 2011 (to přece nikoho nezajímá). Další zásadní potíž je v obsazení. V původní geniální verzi jste představitelům ty vesnický burany vážně věřili, když se ale v roli dementního pedofila objeví Dominic Purcell, veškerá vážnost jde stranou. Další obrovský mínus jsou digitální jeleni. To kurva nejsou tvůrci schopný najít v lese reálnýho? Vždyť i ty křepelky (nebo co to bylo za ptactvo) v původní verzi jsou skutečný! Další mínus je hlavní představitel, James Mardsen je vcelku dobrej herec a nic proti němu, ale snažit se hrát famózního Dustina Hoffmana, kterýmu jsem fakt tu jeho postavu věřil, je k smíchu. Záporem dalším je pak vykreslení psychologie postav. Peckinpah to měl pevně v rukou a naprosto přesně a uvěřitelně postavy po psychologický stránce rozvíjel, avšak zde veškerá psychologie v podstatě úplně chybí. Třešničkou na dortu je potom závěr, kterej nejenom, že je méně brutální, než v originále, ale taky mnohem hůř natočenej (zejména pak po střihový a kamerový stránce). Závěrem: Sračka (03.12.2011)