Achilles a želva

"Achilles a želva" představuje krutý dovětek ke "Sláva režisérovi!". Tam se Kitano jízlivě strefoval do festivalových diváků a kritiků, kteří na jedné straně od tvůrců požadují nové a originální tituly, ale odmítají přijmout odchýlení od škatulek, které jim na základě předchozích filmů přisoudili. A tak zatímco fantasmagorická druhá polovina daného snímku uvedená jako režisérův ultimátní výtvor masochisticky živila opovržení tradičních Kitanových příznivců, Achilles a želva svou strukturou i obsahem představuje přesně onen ideální typ díla, který režisér v předchozím filmu kritizoval. Jeho přijetí ze strany publika je pak výmluvným dokladem absurdity a marnosti Uměleckého snažení. - více v recenzi na Rejže.cz. (17.04.2011)

Takeši Kitano a jeho pohled do světa umění ve filmu Achilles a želva je zezačátku úplně něco odlišného od čehokoli co kitano natočil, ale už v té první půlce si člověk může začít všímat kam tento film směřuje. Achilles a želva je totiž velmi sarkasticky a černohumorně pojatý náhled na dějiny umění, umění samotné a obchod s uměním, což docení hlavně lidé, kteří o tomto mají alespoň nějaký základní přehled. Je tu ukázané všechno od švindlů s obrazy přes uměleckou kritiku a teorii až po vývoj veškerého umění až do současnosti včetně urputné honby za "originalitou". Všechno tohle je samozřejmě kitanovsky absurdní a nadsazené což se vystupňuje až do poslední třetiny filmu, kdy je hlavní hrdina už ve středním věku a pořád se mu nedaří dohnat tu želvu jménem Umění, a tak se snaží o všemožné úplně absurdně bláznivé blbiny, které tak vtipně karikují současnou podobu umění nebo spíš toho jak se umění mezi některými chápe. Hlavní hrdina Mačisu navíc je úplně na hlavu a kvůli umělecké tvorbě ani nespí, takže sází jedno "dílo" za druhým ve snaze stát se tím velkým umělcem a člověk jen čeká s čím zase tenhle náš mistr přijde. Divákovi, který o umění nemá žádný přehled asi film přijde jen jako taková absurdní komedie a možná dokonce ani ne tolik vtipná, ale pokud se tomu už člověk nějakou dobu věnoval, tak tento Takešiho film dostane úplně jiný rozměr. A možná že je to i odraz toho jaký vztah k umění má sám Takeši Kitano, který možná umění a umělce bere stejně jako ten kuchař se svým pojízdným stánkem s nudlema. :) (04.12.2010)

Tohle nám nedávno pustil učitel. Vážně jsem kroutila hlavou nad tím jak můžou být ti Japonci "zvláštní". :) Crazy umělecký svět. A ano, tak jak to filosof předpověděl. Achilles nikdy želvu nedohoní. Tak jako umělec nedožene pokrok umění :) (to co tam ukazovali za obrazy bych si nepověsila snad ani na záchod). Celá třída se smála tomu polévání na bílé plátno, akorát, až to s jejich připitomnělostí přehnaly, všichni ztichli.... (28.11.2014)

90% - Film Achilles a želva není jen o malířství... Je i o umění, o životě, o věčném hledání... Jak jsem rád, že už není jen o Kitanovi (a je tudíž srozumitelný i pro ty, co Takeshiho dílo ještě neznají)! Umělecká trilogie tedy byla výtečně završena a já se těším na nové počiny pana režiséra, herce, malíře, a filosofa, u kterého si nejsem úplně jistý, jestli sám sebe vnímá jako Achilla, želvu, nebo profesora fyziky. (05.05.2009)

Bravo! Spociatku je takmer nemozne spoznat reziserov rukopis, o to viac vsak prekvapi jeho neskorsie, postupne nasadzovanie. Zivotne osudy maliara zachytene vo filme, ktory je tiez sam malbou - resp. zobrazenim celeho procesu jej vzniku, comu je prisposobena zmena stylu rozpravania ako i predkladanych nalad. Z pokojnych vod bieleho platna postupnym prskanim farieb a tahom stetca prechadzame do kitanovskeho humoru, gejziru napadov, horkosladkych situacii a jeho hravych obrazovo-zvukovych skratiek, aby sa na konci kruh uzatvoril znova v pokojnom, takmer dojimavom style. Po dvojici sebareflexivnych snimok, okrem ineho pojednavajucich i o osamoteni a klamlivosti vnimania pridava Takeshi i tretiu, i ked tentokrat v zjavnej priamociarosti ovela komplexnejsiu. Navyse, takmer vsetky malby, ktore vo filme mate moznost vidiet, pochadzaju od samotneho Kitana. Zacal ich kreslit po svojej nehode na motorke. [Venezia, 2008] (28.08.2008)