Svatba za bílé noci

Opět jedna skandinávská filmová tragikomická perlička. Stále se snažím přijít na to, jak to ti skandinávci dělají, že ať na co ve filmařině sáhnou, to jim dost vychází. Ale hlavně i přepjaté scény vždy vycházejí nesmírně přirozeně s notnou vnitřní dávkou humoru. Vřele doporučuji, pokud jste film nestihli v rámci MFF KV a dostane se do běžné distribuce:-) (14.07.2009)

Příště mě zase něco doporuč Malarkey, díky, fakt hodnej kluk. Co je mě platná perfektní islandská nátura a styl života, když jsem nepochopil roli té rezavé holky v tom filmu. Přišlo mě to, jako kdyby ta herečka byla dlouho bez práce a režisér jí s lítosti obsadil do svýho filmu, ale už pro ní nezbyla žádná postava, tak jí řekl "prostě tam existuj, nazdařbůh mě pobíhej ve filmu, občas v něm něco zahulákej a kamera si tě čas od času všimne." To je jedna věc, druhá věc je ta, že hlavní hrdina mě byl sympatickej asi jako beďar na penisu a ještě třetí věc, tenhle film je vtipnej, asi jako barák Obama bílej. (07.01.2010)

Je to asi jen můj problém, ale nedokáži fandit nesympatickému hlavnímu hrdinovi, který si najde milenku z řad svých studentek zrovna když ho manželka, právě procházející těžkým obdobím, nejvíce potřebuje. Jediný moment, kdy jsem s empatií k této postavě neměl problém bylo vcelku rozumné odmítnutí sňatku s novou milou a následný pokus o sebevraždu (neúspěšný). Hvězdičky jsou taky za nečekaně pesimistický dovětek po "vynucené" svatbě. (01.08.2010)

MFF KV 2009 Na závěr Varů jsem jako poslední snímek viděla právě White Night Wedding. Snad za to mohlo prostředí Puppu, ale film se mi zalíbil hned od začátku. Konečně něco, při čem jsem se nemusela při večerní/noční projekci přemlouvat, abych neusnula. Hned na úvod mě ohromila ta nádherná příroda, i kdyby byl film o ničem, zřejmě bych si vystačila s pozorováním přírody, domů, zátoky, moře... no prostě nádhera. Příběh byl zajímavý, za nejlepší část považuji závěr, kdy se Jón žení po dlouhé diskuzi ve vodě. Divák se chce smát, jenže zároveň si uvědomuje, že to nejhorší, co se může stát, je, že se vezmou (což pak dokazuje následující scéna). Každopádně film donutí k zamyšlení, scénař rozhdodně není špatný a některé scény opravdu povedené. Jednoduše mě film zaujal svou originalitou a zvláštním příběhem, kdy nevíte, jestli se smát, nebo postavy upřímně litovat. (16.07.2009)

Škoda jen, že od půlky se film potácí jako by v opilosti a kocovině, podobně jako hlavní hrdina. Jinak bych velice ráda šla s hodnocením na maximum. Takhle zůstává skvělá ponurost, báječné novátorství co se týče golfových hřišť, pachuť z toho, co všechno může lítat vzduchem a ono to nikomu nevadí, já bych dostala infarkt. Takže obdivuji laxnost některých hrdinů a hrabu se z depresivna, které na mne po shlédnutí usedlo. (09.05.2010)