Ať vejde ten pravý

Arma-Goddamn-Motherfuckin-Geddon. Tomas Alfredson má v hlavě speciální radar, který mu umožňuje rozpoznat, zda-li to co pravě natočil je a nebo není kontroverzní. Asi chce svoje děti ochraňovat před perverzí. Naneštěstí nám nemává před očima krucifixem a neroznáší morální ponaučení, které by měli člověka dovést k osvícení nebo nedejbože navést k překonvertování do satanského klubu mladých, kde všichni nosí šátky s lebkama a ob týden si ochutnávají svou krev. Neb film možná svádí přirovnat ke Stmívání (wtf?), jeho kvality a především atmosféra je , už jen tím, že je příběh situován do Švédska, podstatně bombastičtější. Člověk při sledování, ani nijak nezaregistruje, že některé scény jsou strašidelné až běda. Bývá to tradicí, že si to uvědomíme ve chvíli, kdy jsme osamoceni ve svém domě a nebo když jdeme večer do sklepa pro brambory a nesvítí světlo. Låt den rätte komma in je ten případ, který vyvstane ve vaší hlavě jako první. Pochybuju, že někdy zavítám do bazénu v nočních hodinách : ) Celkově to drží pohromadě, což je super, když většina hororů dnešní doby je ke konci mentální (scénář psaný na záchodě a herci jednolití...vždyť to znáte...). Švédsku palec nahoru a těm, kteří po závěrečných titulcích byli přinuceni jít parkem po dvanácté hodině večerní...no, tak to upřímnou soustrast :) (23.05.2009)

Rudá krev nejlépe vynikne na čerstvě napadaném sněhu, stejně jako vynikne něco brutálního vedle něčeho něžného. V tomto netradičním švédském filmu, který si nezaslouží být škatulkován (jenom) jako horor, toho vyniká spousta, asi i proto jde o vynikající podívanou. Atmosféra vytvářená delšími záběry, mrazivým severským podnebím a „sídlištním feelingem“ funguje perfektně, na samou mez únosnosti je vyostřena v podstatě nonstop. K těm největším zvrhlostem povětšinou dochází mimo kameru, čeho tvůrci velmi mazaně využívají ve svůj prospěch (nejvíce při finálním masakru v bazénu). Jindy jdou proti očekávání hororového diváka a předpokládanou lekačku oddalují tak dlouho, až se celá scéna vyvrbí v něco docela jiného. Ačkoliv mezi klíčová hesla Ať vejde ten pravý patří strach, zlo, krev, vnímal jsem jej jako krásný film. Nejen vizuálně. Soucit s těmi dětmi, které nebyly bledé bezdůvodně, mi přišel normálnější než lítost nad jejich oběťmi. Věčný hlad málokde vítaného upíra a věčný strach školního otloukánka posloužil jako základ příběhu o věčném přátelství. Když jsou v něm navíc přítomny stopové prvky černého humoru, nenapadá mne, co více si přát. 85% Zajímavé komentáře: Cervenak, Mahalik, Nick Tow, FlyBoy, wipeout, Morloth, Freemind, Traffic (07.07.2008)

Alfredson si občas sám podmete nohy tím, že ukáže ze světa upírů zbytečně mnoho. Těch několik explicitních momentů ale rozhodně zlatem vyváží precizě vystavěná romance, v níž se střídá chlad severské zimy s horoucnou dětskou naivitou a upíří brutalita s láskyplnou něhou. To všem bez teatrálnosti, vyrýsovaných blbečků se sexy vlnkami a hýkajících pubin. Švédský filmař pojal vampirismus jako součást sociologického problému odcizení a latentní brutality dospívajících a jeho snímek uchvátí jak brilantně úsporným vyjadřováním, tak skvělými herci. Jako dlouholetý fanoušek upířích filmů řadím film "Ať vejde ten pravý" mezi nejlepší žánrové počiny za poslední roky – je to sice pohádka, ale v jistém smyslu otřesně autentická. (29.10.2009)

Mírné zklamání. Slibný námět byl rozvinut v nejistý výsledek, občas bolestně balancující na hranici hororu, dramatu, dětského filmu a komedie. Jako kdyby tvůrce měl v plánu dva filmy (chytrý a nedětský rodinný film ve stylu Most do země Terabithia a neakční upířinu sázející spíše na postavy a reálie švédských sídlišť), ale peníze měl jen na jeden. Atmosféru film má, bohužel jej shazují ony komické výstupy a nevěrohodně napsané charaktery, výsledný dojem tak zvedá především sympatické úvodní dětské duo a s láskou fanouška 70s italských hororů zpracované gore efekty. (43. MFF KV - 4.7.08) (13.07.2008)

Film s celkem originální nápadem a slušnou atmosférou - je na něm však až příliš vidět, jak se autor "snaží" ("dramatické" chvilky hlavní dvojice, pár scénáristických kiksů), což je vždycky špatně. Nebýt těchto směšně nucených scén, bylo by to na slušné 3*, protože několik docela povedených, vtipných scén se tu určitě najde (např. bruslení - ale hlavně závěrečná čistka na bazénu). Takhle ale bohužel - film spíš pro mladší část publika (& při scénách s krví ať jim rodiče zakryjí očíčka). (2,5*) (06.07.2008)