Ať vejde ten pravý

Velmi křehké a procítěné drama o lásce mezi kapkami krve, které hned zprvu zaujme krásnou vizuální stránkou a hereckými výkony ústřední dvojice. Lehoučká hudba pouze umocňuje intenzivní zážitek ze sledování. Ten pravý film o upírské tématice konečně vešel do naší kotliny a byl by to hřích nechat si jej ujít. (15.11.2009)

Je to spíš na 3***, ale zaokrouhluji nahoru, ne za nějaké "objektivní" kvality filmu, ale spíš ze sympatií k němu. V tom filmu je vše, co je na evropské kinematografii dobré a co ji odlišuje od té hollywoodské. Osobně jsem dost překvapen, že v dnešní době někdo natáčí seriozním způsobem dramatické filmy o upírech, ale tohle se povedlo, tak proč ne. Právě neotřelý přístup k látce jsem si vychutnával nejvíc. Celý film se odvíjí nečekanými směry, chystá divákovi jeden zvrat za druhým. Ale jinak to takový zázrak není. Občas mi přišlo, že po "artové" stránce režisér moc tlačí na pilu. (17.02.2010)

A nemá se člověk u hororu aspoň trošku bát? Podobnou nálepku bych v případě tohoto snímku raději vůbec nezmiňoval, anebo ji šoupnul až na poslední místo v popisku žánrového mixu. Spíše je to takové milé, nikam nespěchající, mrazivé nadpřirozené drama. S přihlédnutím k americkým mutantům, strašidlům a masovým vrahům ve všech jejich zběsilých filmech se od nich Let the Right One In nemůže více lišit. Tento snímek je "příběh", a ne šílená jízda plná videoklipovitých lekaček, jak si podobný žánr představuje Hollywood. Má hutnější atmosféru - v tomto případě se krve opravdu nedořežete, všechny končetiny jsou tu promrzlé až do morku kostí - neznámé a překvapivě přesvědčivé herce, klidnou a nezaměnitelnou hudbu... Celé je to vlastně parádní dramatický kousek, ale to jsem již nastínil v úvodu. Obrovská pochvala směřuje k české distribuci, která tento nezávislý (!), švédský (!!), a lehce přehlédnutelný (!!!) snímek šoupla do pražských multiplexů. Jen tak dále, snad se za pár let dočkáme i dalších nových snímků režisérů jako jsou Alfredson, Jones (Moon), nebo Christian Alvart (Pandorum). Bylo by to fajn. (24.11.2009)

Nestarala bych se o srovnání s knihou, ale tady jde o tvrdé minutí se hloubkou přístupu a sdělením. Tenhle film váhavě lavíruje mezi opatrným dotýkáním se kontroverzně postaveného tématu - zvláštní dítě, nevinná bytost, jejíž přirozenou podstatou je zabíjet, osamocený tvor bez možnosti volby vržený jako měsíční kámen do panelákového dělnického předměstí - a sklouzáváním ke stereotypní zkratce, která nabírá vrchu: např. celý průběžný motiv dětské šikany, tak typické, zvlášť na severu omleté téma, se kterým se tu také jen předpokládaně pracuje. ** Film se přitom spíše vyhnul zobrazení bezvýchodného společenského naladění, které je pro knihu zásadní: takto komorně z toho vyjde jen barevně odlišná a méně vtipná varianta Interview s upírem. ** Pokusy o sblížení dvou neslučitelných dětských světů jsou v předloze kontrapunktem k průzkumu unavené sídlištní reality, do níž vniklo cosi vnímavého, křehkého, a zároveň nepochopitelně hrůzného. Cizorodé stvoření chtě nechtě vysílá po sídlišti vytrvalý déšť znepokojivých elektrických impulzů a emoční pumpa bolestivým šokem hrne život do zašedlých tkání a zaznačuje, co je ještě živé v mikropříbězích místních figurek. ** Síla knihy spočívá v nenucené plynulosti situací, kde se oba světy krutě, nebo naopak dojemně střetávají, vzájemně se podmiňují, dourčují, prohlubují a limitují, přestože jejich nevysvětlené prolnutí je absurdní, působí jako osudový omyl, který se neměl stát a jehož důsledky je nutno nést. ** Z filmu naskakuje husí kůže tam, kde je cítit, že si neví rady s nerozhodnutelnou morálkou příběhu, tam je snímek silný, váhavost účelná. Těch momentů ale není zase tolik a pachuť z konvenčních zkratek, které přebijí plný dosah sdělení a smutek ze ztráty panoptikálního rozměru knihy, je téměř překryjí. ** Knížku má určitě cenu číst. (01.04.2012)

Let the right one in nakopává zadky všem těm přesládlým Twillight-fans i v případě, že i zde se jedná o romantiku. Jenže tentokrát bylo toto téma uchopeno velmi svěže a s citem a vznikl tak úžasně mrazivý horor o nevinné lásce. Příběh není čistě hororový, ale funguje stejně dobře i jako drama o osamělých dětech, jež jsou vyloučeny ze společnosti. Filmu hodně prospívá zimní severská příroda, ve které dokonale vynikají všechny ty krvavé cákance. Kamera určité scény zabírá z dálky a jakoby mimo dění, čímž navozuje pocit odcizení. Jsem prostě nadšen, viděl jsem ho dvakrát a zhlédnu ho klidně znovu. (13.07.2010)