Ať vejde ten pravý

Hodně neobvyklý, civilní upírský horor, říznutý dojemnou dětskou romancí a zimní atmosférou (tedy co se týká emocí a akce, postaveno na principu maximum v minimu). Závěrečná bazénková scéna je naprostá špička. Oceňuji také nečekaný //!SPOILER! happy end//. Na dnešní hororové poměry se jedná o velmi osobitou záležitost s dokonalými hereckými výkony ústřední dvojice. (02.03.2009)

Tak tohle me docela zklamalo. Je sice plus, ze i kdyz tu mame jakousi upirskou romantiku, rozhodne to neni homousarna ala Stmivani, ale to je jedno z mala plus. Film se odehrava v zasnezenym Svedsku, coz znamena, ze to filmu dodava na syrovosti a realisticnosti, ale zaroven to pusobi desne lacine a vizualne chude. Navic Alfredson neumi natocit atmosferickou scenu, hodinovej dej je roztazenej na dve hodiny, takze tu jsou dlouhy zabery, kdy postavy jen tak cumi, pripadne se deje neco, co dej absolutne neposouva dopredu a cely se to tak silene tahne. Obcas to je sprestreny sice nejakou libovou brutalitkou, ale trochu to pusobi dojmem, ze to sem Alfredson dal protoze musel, spis nez ze by opravdu chtel, takze to ani nedokaze poradne udelat nejaky napeti a sup, uz sme zase zpatky v tahnoucim se deji o nicem. Obcas to je navic docela zmateny a misty nelogicky, Alfredson si prizpusobuje pravidla jak se mu to zrovna hodi. Zachranujou to akorat perfektni detsky herci. Takze celkove neco trochu jinyho, ne uplne okoukanyho, ale bohuzel utahany a natoceny nezajimave, reziser se nedokazal rozhodnout, co to vlastne toci a jako celek to proste nefunguje. (13.11.2010)

V jednoduchosti je krása – pro Evropana snadněji ztotožnitelná, než hýřivá americká přeplácanost. Skloubit takovým způsobem protichůdné pocity křehké zranitelnosti se žhavou vášní, navodit atmosféru horoucího vzplanutí dvou zcela odlišných bytostí. Skandinávská symbolika jasného dne a temné noci v romantickém splynutí na lehounké sněhové podušce potřísněné kapkami rudého vykoupení. Chceš poznat slast okamžiku – zamilovaní chlad nevnímají. (27.11.2010)

Jsem dojat a zahajuji humanitární (vlastně spíš vampiritární) akci "Solidarita s upíry". Ehm. Celkovou nelogičnost příběhu (např. po Eli nikdo nepátrá ač jí viděli na místě činu i v baráku) ponechme stranou a zamiřme rovnou k tomu hlavnímu. Asi je v pořádku zabíjet, když vás to vlastně vnitřně strašně netěší, stačí, že jste zamilovaní. a já tu jinakost nechápu, protože jsem zapšklý, he. Nechutnost či estetizace násilí, to jsou třeba důvody, proč nemám rád asijské animáky. Tohle bylo něco dost podobného. Obahojoba zvrhlosti jako pouhé jinakosti nebo jak si to mám vykládat? BTW ta fascinace tvůrců krví byla dost zvrhlá sama o sobě. (11.01.2009)

Přílišné očekávání s sebou často přináší zklamání. Nějak nesdílím všeobecné nadšení nad pokusem o chladné existenciální drama. Až příliš mi to připomnělo utahané sovětské filmy, které se nemohou dovléci ke konci. Všechny postavy jsou buď vyšinuté, magoři nebo podivíni. Nu, proč ne, jenže mě tenhle film opravdu nebavil. S radostí si vychutnám Bergmana, Tarkovského i experimenty 60.let, ale tenhle blábol mě opravdu neoslovil. Jistě, mohu se v tom pokusit nalézt celou řadu symbolů a odrazů doby, odlidštění, uzavírání se do sebe a stoupající agresivitu společnosti, ale co je to platné, když nakonec člověk zjistí, že film mu nedal nic. Dvě hvězdy za bazén a úplně poslední scénu... (02.09.2012)