Žena v Berlíně

Velmi silné téma, které si zaslouží vyšší hodnocení již jen za odvahu jej zpracovat. Je konec války, Vůdce ještě vzdoruje ve svém podzemním bunkru v Berlíně a vydává přes nejbližší velitele nesmyslné rozkazy již neexistujícím divizím. Čtvrť za čtvtí je dobívána Rudou armádou. Většina německých mužů padla na frontách Evropy či živoří v zajateckých táborech. Ve sklepích rozbombardovaného města se schovávají jen vyděšené ženy s dětmi a staří lidé. Schovávají se ve tmě a poslouchají zvuky nad hlavou. Zvuky z ulice, střelbu, skřípot tankových pásů po dlažbě a čekají na spásné ticho, které bude znamenat, že boje ustaly. Že se dá vyjít ven na vzduch. Fašisté, nefašisté, každý se už těší na konec války, na konec utrpení. Všichni čekají v hrůze, panují děsivé zkazky o chování dobyvatelů. Vraždy, znásilňování žen, krádeže... Náhle se otevřou dveře sklepení a otvoru stojí první rudoarmějci s napřaženými samopaly a palčivým světlem baterek svítí vyděšeným obyvatelům sklepení do očí..... --- Snímek vypráví jedna z žen. Je to výpověď o těžkostech žití ve zničeném městě, poražené mocnosti na konci války. Rusové se chovali jako zvířata na územích, která osvobozovali od nepřítele, takže samozřejmě v samotném srdci nenáviděné země a nenáviděného města se chovali jako divá zvěř dvojnásobně. Život Němce pro ně neměl cenu, ženy, děti nevyjímaje. Kdosi tu píše, že Rusové byli vykresleni jako buranská hovada... No ono to tak ale bylo. Vojáci zažili nepředstavitelné útrapy, viděli při zpětném osvobozování zvěrstva napáchaná Němci a to zejména na bezbranných civilistech. Řada z nich vstoupila do armády v 17 letech. 5 let nedělali nic jiného než zabíjeli a ničili. To musí mladého člověka zdeformovat. Mnoho z nich pocházelo až z Mongolsko-Čínských hranic. Neměli nejmenší hygienické návyky a během svých tažení viděli řadu věcí (vodovod, splachovací záchod, vanu, gramofon, elektrospotřebiče..) poprvé v životě... V jedné knize (a to pomíjím scénku z humorné knížky Patricka Ryana Jak jsem vyhrál válku :-)) ) popisuje jeden Americký velitel, jak se jeho obrněná divize připravovala na setkání s Rusy na demarkační linii. Velitelé dali mužstvo do gala, vyžehlené uniformy, všichni oholení, halftracky nablýskané a čekali na setkání. Po chvilce přibalancovalo několik otrhaných mužiků na kolech, pak jelo několik vozů tažených koňmi naložených peřinami, koberci atd, řízených asiaty. Teprve po kilometru kolony jel první Gazik se slušně vypadajícím důstojníkem, který zavezl amerického velitele k ruskému velení.... V Berlíně se Rusové chovali jako dobyvatelé nenáviděného území. Přeživší ženy musely snášet mnohonásobná znásilnění častokrát několikrát za sebou po několik dní. Časem řada z nich poznala, že než se tomuto bránit, je lepší spolupracovat, ušetřit si bití a třeba i získat kousek chleba či špeku pro rodinu. Kdo si myslí, že se toto v americkém sektoru nedělo je na omylu. Rozdíl byl jen v tom, že Amíci měli přísný zákaz znásilňovat a rabovat, za to hrozila kulka u vojenského soudu. Prostituce za jídlo však byla běžná. Rusové byli v tomto benevolentnější. Snímek zajímavě popisuje i scény, kdy se přeživší němečtí mužové vrací z front a vidí jak se z jejich žen staly často svolné poskytovatelky sexuálních služeb. Děti však kvůli tomu měli ve zničeném a mrtvolami zapáchajícím městě bez fungujících základních služeb co do úst. Zasloužily si ,,Ženy v Berlíně" znechucení a odpor svých mužů? Film nechává na každém samotném se s tématem poprat a udělat si vlastní úsudek. Mě je vždy líto nevinných civilních obětí válečných konfliktů. Byli však obyvatelé Berlína - jedni z mnoha, díky nimž se Adolf Hitler dostal k moci - nevinní? Snímek stojí za shlédnutí už jen za ty reálie a prostředí. Pravdou je, že ipro mne byl snímek dlouhý a ke konci nudný. Ale na solidní tři rudé hvězdy to stačí ----- * * * . (17.08.2011) (méně) (více)