Ukrutně šťastni

Ukrutně šťastni je film především o atmosféře. Ta je velmi specifická (střídá a prolíná se zde hned několik žánrů; drama, krimi, komedie, nechybí dokonce ani prvky thrilleru, hororu či westernu), ale rozhodně magická, dokáže člověka vtáhnout do příběhu. Ostatně o to se postará už uvedení. Společně s hlavním hrdinou-cizincem (do jehož situace je hozen i sám divák) zavítáte do té nejzapadlejší díry, ve které: místní přijímají návštěvníky odjinud s posměškem, despektem a nedůvěrou, nic se v ní neděje, čas tu plyne děsivě pomalu a pořádně znervóznit vás dokáže i malá holčička s kočárkem. A když si k tomu přidáte nevyzpytatelnou a vytrvalou paničku, pravidla, kterými se musíte řídit i proti své vůli a naschvály, jež jsou stále drsnější a přerůstají vám přes hlavu, postupně začnete tuhle zkaženou noru čím dál víc nenávidět a doufáte, že si „šerif“ pořídí napalm a s vaším požehnáním tu všem pořádně zatopí. Divákův vztek a bezmoc navíc výborně napomáhá k tomu, aby si člověk hlavního hrdinu okamžitě oblíbil a maximálně s ním sympatizoval (což je vlastně i potřeba, abyste v určité chvíli „správňáka“ morálně neodsoudili). Ale jen u negativních emocí film rozhodně nezůstává, protože jak jsem již zmínil v úvodu, snímek je místy zároveň i komedií (je však nutné se připravit nato, že humor je hodně černý, morbidní až šibeniční). Výborný průnik nálad se potká v závěru, který je nádherně škodolibý a zlověstný zároveň (s patřičně ironicky použitou hudbou), já se u něj každopádně pobavil (stejně jako u toho nejlepší ve filmu, tedy „hospodského souboje“). Abych jen nechválil, jsou tu přesně 2 místa, která mi nesedla (ano, jsou to ty 2 pasáže, kdy jsou divákovy sympatie k hlavnímu hrdinovi zakoušeny nejvíce), ale tyto 2 „kaňky“ na jinak velmi poutavém počinu srazí hodnocení sice na slabších, ale stejně ještě 5*. A s panem režisérem si plánuju dát v budoucnu další dostaveníčko, třeba u na první pohled zajímavého Číňana. „On se prostě zvedl a odešel z obchodu?“ – „Ne, on zmizel.“ – „Zmizel?“ – „Lidi tu čas od času zmizí. Bude lepší o tom už nemluvit.“ (21.11.2014)

Škodoradostne mi napadá, aké museli byť filmy vo Varoch, ak vyhral tento ?! Ale kriticky smerom k sebe, možno som práve nemal náladu alebo očakával až príliš ?! A ešte jedna vecička mi napadá, čo keby nebolo Fargo bratov Coenovcov, ako by som/sme na podobné filmy pozerali ?! Nabudúce trocha viac nadhľadu a trochu viac vtipu, prosím ! (01.02.2009)

Začátek skvělý...izolace, deprese, mokro, zima v dánském zapadákově. Atmosférou mi film připomínal mé oblíbené Fargo, což je myslím slušná poklona dánskému tvůrčímu týmu. Příběh je ale na můj vkus moc přitažený za vlasy a závěr s démonickými vyděrači hrajícími karty mne už přišel vyloženě jako úlet:-) Přesto ale velice dobrý film, který stojí za to vidět. (08.01.2009)

Postavy, které rozhodně nejsou černobílé, překvapovaly neustále sebe navzájem i mně. Do poslední chvíle jsem nevěděla, co si o nich mám myslet a čemu věřit. Konec tohohle dramatu nasáklého černým humorem byl vše, jen ne předvídatelný. Zkrátka film, který stojí za to vidět, a na který čověk hned nezapomene, i když chvilkami děj maličko ztrácí na tempu. (14.07.2008)

Souhlasím - vzpomněl jsem si na to samé, co všichni. Western, Blood Simple. Perfetní film. Taková rychlá úderka, ovšem s dlouho doznívající atmosférou. Příběh o třech pánech, kteří chtějí za každou cenu hrát karty. Silný v detailech, v nápadech a tam, kde se jiní ponoří do klišé a vše se zvrtne, tak tam je Frygtelig lykkelig (perfektní název) nejsilnější. Jako například u holičky, u holčičiky, u bažiny. Je to nádhera! Kouknout! Seveřené pořád vládnou. (11.12.2011)