Mladí rebelové

Mladí rebelové měli obrovský potenciál, který ale dle mého názoru podřimoval kdesi v povzdálí, protože jsem měl pocit, že se z toho dalo vytřískat o dost víc. Měl jsem problém se ztotožnit s hlavním hrdinou - občas jsem nechápal, proč se chová tak hloupě (rozumím jeho duševnímu chaosu, ale jeho vypořádávání se s ním už tolik ne). Nejsem úplně fanoušek hudby, která ve filmu zněla, ale ani odpůrce, takže jsem byl vůči hudební stránce filmu vcelku lhostejný. Samotný příběh se začal vyvíjet dost slibně, slibně i vygradoval, ale ten konec to prostě zabil. Nejednoznačná zakončení filmů bývají fajn, tohle však snad ani nemělo konec. Zpracováním skromný, avšak tématem ambiciózní film, který u mě propadl zejména kvůli hlavní postavě a nedořečené pointě. (07.06.2013)

Perfektní obsazení, ještě lepší soundtrack a pár zajímavých dějových linek. Parádní zachycení uvolnění mravů a kultury a touhy po větší svobodě a snaha o přiblížení se hudebním vzorům, která ale, jak film výborně zachycuje, je možná jen s absolutní "sebestředností". Jakékoliv braní ohledů na okolí či sebe nebo projevování citu pak staví velkou tlustou zeď přes cestu za novým Ianem Curtisem. Jedinou, bohužel však podstatnou věc, kterou můžu vyčíst je pak jakási tématická roztříštěnost. Jakoby tvůrci sami nevěděli na co se víc zaměřit a tak jsou jednotlivé úseky servírovány poměrně nerovnoměrně. I tak ale... PÍČA SATAN ANARCHY KOMANDO! 80 % P.S.: Komu se Mladí rebelové líbí, tomu nezbývá nic jiného než sáhnout po velice spřízněném kanadském Daru od boha. (01.10.2010)

Jednoznačně parádní záležitost. Filmy s gay tematikou jsou v mnohých případech předvídatelné a citově kalkukulující. Tenhle snímek však ani náhodou. Kromě výtečného scénáře a skvělých hereckých výkonů disponuje vydařeným soundtrackem čítajícím mj. The Cure a Joy Division. Určitě jeden ze základních kamenů snímků z této kategorie. P. S.: Český název opět zhovadilý. (01.06.2010)

Skandinávská kinematografie nikdy nezklame, to je fakt nad slunce jasný snad každému filmovému fandovi :-) A tahle netypická komedie pro teenagery z norské provenience to jen a jen potvrzuje. Úžasně napsané postavy, s bravurou zahrané, výborný příběh o nelehké cestě k nalezení sebe sama podaný sice v odlehčenějším tónu, ale s trochu hořkosladkým melancholickým koncem. Postava Ingveho mě hlavně v první půlce svým pojetím dostávala do kolen - zpomalené záběry evokující svlékací a zírací pohledy :-) Film, který by určitě zabodoval i v běžné distribuci. (12.07.2008)

Kdo z nás někdy v období puberty a dospívání nepociťoval náklonnost ke kamarádovi nebo spolužákovi stejného pohlaví? Já se přiznám, že podobné pocity jsem zažíval v době dospívání také, a tak jsem velmi rozuměl hlavnímu hrdinovi, který se v tom dokonale plácal a byl ze svých pocitů maximálně zmatený. Navíc na tomhle filmu se mi líbí ten nenásilný postup děje, kdy všechno postupuje tak nějak přirozeně a scénář netlačí na pilu, ale spíše nechává hlavního hrdinu konat jen v náznacích a k nevyhnutelné konfrotaci se tak dospěje prakticky až na konci filmu. A to je velice překvapivé, ale zároveň také velice příjemné zjištění, film bych tedy ani nenazýval jako film o homosexualitě, ale spíše jako film o hledání sebe sama v období dospívání. Ale fungovalo to naprosto dokonale, a to je asi to nejdůležitější. Jen mi trochu vadí, že když už k té konfrontaci na konci filmu dojde, tak děj zůstává otevřený a divák se tak vlastně vůbec nedozví, jak se hlavní hrdina rozhodl a jak celá tato story dopadla. Což je jediný nedostatek, který filmu mohu vyčíst, jinak je to totiž další z mnoha dokonalých severských filmů, a konkrétně filmů o dospívání a o ujasňování si svých pocitů a hledání sebe sama v této složité době života není rozhodně nikdy dost. Zvlášť, když jsou maximálně příjemné a sympatické. A že se film odehrával v roce 1989 je jen malý příjemný bonus. Kdyby byl ten příběh nějak konkrétně zakončený, neváhal bych s pěti hvězdama, takhle je to jen 90% a tím pádem pouze čtyři hvězdy. (21.06.2010)