Hrůza v Connecticutu

Jelikož hlavní hrdina, náctiletý hošík, má rakovinu, přestěhuje se jeho rodina do postaršího domu, ze kterého je to blíž do nemocnice. Ukáže se, že dům byl kdysi márnicí a že hošíka a posléze i jeho blízké pronásledují duše těch, co tu zemřeli. Bla bla, tak za originalitu Haunting in Connecticut bodíky určitě nedostane. Nedostane je ani za herce, hlavní hošík je nesympatický až do bolí a jediná hezká mladá holka neukáže, i přes dlouhou sprchovou scénu, ani bradavku. Čím však tenhle horror boduje, je slušně odvedené řemeslo, ve kterém vše šlape jak má, lekačky jsou správně načasované, závěr dobře graduje a nápad s očními víčky je správně creepy. Celkově mi z toho vylejzá velmi slušný průměr, který zbytečně hyzdí třeba naprosto zbytečná postava kněze. (23.07.2009)

Znatelně byla rozehrána má pocitová membrána strachu, až natolik jsem byla zasažena, což o něčem vypovídá. Duše ze záhrobí, ne vždy dokážou navodit tuto mrazivou atmosféru snoubící se chvílemi až s dusivou bezvýchodností, kdy rakovinou prolezlý Matt, racheticky vyhlížející teenager, procházející tím nejtěžsím údobím je konfrotnován nejen s alkoholovým démonem svého otce Petera, ale i dalších jemu nejbližších, kdy matka Sara ve snaze zabránit totálnímu rozkladu rodiny, nevědomky přihlíží podstatným událostem, jejíž jakýmsi nutkajícím zapříčiněním sama přispěla, a to nevhodným výběrem domu, až po krov zaplněný zjevujících se, pozvolným uvolňováním šířící běsnící negativní energie, jejíž nechtěnou obětí se stává právě osudem zkoušený Matt. (12.12.2009)

„Ektoplazmu zvracel, víru v Boha ztrácel.“ To já hledal, cestu k postavám. Šlo to ztuha, v problémové rodině. Otec alkoholik, t.č. abstinující (věř, kdo chceš) a matka? Nevaří, nepeče, na domácnost peče. Veškerý čas tráví tím, že... miluje svého syna, což je, jak známo, práce na celý úvazek. A on? Matt je médium, má permanentně kyselý ksicht a roupama neví co dřív. Otírat si pot smrtelného strachu z rakoviny, užívat si halucinace po silných lécích nebo si hrát s poltergeisty na stěhováky? Co nakonec objevil? SPOILERY, tucty mrtvol a jimi ZASKLÁDANÉ OKÉNKO: [][]  Co v Connecticutu strašilo mě? Ꙭ „Podle skutečné události,“ rudý hadr pro racionálního býka. Ꙭ Ty štráchy, co dělali s rakem. Podle toltéckého šamana Duška by přece stačilo říct „Mám rád život!“ a fííí... Matt skáče z postele, zdravej jak rybička. Ꙭ Lednička narvaná plesnivými potravinami. Už žádný bílý sex? Ach jo. Ꙭ Pastor, který vymetl koho neměl. Hrozné přetrhdílo. Kdyby povolali manžele Warrenovy, nemusel rodince shořet barák s hypotékou! [][] Ale jo. Žena strachy vzdychala, já ukázněně taky. V rámci duchařin slušný průměr. Z úst vypouštím jakousi ektoplasmatickou žemlovku a tři zápalné hvězdy. (26.07.2023)

A jéje, další hororovej film o strašidelným baráku a samozřejmě podle skutečné události. Kolikrát jsme tohle už viděli? Ano, nespočetněkrát. Děj jede podle šablony, diváka nic nepřekvapí, ničeho se nelekne a hned při prvním záběru na ten dům si řekne, že do takovýho baráku se můžou nastěhovat jenom blázni. Nebo také postavy klišovitého a nudného hororu. (18.11.2009)

Už mě nudí ty vtipné nápisy na začátcích hororu: "NATOČENO PODLE SKUTEČNÉ UDÁLOSTI". Docela ně to pořád udivuje, co všechno se v té Americe nedělo. :o) Další z klasických hororů o strašidelných domech. Lekaček bylo celkem dost, ale většinou už tak ohrané, že spíš zíváte. (Pohled do zrdcadla a najednou...BÁF a vyletí plesnivý obličej) Jen pár lekačkám jsem se neubránil a vyjekl jsem. Jinak film je opět natočen pro nenáročného diváka a dost připomíná další typický "horor" Amityville Horror... (28.06.2009)