The Postman Always Rings Twice
Režie:
Tay GarnettScénář:
Niven BuschKamera:
Sidney WagnerHudba:
George BassmanHrají:
Lana Turner, John Garfield, Cecil Kellaway, Hume Cronyn, Leon Ames, Audrey Totter, Jeff York, Byron Foulger, Jeffrey Sayre, Harold Miller, Frank Mayo (více)Obsahy(1)
Film vycházející z příběhu Jamese M. Caina se točí kolem destruktivního vztahu dvou milenců. Jejich problémy se nakupí poté, co skoncují s manželem, který jim překáží. Nick Smith, majitel restaurace u silnice, si najme Franka Chamberse jako pomocníka. Frank se zaplete s Nickovou krásnou ženou Corou. Ta přemluví Franka, aby jí pomohl zabít Nicka "nešťastnou náhodou". Ale víte, jak dopadají ty nejlépe promyšlené plány? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (73)
Prvni 2/3 filmu jsou vytecne, jednoducha dejova linie, motiv, tempo a dobra atmosfera. Od soudniho preliceni se vsak film zcela zbytecne zamotava a stava jen sotva uveritelnym. Malokdy vidim u filmu tak sestupnou uroven, coz je skoda, uz kvuli nadherne a zcela neodolatelne femme fatale Lane Turner v hlavni roli! ()
Verziu z roku 1981 som videl skôr a nie je vylúčené, že je dôvodom, pre ktorý ju hodnotím rovnako, prípadne o čosi lepšie, ako túto. Existujú aj ďalšie verzie, podstatná je však knižná predloha od J.M. Caina, ku ktorej sa môžu filmové verzie iba priblížiť. Táto verzia môže plne uspokojiť diváka. Jej problémom je podľa mňa nižšia emotívnosť, málo vášne i nevýrazný hlavný predstaviteľ. Výsledkom je mimoriadny film, ktorý pôsobí mierne archívnym dojmom. ()
Zas dalsi film -noir, ktory je tuna precenovany. Uvod je vyborny, zaujme tempom a ani chvilu nenudi. Co je vsak horsie, v strede uz nastupuje nuda, a to velka. Dialogy su v strede filmu pomaly az ovatovane plane plky, nic sa nedeje, kulisy su len priemerne. Dejova linia bez prekvapeni a od strednej casti filmu aj dost predvidatelna. Ne, ne tento noir je len priemerny a nie je taky kvalitny, ako sa tvari : 56 % ()
Hlavní atrakcí filmu je bezpochyby rajcovní Lana Turner, moc nechybělo a začal jsem si skoro až neslušně cucat palec ( no nic, necháme to bejt, skalní fanoušci jednoho filmu vědí :)). Ale protože znám remake Boba Rafelsona S Nicholsonem a Langeovou ( a mám ho rád ), tak mě vývoj děje neměl šanci překvapit a ve druhé polovině ( u soudu ) začíná ztrácet dech....Ale přihlédnu k filmu jako samotnému a půjdu na 4*... -- Rozleželo se mi to v hlavě a vidím to spíše na 3* :))) ()
Cainova předloha, to je plebejsky prostým jazykem vylíčený příběh naplněný živočišnými vášněmi, ve kterém se jeho jednoduchý vypravěč s předsudky vůči práci, policajtům, Řekům a Mexikánům sám místy trochu ztrácí a z kterého jakoby mimochodem vyrůstá pocit osudovosti a málem existenciální úzkosti. Garnettova verze podává tutéž zápletku v líbivém noirovém stylu, ve kterém stejné osudové zvraty najednou vyznívají vyumělkovaně, uhlazuje divákovi cestičku zjednodušováním a doslovností (pro jistotu po lopatě odůvodní i toho v románu nevysvětleného pošťáka z titulu), místo temných pudů nabízí kodexově krotký hollywoodský glamour 40. let: „Then I saw her. She had been out back, in the kitchen, but she came in to gather up my dishes. Except for the shape, she really wasn't any raving beauty, but she had a sulky look to her, and her lips stuck out in a way that made me want to mash them in for her.“ … „You think I'm Mex. … I may have dark hair and look a little that way, but I'm just as white as you are.“ vs toto. Ne že by se na to nekoukalo hezky, ale skoro bych řekl, že i ten studený čumák Visconti z toho tenkrát vymáčkl větší šťávu. ()
Reklama