Nahá pravda

Tie najlepšie (romantické) komédie by mali podla mňa pôsobiť dojmom, že dialógy v nich sú spontánnym výsledkom situácie, v ktorej sa postavy neočakávane ocitli. Že reakcia na akciu napadla jeho/ju práve v ten moment, keď on/ona vyslovil/a uštipačnú poznámku. Lenže za tým je kvantum práce scenáristu, aby tento dojem vyvolal. A možno aj trochu tej improvizácie, ako hovoria legendy o The awful truth. Táto komédia totiž takto pôsobí, ako prirodzená roztržka dvoch reálnych manželov, prinajmenšom aspoň ako stand up comedy dvoch zohratých komikov. Druhým, rovnako dôležitým faktorom funkčnosti tohoto filmu je dokonalá chémia medzi Grantom a Dunneovou. (04.09.2014)

Cary Grant naoko odcestoval na Floridu, ve skutečnosti ale zůstal doma v New Yorku, zřejmě z důvodu ve filmu nespecifikovaných záletů. Opálení, prozíravě získané v soláriu, přijde vniveč, když se od manželky dozví, že na Floridě celou dobu pršelo. Podezření z nevěry je na obou stranách, protože kolem Caryho ženušky Irene Dunne se podezřele točí těžkopádný učitel rétoriky. Rozvod je na spadnutí... O mylnosti tradované domněnky, že tato komedie "stvořila" Caryho Granta, jak ho známe z pozdějších filmů, se lze snadno přesvědčit nalezením třeba jen ukázek z jeho starších filmů. To, co se změnilo, je kontext a způsob, jak jeho výrazové prostředky využít v čistě komických scénách. To je, jak se zdá, opravdu zásluha režiséra McCareyho. Nahá pravda vznikla jako už třetí adaptace obnošeného námětu, ale i když se odehrává převážně v interiérech, má dost šťávy a rytmu, aby nepůsobila divadelně. I když nedosahuje bláznivosti Leopardí ženy ani sofistikovanosti Holiday, má nejméně pět scén, které si budu pamatovat vždy jen odsud. Ve dvou z nich figuruje talentovaný foxteriér v roli Mr.Smithe, psa, kterého si u soudu nárokují obě znesvářené strany. :-) I když se nemůžu zbavit dojmu, že dramaticky využitelnější by byla ta část děje, kterou film přeskočil (Cary Grant, který má být pryč a není by bezradně sledoval domnělé zálety své ženy a nespatřen by se jim snažil zabránit), je to stále solidní zábava a jedna z příležitostí ocenit u nás nepříliš známou Irene Dunne, schopnou herečku s nakažlivým smíchem. 70% (20.08.2010)

Cary Grant bol ako vždy skvelý ale tentoraz hrá až druhé husle a hlavným motorom je tu prekvapivo Irene Dunne. Film z výkladnej skrine svojho žánru z čias keď bol na absolútnom vrchole. Svižné, nahláškované, sympatické s výbornou chémiou medzi hlavnými postavami. Vynikajúca romantická komédia zo zlatého veku Hollywoodu. (09.09.2015)

Některé screwballky do toho pálí naplno od prvních vteřin, jiné s postupem času gradují a divácký prožitek tak šroubují postupně. To je případ The Awful Truth. První desítky minut se tváří jako taková běžná romantická vztahovka s občasnými vypointovanými vtipnými dialogy. Když se ale u soudního přelíčení začne rozhodovat o tom, u koho zůstane ten rozkošný malý nezbeda bydlet , je načase zpozornět. The Awful Truth totiž začně s postupujícím časem vytahovat tak zábavné a šílené karty, že až se vzpamatujete, uvědomíte si, že sledujete dokonale ujetou podívanou na úrovni Bringing Up Baby. Je zajímavé, jak dokázal být tehdejší hollywoodský mainstream syrově nekompromisní, dynamicky ujetý a i sexuálně explicitní. Navíc schopnost, jakým to vše dokázal zakomponovat do jednoho funkčního celku, je při pohledu na dnešní produkci o to víc obdivuhodná. 9/10 (27.08.2018)

Geniálna komédia, odborníka na tento skvostný žáner ( myslím v tých, brilantných rokoch, za čias - classic hollywood ), Lea McCareyho, ktorý sa vycvičil u bratov Marxovcov, či dal dokopy - slávnu dvojicu Oliver a Hardy, tu nie je, ani jeden z týchto výnimočných UMELCOV, ale je tu CARY GRANT, ktorý stačí, že JE, že sa vie perfektne ksichtiť, robiť grimasy, to isté platí aj o nádhernej IRENE DUNNE. Obidvaja si zahrali manželský pár, ktorým sa rúca - manželstvo, Lucy požiada o rozvod, tento prejde, teraz ešte ostáva, komu zostáva verný psík, p. Smith, či právoplatnosť rozhodnutia o rozvode, nadobudne po 60. dňoch, dovtedy si obaja, zatiaľ hľadajú partnerov, zisťujú, že nemá význam, sa medzi sebou handrkovať, ale robia si poriadne naschváľ, akoto tak býva, nájdu si k sebe opäť spoločnú cestu, ale pokiaľ sa tak stane, je to fascinujúce sledovať, najmä pre dokonalú, mimoriadnu, energickú, dynamickú, nadčasovú réžiu, Lea McCareyho s mnohočetnými úsmevmi na tvári i z čísiel, ktoré vyvádza ich pes, či aj mačka, ktorá zasiahne na pár okamihov do deja, až ku konci. Samozrejme, nie je to len o týchto domácich maznáčikoch, ale najmä o dvoch ľuďoch, ktorí predvádzajú - úžasný herecký koncert so vstupom zaujímavých postáv, ktoré zamiešajú kartami. Jednoducho, krása ! (08.05.2016)