Dylan Moran: Like, Totally

Během výstupů působí neotesaně, neomaleně, nadává, kouří, pije a naráží na citlivá témata a to značně necitelně. Není mu dost dobrý žádný národ na zemi, nešetří ani Anglii, natož pak Irsko – odkud pochází, jakákoliv víra mu není svatá. Vypadá jako by právě vstal a vyběhl přímo na pódium, ale po cestě se stihl přimotat tak ke 2 - 3 přírodním katastrofám. Like, Totally působí „drsněji“ než předchozí Monster, ačkoliv Moran sám působí mladším na duchu, na kvalitě to neubírá, naopak přidává. Dylan zkrátka nejde nemilovat. Jeden z nejlepších komiků naší doby. (03.04.2009)

Moje první setkání s Dylanem jako stand-up bavičem (a rozhodně ne poslední). Takových 37 minut (tzn. do přestávky) si to hází neuvěřitelným způsobem, kdy snad každá druhá věta je prvotřídním fórem. Pasáže o Arnoldovi, vidlácích, Německu či srovnávání Anglie s Irskem jsou takřka geniálně vypointované. Poté komik přejde do jakési filozofičtější druhé části představení, která už není takovým nářezem, přesto stále solidně baví, takže celkově dávám slabší, ale plný počet (upraveno po druhém zhlédnutí). „Ale víte, zvednete něco, když musíte. Piano vám spadne na babičku, zvednete piáno. Protože babička má smíšené pocity z celé situace. Nedělní oběd pokračuje…“ (21.04.2013)

O facku méně vtipné než vynikající Monster, ale pořád tu máme skvěle fuckujícího Dylana Morana, který si nebere servítky vůbec s nikým, od vlastních dětí až třeba po Němce- odpad Evropy :-) Tenhle týpek má prostě svůj vlastní, mírně svojský, pohled na život... až mi bylo párkrát mírně nevolno od žaludku, když jsem se přistihl, že spoustu věcí vidím stejně :-) Jinak klasika- víno, cigárko, tentokráte i čaj a sem tam zapomínání, o čem, že to vlastně mluvil, z čehož pramenilo přeskakování z tématu do tématu- zkrátka všechno to, co na Moranovi mám(e) rád(i). (03.10.2013)

Morana miluji hlavně skrz Black Books. Díky doporučení jedné uživatelky sdílející mou lásku jsem se dostal k Monsteru a Like, Totally... Like, Totally je bezesporu slabší než Monster. Čím víc se smálo publikum v Londýně, tím méně jsem se bavil já. Moran často řešil blbosti a neřešil je nijak závratně zábavně. Chuť jsem si spravil na Monsteru. Ten je absurdnější, Dylan mi přijde "bernardovější" a tím i mnohem vtipnější. Člověk se až diví, jak malý je rozdíl v hodnocení těchto dvou představení... 60% (20.02.2010)

Aby nebyla mýlka, Dylan Moran je mnou velmi oblíbený šoumen, ale tahle šou mu moc nesedla. Připadlo mi, že to musela být tak pětadvacátá repríza toho samého a už ho to nebavilo opakovat dokola, tak to flákal, anebo občas i trošku improvizoval. Ty vtipy pak nebyly dotažené, některé věci ani nedořekl, roztržitě skákal z témata na téma, prostě to nebyl on. Jeho pořady před tímto i po něm jsou naprostou jiné kafe. Tuto show rozhodně nepovažuji za vhodnou k seznámení s Dylanem Moranem...60% (02.12.2014)