Štíty království českého

Jedna z najlepších dokumentárnych historických sérií, aké som doteraz videla. Teší ma, že tvorcovia sa vyhli zbytočným hraným sekvenciám a oceňujem aj výborného sprievodcu, p. Durdíka (škoda, že seriál skončil desiatou časťou). Vhodné pre hradológov, amatérov, nadšencov, pre každého, kto navštevuje hrady s otvorenými očami. (07.04.2015)

kdo umí o historii hradů povídat tak poutavě a s humorem jako Tomáš Durdík,je můj člověk....a měla jsem to štěstí zažít ho na jednom archeocampu,trochu expresivně řečeno - pan profesor byl bedna,tolik vědomostí se v hlavě snad ani nedá udržet :-).....a pásmo (neb se mi příčí říkat seriál) Štíty království českého jsou moc hezký odkaz,který tu zanechal pro poučení i potěšení široké vrstvy diváků (30.01.2015)

Asi to nejlepší, co se v Čechách urodilo z dokumentů o českém středověku. Zvídavý divák si podobné dílka sám najde a standardního ignoranta to k obrazovce v žádném případě nepřiková. Velmi to připomíná české školství, nikoliv naučný, ale poučující způsob vyprávění, přehlcení fakty, přeskakování mezi tématy i hrady, minimální systematizace předložené faktografie, minimální animace – tj. tam kde se vykládá o stavebních postupech, způsobech obrany i obléhání a kde by byla vysoce žádoucí, není vůbec, použije se pouze k dokreslení hradu v místech, kde jsou dnes jen ruiny. Navrch její úroveň je stejná, jako malířské možnosti Mr. Beana při restaurování obrazu Whistlerovy matky. O rekonstrukci některých událostí za pomocí herců a hraných scének se autoři ani nepokusili. Tomáš Durdík je evidentně odborník na slovo vzatý, ale také brutálně nudný patron a uspavač hadů. Kdosi tu psal, že by měla být delší stopáž, aby to bylo ono. Neměla, usnuli by i ti, které historie baví. Jak na konci, tak na začátku každého dílu jsou stejné, nicneříkající kecy páně Plesla, místo toho by tam mohlo být jedno až dvouminutové opáčko a shrnutí o čem vlastně (na začátku minulý, na konci právě shlédnutý) díl byl. Na historický dokument je formát Kalendária Saskie Burešové poněkud nešťastné řešení, navrch bez časové posloupnosti prezentovaných údajů. Na to, kolik hradů ten kočovný cirkus s natáčením navštívil a kolik to muselo i tak stát, je velká škoda, že televize nedala do projektu víc peněz a nezkusila jednou formát, který by byl schopný i exportu. V Čechách špička, bohužel jen v Čechách. (30.03.2013)

Pro mě, jakožto historického negramota, jsou Štíty království českého jakousi školou hrou. 25minutové lehce stravitelné bonbónky s radostí mlsám, kdykoli je zahlédnu v televizním programu. Oni na to šli páni dokumentaristé velice dobře. Nesnaží se dalekosáhle pojmout jedno historické období a násilně nás s ním seznámit, ale postupně poodkrývají jednotlivé vrstvy. V každém jednotlivém díle máme možnost proputovat několik rozmanitých míst, na nichž jsou jednotlivá témata blíže rozpracována. A právě kvůli tomuto přístupu jsem hned zpočátku komentáře použil ono známe spojení slov škola hrou. Ono to tak totiž v důsledku opravdu funguje. Zatímco se Jaroslav Plesl chytře ptá a snaží se vložit do věcí svůj vlastní pohled a pan Durdík odpovídá, přičemž nezapomíná občas přihodit nějakou tu pěknou historickou historku, je divák jakoby mimochodem seznamován s jednotlivými hrady a zámky, které v té naší malé republice máme. Na konci tak odchází divák poučený nejen o jedné etapě života našich předků, ale zároveň má k dobru několik veselých povídaček, pozná další české hrady a zámky, přičemž se mu daří lépe chápat jejich fungování apod. (11.08.2009)

Tak u tohohle seriálu jsem si rozpomenul na svá archeologická léta v devadesátých letech. Dělali jsme nějaký výzkum na hradě na Vimperku a protože jsme našli nějakou do té doby pod sutí ukrytou zeď, přijel se na nás podívat pro mne neznámý chlapík a pár dní s námi v montérkách strávil na hradě. Postavy hřmotné, brýlatý, fousatý, vlasatý... Zvláštní typ hned od pohledu, ale jakoby k hradu patřil. Na jednom z dřívějších výzkumů jedné zříceniny v lesích jak jsem se dozvěděl dostal od jednoho brigádníka ze Slovenska dokonce přezdívku obor (obr). Jeho parta totiž nepochopila který výkop mají zaházet a zaházela ten připravený k dokumentaci... Durdík se prý tehdy rozzuřil a řítil se na ně řvouc ,,Vy idioti'' !!! Partička se rozprchla po lese a opravdu vyděšený Slovák prý řval v úprku ..obor! obor !!! :-))) Tehdy jsem nevěděl s jakou kapacitou nejen v rámci české ale dokonce evropské kasteologie kempuji v dosti partyzánských podmínkách na vybydleném hradě... Ucpal se nám tam jediný záchod a tak jsme jej opravovali. Nešlo nám to a tak Tomáš přikleknul a jal se na kolenou demontovat lecčíms ucpané trubky... Tykal si s námi a byl neskutečně fajn a skvěle vyprávěl neuvěřitelné příhody jak z dávných časů tak z dřívějších již proběhlých výzkumů. Uvádím to zde pro jeho památku protože navzdory tomu jaká to byla neskutečná palice na opevnění, tvrze, hrady a historii vůbec - to byl super chlapík, který neměl potřebu chovat se jakkoliv povýšeně. Proto mi tenhle dokument moc sednul. Rád jsem si jej připomenul. Sednul - tedy až na Plesla. Toho mám rád, ale jako sekundant Durdíkovi mi ani jako zástupce laické strany moc nesedl. Škoda, že Tomáš už není a že takovéhle dokumenty nemohou vznikat. I za těch deset dílů jsem ale nesmírně rád. Dávám za 4 obytné věže. * * * * (13.09.2020)